V zámecké Zemanově kovárně v Holešově je otevřená nová expozice Malého muzea kovářství. Prohlídka muzea se skládá ze tří odlišných částí, ve kterých se návštěvníci dozvědí něco z historie kovárny, dále o tradici kovářství v Holešově a prohlédnou si i předměty lidové kultury dvou sousedících regionů.
V prostoru samotné kovárny a kovářské výhně se návštěvníci dozví základní
informace o provozu panské a vesnické kovárny, seznámí se s její
historií a vybavením. Nástroje a vybavení kovárny jsou instalovány tak, aby příchozí měli pocit, že je kovárna stále využívána a kovář pouze před chvílí někam odešel. Mezi nástroje, které okamžitě zaujmou pozornost návštěvníků, bude jistě patřit velký měch, který přiváděl do výhně vzduch a zvyšoval teplotu ohně. Nejmladší návštěvníky jistě zaujme
„tajná“ chodba, jejíž vchod se nachází přímo pod výhní. Chodba vede směrem k protějšímu hostinci U Cabiša, ale po několika metrech končí a dále je již zasypána. Její prostor jsme zpřístupnili osvětlením a zrcadlem tak, aby do ní mohli „nahlédnout“ všichni hosté.
V bočním přístavku, v prostoru bývalého skladiště, jsou expozičním způsobem za pomoci vybraných sbírkových předmětů a panelů shrnuty
poznatky o tradici kovářství v Holešově. Představujeme zde detailněji způsoby kovářské práce a jeho vybavení. Prostor se dostává i podkovářství jako zvláštní specializaci kovářského řemesla. Své místo zde budou mít i ukázky uměleckého kovářství. Dominantním předmětem je zde
čerstvě zrestaurovaný hodinový stroj, který pochází z věže holešovského zámku a je dokladem perfektní hodinářské práce. Stroj je asi 200 let starý a skládá se ze 137 dílů. Rám a hřídele byly ručně vykovány a vypilovány ze železa. Protože nechceme návštěvníky o jeho zhlédnutí ochudit, je představen právě v kovárně.
Poslední část expozice se nachází ve druhé polovině kovárny, která dříve sloužila jako obytné stavení kováře a jeho rodinných příslušníků. V levé části přízemí vznikl
interiér lidové jizby a komory. Protože se Holešov nachází na etnografické hranici Valašska a Hané, jsou zde představeny předměty lidové kultury z pomezí těchto dvou regionů. Při tvorbě interiéru se vycházelo ze sbírkových fondů Městského muzea a galerie v Holešově. Navštívit zde můžete také
barokní zámek s unikátními barokními nástropními malbami a bohatou štukovou výzdobou.
Z historie Zemanovy kovárny
Stará panská kovárna na Holajce stávala na místě vedle
zámku již od roku 1550. Sloužila vrchnosti i za vlády zdejších pánů z rodu Rottalů, kteří drželi holešovské panství v letech 1650 až 1762. Do soukromých rukou se dostala 31. března 1776.
Rod Zemanů, podle nichž je kovárna nazývána, získala tuto živnost v dražbě (licitaci) roku 1847. Velkého rozkvětu se kovárna dočkala za posledních držitelů Holešova z
rodu Wrbnů. Ti díky své zálibě v chovu koní kováře a podkováře ve své blízkosti nutně potřebovali. Posledním kovářem z tohoto rodu byl
Emil Zeman, který jak pamětníci dosvědčují, docházel do kovárny až do roku 1953. Poté kovárna pustla a dokonce se uvažovalo o její demolici.
Díky podnětu historičky PhDr. Vlasty Fialové a Vlastivědného kroužku se její záchrany ujal turistický odbor místní tělovýchovné jednoty, v jehož čele stál Vladimír Hošek. Kovárna se
od 3. května 1958 stala památkou a je zapsána v Ústředním seznamu kulturních památek. Turisté dostali kovárnu do správy v roce 1968 a podařilo se ji opravit k dalšímu užívání.
Posledním kovářem, který v kovárně vykonával kovářské řemeslo, byl až
do března roku 2012 místní rodák
Pavel Ševeček, který získal mnohá národní i mezinárodní ocenění za své luxusní nože vyráběné z damaškové (damaskové či damascenské) oceli.
Objevte jedinečnou historii a tradici kovářství skrytou v Zemanově kovárně v Holešově, kde historie ožívá prostřednictvím autentických exponátů.
Nová expozice se zaměřuje na historii a tradici kovářství v Holešově, prohlídku předmětů lidové kultury regionů a náhled do fungování panské a vesnické kovárny.
Návštěvníci mohou vidět staré nástroje, hodinový stroj z holešovského zámku a tajnou chodbu pod výhní.
V kovárně je představena specializace podkovářství a uměleckého kovářství.
V obytné části jsou vystaveny předměty lidové kultury Valašska a Hané, které pochází ze sbírkových fondů Městského muzea a galerie v Holešově.
Panská kovárna na Holajce existovala již od roku 1550 a vlastnili ji páni z rodu Rottalů od roku 1650 do 1762.
Kovárna byla zapsána jako kulturní památka 3. května 1958.
Záchrany kovárny se ujal turistický odbor místní tělovýchovné jednoty pod vedením Vladimíra Hoška.
Pavel Ševeček vykonával kovářské řemeslo v kovárně až do března roku 2012.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.