Dominanta východočeského města Hořice stojí na hřebeni Hořického chlumu v nadmořské výšce 408 metrů. Z vyhlídkového ochozu je možné za dobré viditelnosti spatřit celé panorama Krkonoš.
Rozhledna je významným
pietním místem a památníkem obětí první a druhé světové války i protikomunistického
odboje. Budova je postavena na hlubokých základech na pískovcovém podloží, kámen na stavbu byl vytěžen v nedalekém
lomu U Sv. Josefa. Uvnitř je umístěno malé
muzeum a pietní síň se jmény obětí válek z
Hořicka. Po točitém schodišti se návštěvník dostane na
ochoz, ze kterého je velmi pěkný pohled na město a jeho okolí, při pohledu na sever je za příznivého počasí výhled až na panorama
Krkonoš. Vrchol věže je zakryt
hvězdářskou kopulí.
Stavba začala vznikat roku
1926 v nadmořské výšce 407 metrů na
návrší kopce nedaleko
Chlumu u
Hořic. Připomínat měla vznik samostatného státu i hrdiny první světové války (z Hořic pocházela řada legionářů). Této myšlence odpovídá
výzdoba na stěnách věže, kterou vytvořili Jan Vávra a Karel Lenhart, žáci Otakara Španiela. Z různých stran věže uvidíte
legionáře z různých front – ruské, francouzské a italské. Nechybí ani znázornění
vzniku Československa s prezidentem Masarykem, prvním československým předsedou vlády Karlem Kramářem a prvním ministrem financí Aloisem Rašínem. Na konci 2. světové války byly reliéfy poničeny německou střelou, která vyšla z náměstí během hořického povstání. Ani po válce nebylo téma první republiky u komunistické moci populární. Výzdoba zůstala zakrytá a pro věž byl vymyšlen nový účel – v roce 1958 se rozhodlo o jejím předělání na hvězdáru. Plány však zůstaly jen na papíře, i když hvězdářská kopule zakrývá vrchol stavby dodnes.
Rekonstrukce věže a smělé plány
V roce
1989 se stavba dočkala
celkové rekonstrukce, na přelomu milénia roku
2000 vzniklo na prostranství před budovou přibylo
Legie za hranicemi. Uvnitř samotné věže zůstalo v jedné místnosti pietní místo věnované obětem dvou světových válek. Město
Hořice dokonce
několikrát zvažovalo dostavbu Masarykovy věže samostatnosti na původních (nikdy nedokončených) 40 metrů. Naposledy se o tom vážně uvažovalo v roce 2018, v rámci 100. výročí vzniku republiky a stému výročí konce 1. světové války. Původně měla být dostavba hotová do konce roku 2020, pak se datum posunulo na rok 2022, avšak díky koronavirové krizi
z plánu nakonec zcela
sešlo.