V roce 2024 vznikla ve Velkém Borku v lokalitě Na Pastvách mokřadní tůň v místech, kde bývaly močály zarostlé křovím. Jde o lokalitu přirozeně zamokřenou vysokou hladinou podzemní vody. Zatopená plocha hladiny činí 2 285 m², maximální hloubka tůně je 150 cm.
Mokřady byly už od pradávna nedílnou součástí naší krajiny. Zadržovaly tolik potřebnou
vodu v období sucha, dokázaly pojmout
přívalové deště a přirozeně tak regulovaly stavy hladin v okolních tocích. Se snahou zúrodňovat co nejvíce půdy jsme ale začali jejich
nenahraditelnou funkci v krajině přehlížet a dopustili jsme jejich postupné vymizení.
Tůně, rybníky, nebo třeba jen velké kaluže neslouží jen nám, lidem, útočiště v nich nachází celá řada
živočichů a rostlin. Můžeme zde vidět hnědé i zelené
skokany,
čolky nebo
ropuchy. Tito živočichové kladou svá vajíčka výhradně do vody a jejich larvy se tu postupně vyvíjejí v dospělce. Podobně to mají i
vážky,
šídla nebo šidélka – vajíčka kladou např. na vodní rostliny a jejich potomstvo se pak různě dlouhou dobu vyvíjí pod hladinou. Žijí zde i
chrostíci. Z ptáků tu můžeme pozorovat
volavku popelavou, občas sem zalétne i
ledňáček říční. Vzácným návštěvníkem tu může být dokonce i
jeřáb popelavý.
Náš mokřad dotváří mozaiku drobných vodních ploch v území, které je výjimečné právě svým vodním režimem. Jde o bohatou pramennou oblast s kvalitními zdroji pitné vody a s pestrou paletou přírodních stanovišť. Jeho jedinečnost potvrzuje i vyhlášení chráněných území – národní přírodní památky
Polabská černava nebo
přírodní památky Dolní Pšovka.