Zcela unikátní plochu s mokřady a tůněmi mohou od léta 2025 využívat lidé v Ostravě-Hrabové. Neprostupný, v době podmáčení nepřístupný veřejný prostor, se proměnil pod taktovkou společnosti Ostravských městských lesů a zeleně v místo relaxační.
Původně neprostupný a v podstatě nepřístupný veřejný prostor se zcela proměnil v odpočinkovou lokalitu s mokřady a tůněmi a řadou vzdělávacích a herních prvků.
Studii revitalizovaného území zpracovala Magda Cigánková Fialová a Petra Lindovská z ateliéru
ZAKA22. Autorky navrhly jak nové tůně, tak rozličné přístupové trasy napříč mokřadem, díky kterým budou moci lidé trávit čas v lůně přírody.
Realizovány byly terénní úpravy,
čtyři stávající tůně byly prohloubeny a
další tři tůně byly vyhloubeny nově. Vzniklé tůně jsou propojeny novou cestní sítí. Pro možný pohyb v mokřadech byly navrženy i
pěšiny a povalové chodníky, které k relaxaci doplňují dřevěná mola, lávky a vhodný mobiliář z přírodních materiálů – sedací prvky, lavičky a celé spektrum
herních prvků. Kolem povalových chodníků jsou situovány
edukační prvky, dřevěné cedule s obrázky fauny i flóry s popisky a jmenovkami jednotlivých druhů. Nechybí
vodní hrátky, tvořené soustavou koryt, Archimedův šroub, domečky nebo dřevěné houby, vážka či ježek. Svůj příbytek najdou v území brouci, netopýři, ptáci a další živočichové.
Vegetace je navržena k podpoře druhové rozmanitosti rostlin v území. Vysazeno bylo 14 nových listnatých stromů, olše lepkavá a hloh obecný. Nově vzniklo 194 m² záhonů cibulovin – narcisů, dále medvědí česnek i ladoňky. Keře slouží jako pohledová bariéra území od rušné silnice Paskovská a bytových domů. Keřové záhony jsou z domácích druhů dřevin, např. ptačí zob obecný, brslen evropský, krušina olšová a růže šípková.
V blízkosti herních prvků a povalových chodníků jsou podrostové byliny složené z trvalek, jarních rostlin, cibulovin a kapradin. Osázeny jsou i břehy nových tůní, vodními a mokřadními rostlinami, opět převládají domácí druhy rostlin. Trvalek je 1019 kusů, dále pak 63 m² vodních a mokřadních rostlin, mezi kterými jsou např. kyprej vrbici, tužebník jilmový, devětsil lékařský, hrachor jarní, ostřice třeslicová, ale i kapraď samec nebo pryšec či kakost bahenní.
Mokřady v Ostravě-Hrabové, transformované na odpočinkové a edukativní lokalitu, se otevírají v létě 2025 s bohatými herními a vzdělávacími prvky.
Lidé budou moci mokřady v Ostravě-Hrabové využívat od léta 2025.
Cílem projektu bylo proměnit původně nepřístupný veřejný prostor v odpočinkovou lokalitu s mokřady a tůněmi, vzdělávacími a herními prvky.
Studii revitalizovaného území zpracovaly Magda Cigánková Fialová a Petra Lindovská z ateliéru ZAKA22.
Byla prohloubena čtyři stávající tůně a vyhloubeny tři nové tůně. Vzniklé tůně jsou propojeny novou cestní sítí.
Pro pohyb v mokřadech byly navrženy pěšiny a povalové chodníky, které jsou doplněny dřevěnými moly, lávkami a přírodním mobiliářem.
Kolem povalových chodníků jsou situovány dřevěné cedule s obrázky fauny i flóry, které jsou opatřeny popisky a jmenovkami jednotlivých druhů.
Mezi herní prvky patří vodní hrátky v podobě systému koryt, Archimedův šroub, domečky, dřevěné houby, vážka a ježek.
Vysazeno bylo 14 nových listnatých stromů, olše lepkavá a hloh obecný s dalšími rostlinami jako medvědí česnek a ladoňky.
Keře slouží jako pohledová bariéra území od rušné silnice Paskovská a bytových domů.
Břehy nových tůní byly osázeny vodními a mokřadními rostlinami převládajícími domácími druhy.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.