Hlavní silnice z Písku do Tábora překonává hluboké vltavské údolí Podolským mostem. Na obou koncích se nachází parkoviště a na levém břehu je navíc upravena vyhlídka. Ve době svého vzniku patřil Podolský most k největším mostům v Evropě.
Podolsko dnes představuje rekreační oblast na pravém břehu
Orlické přehrady. Původně zde býval poplužní dvůr a přívoz. V roce 1848 tu byl postaven empírový řetězový most (projekt byl dílem B. Schnircha a ing. Gassnera) a od třicátých let 20. století vedly v Podolsku přes
Vltavu mosty dva – původní řetězový a
nový betonový, 510 m dlouhý a 8,5 m široký. Vedle sebe či spíše nad sebou stály až do napouštění Orlické přehrady.
Empírový most, v té době již unikátní technická památka, pak byl přenesen do obce Stádlec, na Lužnici, kde slouží dodnes, i když především jako unikátní technická památka.
V době svého vzniku patřil
Podolský most díky 150 metrů dlouhému oblouku
k největším v Evropě a pro zvláštní vznosnost a lehkost byl
nazýván branou do nebe; ostatně na předválečné výstavě v Paříži získal zlatou medaili a
titul „le beau pont de l´Europe“, tedy Krásný evropský most. Dalšího ocenění se dočkal v roce 1939 na výstavě v Lutychu.
Za války ho chtěli
nacisté vyhodit do povětří, ale podařilo se jej uchránit. Pilíře mostu jsou duté a po napuštění přehrady musely být ponořené patky ošetřeny proti působení vody. Na stavbu mostu bylo spotřebováno na
1 200 tun ocelové výztuže, 6 920 tun cementu a 6 300 m
3 dřeva. Celkem bylo zpracováno na
20 900 tun betonu. Projekt železobetonového mostu připravili V. Janák, J. Brebera a I. Pacholík za spolupráce s ing. J. Blažkem. Od roku 2023 je chráněn jako kulturní památka.
Podolský most, známý pro svůj unikátní oblouk a historii, je chráněný jako kulturní památka s bohatou vojenskou minulostí.
Podolský most byl postaven v roce 1848 a modernizován v 1930s.
Most je známý díky 150 metrů dlouhému oblouku, který patřil mezi největší v Evropě a byl nazýván branou do nebe.
Most získal zlatou medaili a titul Krásný evropský most na předválečné výstavě v Paříži a další ocenění v roce 1939 na výstavě v Lutychu.
Při stavbě bylo použito 1,200 tun ocelové výztuže, 6,920 tun cementu a 6,300 m3 dřeva.
Po napuštění Orlické přehrady musely být ponořené patky mostních pilířů ošetřeny proti působení vody.
Projekt železobetonového mostu připravili V. Janák, J. Brebera a I. Pacholík za spolupráce s ing. J. Blažkem.
Během války chtěli nacisté most vyhodit do povětří, ale podařilo se jej uchránit.
Od roku 2023 je Podolský most chráněn jako kulturní památka.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.