Ohrazená část křivoklátských lesů se zvláštním režimem, určená odedávna pro reprezentační myslivost. Dnes je poblíž Lán zřízena naučná stezka s vyhlídkou pro pozorování zvěře v jejím přirozeném prostředí.
Křivoklátsko bývá charakterizováno jako kolébka české myslivosti. Roku 1713 vytvořil Jan Josef z Valdštejna na císařskou žádost v severní části křivoklátského panství z lesních revírů tradičně bohatých na zvěř rozlehlou oplocenou oboru, určenou pro hony nejvyšších aristokratických kruhů. Velká valdštejnská obora zahrnovala mimo dominikální pozemky také 300 měr (asi 57,55 ha) rustikální a zádušní půdy. Její plocha činila celkem 49 194 měr (9 436,45 ha); obehnaná byla zčásti dřevěnou hradbou dlouhou 25 100 dolnorakouských sáhů (bezmála 47 km). Svého času to byla největší obora v Čechách.
V roce 1817 byla v části starobylé valdštejnské obory nově zřízena menší Lánská obora o rozloze 3 000 ha, zahrnující revíry Lány a Ploskov, určená pro intenzivní chov vysoké zvěře. Současně vstoupil v platnost Honební řád Jáchyma z Fürstenberka (5. září 1817), v němž bylo podrobně rozepsáno, jak v nové oboře hospodařit a jak se tam chovat. Potíže s údržbou dřevěného oplocení přiměly knížete Karla Egona I. z Fürstenberka ke stavbě bytelné oborní zdi.
Blízkost proslulé obory byla jedním z hlavních důvodů, proč byl v roce 1921 zvolen jako přechodné prezidentské sídlo právě lánský zámek. Kancléř JUDr. Přemysl Šámal se prý nechal slyšet, že mnohé diplomatické problémy, které se na oficiálních místech zdají být neřešitelné, se v důvěrném ovzduší honů vyřeší zcela snadno.
Naučná stezka začíná a končí na okraji obce Lány, parkoviště pro návštěvníky naučné stezky (u silnice směr Křivoklát), nedaleko sídla Lesní správy Lány. Je dlouhá asi 4,5 km a je na ní 22 zastávek. Zpřístupněna je ukázková část Lánské obory s dřevěnou vyhlídkou na výběh vysoké zvěře. Okružní naučná stezka spojuje obec Lány s touto ukázkovou částí. Stezka seznamuje s faunou, flórou a přírodními poměry Lánské obory a chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko.
Tato část byla určena pro reprezentační myslivost.
Křivoklátsko je považováno za kolébku české myslivosti.
Valdštejnská obora byla rozlehlá oplocená oblast založená roku 1713 Janem Josefem z Valdštejna na císařskou žádost, určená pro hony nejvyšších aristokratických kruhů.
Lánská obora měla rozlohu 3 000 ha a byla určena pro intenzivní chov vysoké zvěře, zahrnovala revíry Lány a Ploskov.
Honební řád, který vstoupil v platnost 5. září 1817, podrobně specifikoval pravidla pro hospodaření a chování v Lánské oboře.
Potíže s údržbou dřevěného oplocení přiměly knížete Karla Egona I. z Fürstenberka ke stavbě bytelné oborní zdi.
Jedním z hlavních důvodů byla blízkost proslulé obory, kde mnohé diplomatické problémy mohly být vyřešeny v důvěrném ovzduší honů.
Naučná stezka je dlouhá 4,5 km a má 22 zastávek, spojuje obec Lány s ukázkovou částí obory a seznamuje s faunou, flórou a přírodními poměry oblasti.
Návštěvníci mohou pozorovat vysokou zvěř z dřevěné vyhlídky a seznámit se s faunou a flórou Lánské obory a chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.