Chráněná krajinná oblast a biosférická rezervace UNESCO je v porovnání s podobnými krajinami v Evropě zvláštností. Rozkládá se uprostřed Čech a téměř dvě třetiny rozlohy území pokrývají listnaté a smíšené lesy.
Chráněná krajinná oblast Křivoklátsko byla vyhlášena dne 24. listopadu 1978 na území o rozloze 628 km² a tvoří ji 24 maloplošných zvláště chráněných území. Nejvyšším vrcholem Křivoklátska je Těchovín s nadmořskou výškou 616 m. Křivoklátské lesy jsou velmi zachovalé – panství patřilo buď českým králům nebo knížatům, bylo určeno převážně pro lovectví, tím pádem zůstaly lesy zachovány a dříví se v nich moc netěžilo. Dodnes na Křivoklátsku zůstalo zachováno více než 1 800 druhů rostlin, 52 druhů dřevin, hnízdí zde kolem 120 druhů ptáků a dosud nespočetné množství dalších příslušníků živočišné říše, z nichž je nejeden zařazen do červených seznamů vzácných a ohrožených druhů.
Jako přírodovědecky velmi významné území bylo Křivoklátsko zařazeno do mezinárodní sítě biosférických rezervací UNESCO a ptačích oblastí evropské soustavy Natura 2000. A právě někdejší královský lovný revír tvoří jádro chráněného území, které UNESCO pro jeho zachovalost zařadilo mezi biosférické rezervace. Většinu území pokrývají listnaté a smíšené lesy, dodnes bohaté na vysokou i černou zvěř. Středem oblasti se zařezává v hlubokém kaňonu řeka Berounka. V západní části návštěvníka okouzlí Skryjská jezírka, kde Zbirožský potok vytváří vodopád s vodní plochou. Skály u Skryjí, bohaté na zkameněliny, lákaly k návštěvám stavebního inženýra a paleontologa Joachima Barranda. V místě zvaném U Eremita nejen odborníky překvapí bohatý výskyt chráněných tisů. Snad nejhezčí poklonu Křivoklátsku složil ve svých dílech spisovatel Ota Pavel.
Krásný výlet v CHKO Křivoklátsko můžete podniknout třeba na zříceninu unikátního hradu Týřov. Ve své době byl hrad unikátní jak v Čechách, tak v celé střední Evropě. Vzor pro jeho vzhled našli stavitelé ve francouzských kastelech. Nedaleko hradu se nad řekou tyčí Čertova skála. Jedním z nejmalebnějších koutů Křivoklátska jsou Skryjská jezírka, tedy úzký kaňon zakončený vodopádem, na který navazuje široká vodní plocha, kde při troše štěstí potkáte i vydru. A destinace je také vyhlášeným houbařským rájem, pohyb návštěvníků po lese není v současnosti nijak omezen. Na své si přijdou také cyklisté, lesy jsou protkány kvalitní sítí cykotras; ale také vodáci a rybáři, pro něž je kraj Berounky „zemí zaslíbenou“.
Chráněná krajinná oblast Křivoklátsko je oblast vyhlášená dne 24. listopadu 1978 s rozlohou 628 km², která zahrnuje 24 maloplošných zvláště chráněných území. Je to také biosférická rezervace UNESCO.
Nejvyšší vrchol Křivoklátska je Těchovín s nadmořskou výškou 616 m. Oblast je bohatá na listnaté a smíšené lesy, a protéká jí řeka Berounka.
Na Křivoklátsku se vyskytuje více než 1 800 druhů rostlin, 52 druhů dřevin, aproximativě 120 druhů ptáků a mnoho dalších živočišných druhů, z nichž mnohé jsou zařazeny do červených seznamů vzácných a ohrožených druhů.
Křivoklátsko je mezinárodně uznáno jako biosférická rezervace UNESCO a je zařazeno do sítě Natura 2000, především díky svojí dobře zachovalé přírodě a historickému významu jako bývalý královský lovný revír.
Návštěvníci mohou obdivovat Skryjská jezírka s vodopády a vodní plochou, Týřovský hrad s jeho unikátní architekturou, Čertova skála nebo chráněné tisy u Eremita.
Joachim Barrande byl stavební inženýr a paleontolog, který byl přitahován k oblasti Skály u Skryjí na Křivoklátsku, bohaté na zkameněliny.
Návštěvníci Křivoklátska mohou podniknout turistické výlety na historické památky, cykloturistiku, sběr hub, plavbu po řece Berounce nebo rybaření.
V Křivoklátsku se nachází kvalitní síť cyklotras, které procházejí místními lesy a nabízejí návštěvníkům možnost objevovat přírodu na kole.
Ota Pavel vyjádřil své obdiv k kráse Křivoklátska ve svých dílech, kde popisuje tuto lokalitu jako neobyčejně půvabnou.
Důvodem je historické využívání území převážně pro lovectví šlechtou a králi, což způsobilo, že se v lesích málo těžilo a příroda zůstala dobře zachovaná.