Jednalo se o druhou úzkorozchodnou koněspřežní železnici na evropské pevnině. Trať měla vést z Prahy až do Plzně, ale skončila po 62 kilometrech v lese u Brejle. Dráha sloužila původně k transportu dřeva z Křivoklátska, později byla dopravní tepnou zásobující Prahu kladenským černým uhlím.
V letech
1863 – 1869 byl úsek mezi nádražími Praha-Dejvice a Lány (dnes Stochov) rekonstruován na normálně rozchodný parostrojní provoz a stal se základem české severozápadní železniční sítě.
Mezi nádražím Stochov a údolím
Klíčavy u Brejle fungoval poslední úsek koněspřežky jako úzkorozchodná železniční vlečka až do roku 1873.
V Lánech lze spatřit
budovu původního nádraží čp. 10 a na Píních nádražní stavení čp. 94. Budova je ale
turistům nepřístupná.
Technicky nejzajímavější a nejzachovalejší pozůstatky železničního spodku se nacházejí mezi Píněmi a Brejlem.
V obci Lány na náměstí u hospody je informační tabule, kde je i
přesná turistická mapa se zakreslenou trasou koněspřežky.
Objevte historii a technické zajímavosti Pražsko-lánské koněspřežní dráhy, druhé úzkorozchodné železnice na evropské pevnině.
Byla to druhá úzkorozchodná koněspřežní železnice na evropské pevnině, sloužil k transportu dřeva a později k dopravě kladenského černého uhlí do Prahy.
Trať skončila po 62 kilometrech v lese u Brejle.
Úsek mezi nádražími Praha-Dejvice a Lány byl rekonstruován na normálně rozchodný parostrojní provoz a stal se základem české severozápadní železniční sítě.
Poslední úsek mezi nádrazím Stochov a údolím Klíčavy u Brejle fungoval jako úzkorozchodná vlečka až do roku 1873.
Ne, budovy jsou turistům nepřístupné.
V obci Lány na náměstí u hospody je informační tabule s přesnou turistickou mapou trasou koněspřežky.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.