Kuželovitý tvar osamocené, čedičové hory Radobýl se tyčí v Českém středohoří na pravém břehu Labe, 3 km jihozápadně od středu Litoměřic. S horou je spjato jméno českého básníka Karla Hynka Máchy, kterému se návštěva Radobýlu, 27. 10. 1836 stala osudnou.
Temeno hory nabízí ničím nerušený výhled na panorama Českého středohoří – údolí řeky Labe, Žernosecké jezero i roviny České křídové tabule, z nichž vystupuje hora Říp, Lovoš i hrad Hazmburk.
Od raného středověku se může Radobýl pyšnit titulem nejsevernější vinice v zemi, a to díky Karlu IV., který roku 1352 daroval pozemky pod Radobýlem Litoměřicím k pěstování révy vinné. Pozůstatky zaniklých vinic jsou tu dodnes patrné.
S horou je spjato jméno českého básníka Karla Hynka Máchy, kterému se návštěva Radobýlu, 27.10. 1836 stala osudnou. V den kdy básník horu navštívil, vypukl v Litoměřicích požár. Mácha oheň a dým z kopce zpozoroval a utíkal Litoměřicím na pomoc. Následkem dlouhého běhu, vysilující práce a uřícení si přivodil nachlazení, které bylo jednou z příčin nemoci, které o pár dní později, dne 6. listopadu, podlehl.
Hora Radobýl je však známá nejen jako romantický vrch Českého středohoří, ale také jako tajná podzemní nacistická továrna Richard. Jedná se vlastně o soustavu bývalých hlubinných vápencových lomů pod vrchy Radobýl a Bídnice, které nacisté přestavěli na utajenou podzemní továrnu určenou pro bezpečnou zbrojní výrobu daleko od všech tehdejších front. Rozsáhlý komplex podzemních prostor, ve kterém vězni z Terezína vyráběli součásti spalovacích motorů pro tanky a stíhače, měří 25 – 30 km.
Na Radobýl se můžete vydat například vlakem do obce Žalhostice, odkud stoupá žlutá značka po strmé cestičce mezi původními vinicemi. Ve stráni uvidíte vzácný ovocný strom oskeruši (druh jeřábu), který je domovem převážně na Slovácku. V Čechách je jich jen velmi málo a téměř všechny pocházejí z konce 19. stol. Na samotný vrchol Radobýlu odbočuje ze žluté značky vyšlapaná pěšina. Při návštěvě je však třeba dbát maximální opatrnosti, neboť těsně pod vrcholem se do hory zařezává nechráněná vysoká sklaní stěna bývalého lomu. Pokud budete po žluté pokračovat dále, dojdete do Litoměřic k hornímu vlakovému nádraží. Středně náročná trasa měří 5,5 km.