Plešivec (654 m) je díky svému výraznému tvaru a poloze jednou z nejvýraznějších brdských hor. Leží zhruba 2 km severně od městyse Jince a své okolí výrazně převyšuje. Nedaleko vrcholu se nachází hojně navštěvovaná Čertova kazatelna, která nabízí jeden z nejkrásnějších rozhledů v Brdech.
Hoře
Plešivec dal jméno její protáhlý hřbet, pro který existoval ve staročeštině výraz „plechý“. Plešivec je jeden z nejzajímavějších kopců Hřebenů. Prudké západní svahy Plešivce s rozsáhlým, z daleka viditelným
kamenným mořem, spadají o 300 metrů níže k říčce Litavce. Tvar Plešivce tudíž umožňuje skutečně
krásný panoramatický výhled. V podstatě zde můžeme spatřit podstatnou část centrálních
Brd.
Vrchol nejrozsáhlejší sutě, která zbyla po Velké skále, se nazývá
Čertova kazatelna. Mezi Čertovou kazatelnou a skalami U pyramidy jde stezka po horní hraně zarůstajících křemencových lomů, v pohledech na
západní svahy Plešivce jsou vidět bílé plochy kamene a sutí. Za dobrého počasí odtud uvidíte příbramskou
Svatou Horu, ale také řadu podbrdských obcí či osad, např.
Hluboš, Běřín, Ohrazenice, Křešín, Těně, Felbabku, Podluhy nebo také město
Hořovice. V údolí pod úpatím Plešivce se rozkládá z ptačí perspektivy viděný městys Jince.
K Plešivci jako výrazné hoře se vztahuje i
velké množství pověstí a bájí. Fabián tu má například svojí zahrádku.
Hadí královna zase sídlí na Krkavčích skalách, i když nejvýraznější skála Jehla již byla odtěžena lomem. A k
Čertově kazatelně se mimo vlastního ďábla váže i
drak sídlící na Koníčku. Novější pověstí je pak ta
o loupežnících Kubácích, kteří měli svoji skrýš pojmenovanou Masné krámy. Kradli totiž dobytek, který na Plešivci zabíjeli a pak pokoutně prodávali. Pověst končí rozprášením skupiny zločinců udatnou jineckou národní gardou. V reálném světě
jinecká národní garda opravdu v roce
1848 zneškodnila bandu pytláků a zlodějů, ovšem ne na Plešivci, ale ve vesnici.