Čtrnáct krajů & čtrnáct tipů: nejoblíbenější místa na pozorování noční oblohy

Užijte si romantiku letních nocí a nejoblíbenější „kosmický ohňostroj“ roku – meteorický roj Perseidy! Padající hvězdy můžete pozorovat téměř do konce srpna. Perseidy, oblíbené objekty letního pozorování oblohy, se objevují od 17. července do 24. srpna, letošní maximum srpnového meteorického roje Perseid nastane mezi 12. a 13. srpnem. Za dobrého počasí zazáří 50 -100 meteorů v každé hodině. Nejznámější meteorický roj se lidově nazývá Slzy svatého Vavřince podle světce, jenž byl umučen 10. srpna roku 258. Tehdy několik nocí po jeho popravě z nebe „padaly třpytivé slzy“. Nejlepší pozorování budete mít v časných ranních hodinách na městy neosvětlené obloze, ideálně mezi půlnocí a 4. hodinou ranní. Kam se na pozorování létavic vydat, vám prozradí Kudy z nudy.

Hvězdárna F. J. Gerstnera v Chomutově je pojmenována po významném českém matematikovi a fyzikovi, který patří mezi nejvýznamnější rodáky města. Slouží jako zázemí pro Astronomickou společnost Chomutov.

V neděli 7. září 2025 se ve večerních hodinách odehraje nejočekávanější měsíční zatmění v našich končinách! Půjde o první úplné zatmění viditelné v České republice a na Slovensku po velmi dlouhé době. Maximální fáze zatmění nastane v neděli večer, přesně ve 20:11 hodin.

Rádi pozorujete noční oblohu a máte zájem se podívat na hvězdy, planety či mlhoviny zblízka a něco nového se dozvědět? Na hvězdárně je k dispozici různá astronomická technika, od přenosných, malých dalekohledů až po velký dalekohled v kopuli s průměrem hlavního zrcadla 508 mm.

Přímo v centru Brna, v malebném parku Kraví hory, leží Hvězdárna a stereoskopické planetárium. Po celý rok nabízí řadu poutavých pořadů pro veřejnost a romantikou dýchají i večerní pozorování skutečné hvězdné oblohy dalekohledy. Zdejší digitárium je jedno z nejmodernějších v Evropě.

Hodiny najdete na nejvyšším vrcholu Blanského lesa, tedy na Kleti. Jsou to vícenásobné hodiny, na stanovišti s nejvyšší nadmořskou výškou (1038 m n.m.) v ČR. Postaveny sem byly v roce 1974 a jsou vytvořeny podle návrhu P. Peška z kamene, mědi a stříbra. Hodiny jsou multifunkční a určování času je jen jedna z mnoha funkcí, které poskytují.

Stranou ruchu měst, na pomezí Plzeňska a Karlovarska, leží polozapomenutý kout naší země. Díky řídkému osídlení a venkovskému charakteru se oblast vyznačuje v rámci ČR výjimečně malým množstvím světelného smogu, zachovalým nočním prostředím a velmi dobrými podmínkami pro pozorování noční oblohy.

Petřínský vrch nabízí zábavu, přírodu, výhled, vzdělávání i historii. Vybere si tu opravdu každý. Vydejte se i vy do oázy klidu nad hlavním městem Prahou.

Kamenná věž o výšce 18 metrů stojí na vrcholu hory Kleť (1083 m), nejvyšším vrcholu Blanského lesa, od roku 1825, kdy ji zde nechal postavit kníže Josef Schwarzenberg pro soukromé účely svého rodu. Veřejnosti slouží rozhledna od druhé poloviny 19. století.

Během otevírací doby pro veřejnost hvězdárna nabízí prohlídky s pozorováním oblohy velkými dalekohledy. Z programu hvězdárny si vyberete pořady o vesmíru pro děti i dospělé, nebo přednášky na různá témata. Školní výpravy i jiné skupiny si mohou sjednat program i mimo otevírací dobu hvězdárny.

Štefánikova hvězdárna na vrcholu Petřína v Praze nabízí po celý rok veřejná pozorování denní a noční oblohy. Pozorování vesmírných objektů jsou doprovázena odborným výkladem zaměstnanců a demonstrátorů hvězdárny. Nachází se zde také nová expozice – Muzeum meteoritů.

U Baťova kanálu se ve Veselí nad Moravou nachází hvězdárna, ve které se můžete přiučit novým poznatkům z pohledu astronomie.

Když v létě padne soumrak, obloha se promění v tiché přírodní divadlo. Hvězdy, Měsíc, meteorické roje i nečekané záblesky z hlubin vesmíru, všechno tohle se odehrává nad našimi hlavami bez velkých fanfár. Stačí zvednout oči. Je to chvíle, kdy se můžeme spojit s něčím větším než jsme my sami – s příběhem, který začal dávno před námi a bude pokračovat i po nás. Vydejte se s Kudy z nudy ven pod hvězdnou oblohu a nechte nebe vyprávět!

Nad obcí Ondřejov na vrcholku Žalov nedaleko Mnichovic u Prahy stojí hvězdárna založená roku 1905 J. Fričem. Místní observatoř patří Astronomickému ústavu Akademie věd České republiky (AVČR).

Z Tepelské vrchoviny nápadně vyčnívá táhlý zalesněný hřbet dvojvrší Třebouňského a Branišovského vrchu. Na Branišovském vrchu jsou zajímavé zříceniny Davidovy observatoře, ke které vede Davidova naučná stezka od kláštera v Teplé.

Beskydská oblast tmavé oblohy se nachází na Česko – Slovenské hranici se středem kolem obcí Staré Hamry a Bílá. Její rozloha je 308 km². Na noční obloze v Beskydech lze pozorovat řadu zajímavých jevů, mezi které patří například Mléčná dráha, zodiakální světlo nebo na zemi foskoreskující houby.

Na východním okraji Vyškova, hned vedle Dinoparku, se nachází hvězdárna. Využít můžete programu s prezentací sluneční soustavy s následným pozorováním noční oblohy.

Severně od Uherského Brodu, v podhůří Bílých Karpat, leží Hvězdárna Uherský Brod. Celoročně nabízí řadu poutavých pořadů pro veřejnost, školy i menší děti. Romantikou dýchají večerní pozorování skutečné hvězdné oblohy dalekohledy.

V areálu hvězdárny stojí za vidění také dřevěná hvězdárna postavená roku 1929 Antonínem Ballnerem a jeho přáteli z astronomického kroužku, jež se řadí k nejstarším na severní Moravě a Slezsku. Ballnerova hvězdárna je přístupná veřejnosti po celý rok.

V Nízkém Jeseníku najdete ojedinělou barokní křížovou cestu z 18. století, která vede z obce Ruda až po vrcholek Křížového vrchu. Z kopce se otevírá úchvatný výhled na Jeseníky, vrchy Králického Sněžníku i roviny Hané.

Hvězdárna ve zdejším parku slouží od roku 1961, její činnost doplňuje i od roku 1973 meteorologická stanice. V jejích prostorách pod kopulí jsou dnes čtyři dalekohledy. Hvězdárna nabízí akce pro veřejnost jako noční pozorování oblohy, pozorování slunce a přednášky.

Jižně pod vrcholem Kleti, nejvyšší hory Blanského lesa nedaleko Českého Krumlova, se nachází hvězdárna Kleť. Vzhledem k nadmořské výšce 1.070 metrů n.m. jde o nejvýše položenou hvězdárnu v Čechách. Na vrcholu Kleti můžete navštívit také nejstarší kamennou rozhlednu v Čechách.

Na Kraví hoře se nachází největší stereoskopické planetárium ve střední Evropě. Nová instalace Hvězdárny a planetária Brno nabízí zcela jiné uspořádání prostoročasu. Doslova prolamuje prostor a mění tok času.

Hvězdárna Františka Krejčího v Karlových Varech nabízí každovečerní pozorování jasné oblohy, astronomické programy i zajímavé přednášky.

Hlavním úkolem hvězdárny a planetária v Teplicích je popularizovat poznatky z astronomie a příbuzných vědních oborů mezi nejširší veřejnost. Důležitou složkou činnosti je spolupráce se školami a pořádání přednášek pro školy. Hvězdárna prošla v roce 2018 rozsáhlou modernizací.

Kleť, královna jihočeských hor a kopců, je nejvyšší horou Blanského lesa (1083,2 m n. m.). Je viditelná ze značné části jižních Čech jako táhlý hřeben s typickou siluetou známé rozhledny a televizního vysílače.

Za vědou, zábavou i poznáním se vydejte do Hvědárny barona Artura Krause v Pardubicích. Druhým největším dalekohledem v ČR, který je určen k popularizaci astronomie, se můžete každou středu, čtvrtek a pátek podívat na zajímavá místa blízkého, ale i velmi vzdáleného vesmíru.

Atypická pozorovatelna Durch vznikla roku 2018 dle návrhu architekta Zdeněk Fránka. Zdáli může vypadat jako rám k obrazu této krásné krajiny. Slouží také jako posezení pro kolemjdoucí nebo jako úkryt před nepřízní počasí.

Jizerská oblast tmavé oblohy má rozlohu necelých 75 kilometrů čtverečních. Tato rezervace tmy se nachází v téměř neobydlené, od velkých měst dostatečně vzdálené části Jizerských hor. Rozkládá se podél horního toku řeky Jizery na území Čech a Polska. Jedná se o oblast nejhustší tmy u nás.

Už jste zažili zatmění Slunce? Je to fascinující představení, při němž se svět ponoří do zvláštního šera a Slunce na chvíli zmizí z oblohy. Není divu, že naše předky taková podívaná děsila a zatmění Slunce považovali za předzvěst válek, hladomorů a dalších hrůz. V sobotu 29. března 2025 budeme kolem poledne sledovat částečné zatmění Slunce. Na úplné zatmění si budeme muset nějakou dobu počkat... úplné zatmění Slunce v Česku nastane až 7. října 2135.

Koho fascinují astronomické jevy a pozorování hvězdné oblohy, ten by si neměl nechat ujít ty nejzajímavější nebeské úkazy, jaké se nám v roce 2025 naskytnou. Opět budeme svědky meteorických rojů, svítících oblaků, jasných komet, polárních září, konstelací planet, částečného zatmění Slunce a po mnoha letech u nás bude možné pozorovat úplné zatmění Měsíce!

Plešivec (654 m) je díky svému výraznému tvaru a poloze jednou z nejvýraznějších brdských hor. Leží zhruba 2 km severně od městyse Jince a své okolí výrazně převyšuje. Nedaleko vrcholu se nachází hojně navštěvovaná Čertova kazatelna, která nabízí jeden z nejkrásnějších rozhledů v Brdech.

V digitálním planetáriu v Hradci Králové, které vzniklo v těsné blízkosti hvězdárny, budete mít vesmír jako na dlani. Planetárium zároveň slouží i jako návštěvnické centrum pro popularizaci vědy a výzkumu.

Sklářská osada Jizerka se rozprostírá v malebném údolí říčky Jizerky, nad nímž se vypíná kopec Bukovec (1005 m.n.m.). Jizerka je významnou turistickou křižovatkou, představuje ideální základnu jak pro pěší turistiku, tak pro horskou cyklistiku a v zimě se její okolí mění na ráj pro běžkaře.

Hvězdárna a planetárium kromě tradičních projekcí hvězdné oblohy nabízí ukázky objektů večerní oblohy. Pro děti je připraven program s astronomickou pohádkou. Projít se můžete i po naučné Planetární stezce.

Vypravte se pozorovat hvězdnou oblohu na hvězdárnu v Třebíči. Do vesmíru nahlédnete také v planetáriu, které nasimuluje hvězdnou oblohu v jakémkoli ročním období. Pro veřejnost je hvězdárna s planetáriem otevřena vždy v pátek a sobotu.

Koho fascinují astronomické jevy a pozorování hvězdné oblohy, ten by si neměl nechat ujít ty nejzajímavější nebeské úkazy, jaké se nám v roce 2024 naskytnou. Bude mezi nimi setkání planet s Měsícem, polární záře viditelná z našeho území a v neposlední řadě také částečné zatmění „velkého“ Měsíce. Nebudou chybět ani pravidelné meteorologické roje Kvadrantidy, Perseidy, Tauridy a Geminidy.

Ze tmy se stal ohrožený druh: ubývá a je jí stále méně. Protože přirozeně tmavá noční obloha je kvůli umělému osvětlení čím dál vzácnější, začaly vznikat oblasti tmavé oblohy. Jsou to místa, kde se dá pozorovat noční obloha v plné kráse. V rámci Mezinárodního roku astronomie 2009 vznikla česko-polská Jizerská oblast tmavé oblohy: první mezinárodní oblast v Evropě i první mezinárodní oblast tohoto druhu na světě.

Česká republika sice nemá moře ani flotilu zaoceánských lodí, ale zato otevírá pro celý svět bránu do vesmíru. České firmy se v Evropské kosmické agentuře (ESA) aktivně podílejí na stovkách projektů a chystají se další. Jaké to byly a budou, a jak pomáhají Češi objevovat vesmír jsme pátrali na Kudy z nudy.

Na portálu Kudy z nudy vás provedeme dějinami astronomie, zastavíme se u velikánů jako byli Mikuláš Koperník či Galileo Galilei, a podíváme se i do Rudolfínské Prahy v době, kdy v ní žili Tycho Brahe a Johannes Kepler. Porovnáme starobylé i moderní hvězdné mapy a nakonec zamíříme do unikátních astronomických observatoří, hvězdáren a planetárií. Takže vzhůru ke hvězdám!

Léto je nejlepší čas k pozorování hvězd, a tak stojí za to připomenout si slavné hvězdáře a astronomy. S řadou z nich se setkáte při pozorování noční oblohy či Slunce na hvězdárnách a planetáriích, ale objevíte je i na Kudy z nudy. Seznamte se s osobnostmi hvězdné oblohy!