Pomník v Krabčicích na Litoměřicku připomíná sedláky vyhnané z jejich hospodářství při komunistické kolektivizaci zemědělství v roce 1951, kdy začala největší vlna vystěhovávaní selských rodin v Československu.
Pomník obětem
násilného vystěhování selských rodin se nachází v Krabčicích na
Litoměřicku. Komunistická moc začala z tzv. akci „Kulak“ roku 1951. Po dobu dvou let bylo ze svých statků vyhnáno
tisíce selských rodin. Tito lidé přišli o veškerý majetek, stát jim neprávem zabavil a vyvlastnil půdu, zvířata, stroje i nemovitosti. Oběti násilné kolektivizace byly vystěhovány daleko, zejména
do pohraničních oblastí a pobyt v bývalém místě jejich bydliště jim byl zakázán.
Násilná kolektivizace venkova se nesla v atmosféře politického zastrašování, kdy komunistický režim sedlákům zabavoval a
vyvlastňoval půdu,
zvířata,
strojový park i
nemovitý majetek. Dětem ze selských rodin bylo znemožňováno studium, jejich rodiče mnohdy přišli o všechno včetně svobody a občanských práv, otcové putovali do
žalářů či
uranových dolů.
Pomník na úpatí hory
Říp je vůbec prvním pomníkem svého druhu v Česku.
Pomník v Krabčicích připomíná dějiny násilné kolektivizace zemědělství v Československu roku 1951, kdy tisíce selských rodin byly vyhnány.
Pomník připomíná oběti násilné kolektivizace zemědělství v roce 1951, kdy komunistická moc vyhnala tisíce selských rodin ze svých statků.
Stát neprávem zabavil a vyvlastnil selským rodinám půdu, zvířata, stroje i nemovitosti.
Oběti byly vystěhovány daleko, především do pohraničních oblastí, a bylo jim zakázáno zůstat v místě jejich původního bydliště.
Vyhánění selských rodin trvalo dva roky.
Dost selských rodin přišlo o všechno včetně svobody a občanských práv, mnohé otcové byli posláni do žalářů či uranových dolů.
Pomník na úpatí hory Říp je prvním pomníkem svého druhu v Česku, který připomíná období násilné kolektivizace.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.