Poutní areál, chrám Panny Marie Pomocné a jezuitská rezidence jsou významnou uměleckou památkou z rozhraní raného a vrcholného baroka. Jako komplexní umělecké dílo patří k nejvýznamnějším projevům doby kolem r. 1700 nejen v kontextu českého, ale celého středoevropského baroka.
Dějiny poutního kostela jsou spjaty
s hraběnkou Marií Maxmiliánou Evou Hyzerlovou z Chodů a Košumberka. Od svého umírajícího bratra Františka Eusebia získala hraběnka milostný
obraz Panny Marie Pomocné, tzv. Pasovské, který uložila v kapli
hradu Košumberk. Mimo hraběnky se o obraz zajímal také prostý lid, který k němu často chodil, a tak nechala hraběnka na
nedalekém vyvýšeném místě zvaném Chlumek postavit v letech 1667–1669
poutní kapli s ambitem, osmi kaplemi a schodištěm, přístupným ze dvou stran. Kromě faráře v Luži se o nové poutní místo starali také
jezuité z královéhradecké koleje, kteří si postavili jihovýchodně od kaple svoji rezidenci. Vzhledem k tomu, že si poutníci toto místo oblíbili a směřovalo jich na Chlumek čím dál tím více, tak se nakonec zbožná hraběnka rozhodla zahájit další stavební práce. Původní kapli zbořila a
začala s budováním rozlehlého poutního chrámu, jehož dokončení se bohužel nedožila.
Stavba chrámu byla provedena podle návrhu
italského stavitele Bernarda Minelliho z Hořic za účasti
G. B. Alliprandiho a
Pavla Ignáce Bayera. 7. září 1696 byl do nového kostela z jezuitské rezidence slavnostně přenesen milostný obraz Panny Marie. Hlavním autorem výzdoby kostela byl sochař (tehdy ještě neznámý) Jiří František Pacák. Byl původně obyčejným poddaným, ale za svou znamenitou práci se stal svobodným pánem.
Významnou součástí
interiéru jsou postranní oltáře v bočních kaplích. Z nich zmíníme jen
oltář svaté Anny (vlevo u kazatelny), jejíž obraz prý namaloval
Heinsch podle podoby zakladatelky kostela,
hraběnky Hieserlové. Po dokončení kostela se pověst poutního místa velmi rychle rozšířila a kostel zůstal dodnes
dominantou kraje.
Bez průvodce je zádveří chrámu, výtah a park pravidelně otevřen pro turisty v sezóně od dubna do konce října:
od 10:00 – 17:00 hod. denně kromě pondělí.
Kromě toho je chrám otevřen v době konání bohoslužeb vždy 30min. před a 30min. po bohoslužbě.
Pravidelné bohoslužby – mše sv. jsou na Chlumku každou neděli od 9:30 hod.
Pravidelné poutě na Chlumku:
▪
První neděle v červenci (mše sv. v 08:00, 9:30, 11:00, svátostné požehnání ve 14:30)
▪
Neděle 15. srpna nebo následující (mše sv. v 08:00, 9:30, 11:00, svátostné požehnání ve 14:30)
▪
Neděle 8. září nebo následující (mše sv. v 08:00, 9:30, 11:00, svátostné požehnání ve 14:30)
▪
Svatováclavská 28. září (mše sv. v 09:30)
Překrásný poutní chrám Panny Marie Pomocné na Chlumku je významnou barokní památkou s bohatou historií a uměleckým dědictvím.
Chrám je významnou uměleckou památkou z rozhraní raného a vrcholného baroka, jeden z nejvýznamnějších projevů té doby ve středoevropském kontextu.
Zakladatelkou byla hraběnka Marie Maxmiliána Eva Hyzerlová z Chodů a Košumberka, která získala milostný obraz Panny Marie od svého bratra a rozhodla se postavit chrám.
Chrám byl postaven dle návrhu italského stavitele Bernarda Minelliho z Hořic s účastí G. B. Alliprandiho a Pavla Ignáce Bayera.
Hlavním autorem výzdoby chrámu byl sochař Jiří František Pacák, který se pro své umělecké dílo stal svobodným pánem.
Chrámu je otevřeno od dubna do konce října, denně kromě pondělí od 10:00 do 17:00, a v době konání bohoslužeb 30min. před a po.
Na Chlumku se konají pravidelné poutě, včetně první neděle v červenci, 15. srpna, 8. září a Svatováclavské 28. září.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.