Zdá se to nemožné, ale je to tak. Obec Seničku na Litovelsku potkala v roce 1858, a hned na to v roce 1859, vždy 22. července, průtrž mračen, po které následovala ničivá povodeň. Máte možnost vidět technickou památku z tohoto období.
Protože na tento den připadá svátek patronky obce, svaté Magdalény, byly přírodní pohromy považovány za její trest obyvatelům za to, že na její svátek pracovali. Obyvatelé Seničky postavili zídky z lomového kamene, střídali pilíře a otevřené oblouky. Oblouky pak osadili dřevěnými vraty na pantech. Ta se při náporu vody nazdvihla a voda volně protekla. Dnes je k vidění jen část této stavby. Další zajímavá technická památka – vápencová pec – je poblíž asi 13 km vzdáleného Hvozdečka u Bouzova.
Technická památka povodňových zídek v Seničce, postavená po ničivých povodních v 19. století, představuje jedinečný historický artefakt.
Povodňové zídky v Seničce jsou technická památka vzniklá po ničivých povodních v roce 1858 a 1859, postavená z lomového kamene s otevřenými oblouky a dřevěnými vraty.
Povodňové zídky v Seničce byly postaveny po průtrži mračen a následné povodni, která obec zasáhla v letech 1858 a 1859.
Povodně byly považovány za trest od svaté Magdalény, patronky obce, protože se věřilo, že se staly kvůli tomu, že obyvatelé pracovali na její svátek.
Na stavbu povodňových zídek byl použit lomový kámen.
Dřevěné vrata na povodňových zídkách byla osazena na pantech a při náporu vody se nazdvihla, což umožnilo vodě volně protekat.
Dnes je možné vidět jen část povodňové zídky, jelikož se nedochovala v plném rozsahu.
Poblíž Seničky, asi 13 km vzdáleném Hvozdečku u Bouzova, se nachází další technická památka, a to vápencová pec.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.