Zámeček Pohansko – archeologická expozice

Zámeček náleží do systému lednicko-valtického areálu, který pro originalitu a rozsáhlost byl v roce 1996 zařazen mezi památky UNESCO.

Jedná se o jednoduchou stavbu se sloupovým portikem v patře a z obou stran přiléhajícími arkádovými křídly s vyhlídkovými terasy. V severním průčelí prvního patra se nachází lodžie s plným parapetem uzavřená 12 jónskými sloupy, na nárožích sdružená do dvojic. Sloupy nesou kládí, profilovanou římsu a atiku. Pod římsou přízemního patra a v čele patrové nástavby jsou kruhové reliéfní medailony a obdélníkové reliéfy se štukovými loveckými výjevy inspirovanými antickými příběhy. Autorem těchto výzdob je s největší pravděpodobností vídeňský sochař Josef Klieber (1773–1850), působící ve službách lichtenštejnského dvora, kde vytvořil mj. i celou řadu reliéfních plastika jednotlivých paletách lednicko-valtického areálu. Plochá fasáda pohanského zámečku poskytla Kliebrovi řadu možností k uplatnění romantických příběhů antických hrdinů.

V kruhových medailonech, stylově námětově si velmi blízkých, se odvíjí příběhy, které je možno pojit s bájemi vztahujícími se převážně bohyni lovu Artemidě, v římské mytologii zvané též Diana.
 

V polovině září 2023 byla otevřena nová multimediální expozice archeologie, ve které prozkoumáte tisíciletou historii Pohanska, jednoho z největších archeologických nalezišť v regionu. Expozice je plná audiovizuálních efektů, dotykových obrazovek, speciálních filmových projekcí a dalších prvků, díky kterým se mohou návštěvníci seznámit s bohatou historií zdejšího velkomoravského hradiště.

Městskému muzeu a galerii Břeclav, který zámeček spravuje, se na pořízení výstavy plné audiovizuálních efektů, dotykových obrazovek, speciálních filmových projekcí a dalších interaktivních prvků podařilo získat dotaci z Integrovaného regionálního operačního programu ve výši 8,3 milionu korun. Dotace pokryla 80 procent celkového rozpočtu akce, která z Pohanska udělá ještě přitažlivější turistický cíl.

V nové expozici jako první vstoupí návštěvník do místnosti stylizované do podoby kostela, kde jej přivítá kněz v podání brněnského herce Zdeňka Junáka. Stěny evokují kostelní zdivo i fresky a propojují se s filmovou projekcí, která představuje církevní předměty či raně středověkou sakrální architekturu. Film, který vznikl právě pro tuto místnost, rychlým „průletem“ provede návštěvníky trasou Jantarové stezky až k Pohansku, z ptačí perspektivy ukáže jeho osídlení s rozrůstáním v čase. Kamera proletí hradbami a dvorcem až k jednotlivým budovám. Nabídne pohled na rotundu s ohrazením a hřbitovem, na běžnou usedlost i s jejími obyvateli, hospodářstvím i řemesly.

Expozice pokračuje nad schody – ve foyer u hlavního sálu. Tam čeká návštěvníky zámečku tablemapping, tedy velkoplošné promítání na stůl, které je věnováno mapám a postupnému vývoji Pohanska i archeologickému výzkumu v lokalitě.

Hlavní sál je rozčleněn na několik témat. Všem budou sloužit dotykové obrazovky, animace, vizualizace i speciální polepy navozující dojem historického zdiva, palisád nebo třeba roubení. Turisté si tak prohlédnou hradby a hradební bránu, slovanské obydlí a jeho stavbu, ale také vnitřní vybavení. Věnovat se budou i rostlinám, zvířatům nebo zemědělské technice. Prostřednictvím interaktivních obrazovek se hosté podívají i na velmožský dvorec či na dobové tržiště. Audiovizuální vjemy doprovází také reálné exponáty.

Poslední místností expozice je zbrojnice a klenotnice. Bojovník a žena z vyšší společnosti tu ukazují gombíky, náušnice, textil, meče, sekery, ostruhy a další nálezy z Pohanska.

Součástí modernizace je i oprava a modernizace depozitáře podsbírky archeologie. Vzniklo moderní laboratorní pracoviště archeologa využitelné pro zpracování, popis a digitalizaci sbírkových předmětů. Dále badatelské pracoviště přístupné veřejnosti při studiu sbírek, odborných praxích studentů, komentovaných prohlídkách, specializovaných edukačních programech, dílnách a dalších doprovodných akcích prezentující sbírkotvornou činnost archeologa.
 

V blízkosti zámečku Pohansko je, na místě významného nížinného hradiště, postupně budován archeoskanzen, mj. i replika kultovního místa tvořeného dřevěnými idoly pohanských božstev.