Hrady, zámky a jejich známí i neznámí stavitelé: od gotiky přes baroko až po secesi

Stopy působení stavitele a architekta Benedikta Rejta (1454–1536) najdeme na řadě míst po celých Čechách. Pocházel z jižního Německa, stal se dvorním architektem krále Vladislava Jagellonského a dvacet let se zabýval přestavbou Pražského hradu, sídla českých panovníků.

Zámky Veltrusy, Opočno a Týnec u Klatov, několik paláců v Praze, kostel Nanebevzetí Panny Marie v Neratově anebo Kuks: to všechno jsou místa, na kterých zanechal otisk svého mistrovství barokní architekt italského původu Giovanni Battista Alliprandi (asi 1665, patrně Laino ve Val d'Intelvi, Provincie Como, Itálie) – 13. března 1720, Litomyšl).

V dobách baroka zamířila do českých zemí řada italských umělců. Patřil k nim i architekt a štukatér Carlo Lurago (1615, Pellio Inferiore, Itálie – 22. října 1684, Pasov). Mezi jeho nejvýznamnější stavby patří Klementinum v Praze, poutní areál na Svaté Hoře u Příbrami a zámek Humprecht u Sobotky. Do stejné rodiny patřil i Anselmo Lurago (leden 1701, Como, Itálie – 29. listopadu 1765, Praha), poslední významný umělec rodu Luragů a představitel pražského rokoka.

Kudy z nudy přináší obsáhlý přehled zámeckých tipů na výlet v Čechách, na Moravě i ve Slezsku, které si zaslouží naši pozornost. Některé zámky nabízejí také speciální prohlídkové okruhy pro děti. Přehledná mapa hradů a zámků vám usnadní výběr cíle. Kromě prohlídky expozic na vás čeká spousta dalších zážitků. Vyberte si tip na výlet po Česku.

Co spojuje hrady Helfštýn, Karlštejn a Špilberk, katedrálu sv. Víta na Pražském hradě, Museum Kampa, Kunsthalle na Klárově, a karlínskou Invalidovnu? Jsou to spory, hádky a ostré výměny názorů o jejich moderní přestavby. Něco jiného si myslí odborníci a historici, něco jiného návštěvníci, občas se do sebe dokonce pustí dvě či více skupin památkářů.

Hledáte zajímavé tipy na rodinné výlety? Nechte se pozvat na nejmladší zámky, hrady a zámečky u nás. Dýchají romantikou a nabízejí nevšední příběhy i rozmanité zážitky: někde objevíte úžasné vyhlídky, jinde hotely nebo výletní restaurace. Dokonce se svezete lanovkou a navštívíte zoologickou zahradu!

Krásné proměny: podívejte se na nejlépe opravené památky a přehlídku zdařilých rekonstrukcí. Užijte si společně s portálem Kudy z nudy příběhy o tom, jak zanedbané a roky opomíjené hrady, zámky a další památky, roubenky, staré továrny i ryze praktické technické stavby vstaly z popela, chytily druhý dech a rozzářily se k novému životu.

Staré zpustlé hrady a tvrze... Svědkové dávnověku a neúprosného času, sídla českých rodů, místa pamětihodných událostí, dějiště velkých historických činů a bitev, ale stejně tak i romantických pověstí a zajímavých vyprávění, to vše jsou zříceniny. Kam se vydáte na výlet?

Hrady, tvrze a hradní zříceniny jsou němými svědky naší historie, kultury, bitev i rozmachu. Kam se vydat na zajímavý výlet vám poradí náš výběr tipů pro inspiraci na cestování ve dvou, s dětmi nebo s kamarády. Mapa hradů a zámků vám usnadní cestování po Česku.

Na Seznamu světového dědictví UNESCO bylo v roce 2023 zapsáno 1188 míst. V České republice najdete celkem 17 památek UNESCO, dalších devět zápisů má Česko v kategorii nehmotného kulturního dědictví.

Symbol českého státu, korunovační chrám nebo hrobka přemyslovských knížat: tím vším je katedrála sv. Víta na Pražském hradě. Přestože základní kámen ke stavbě gotické katedrály položil král Jan Lucemburský už 21. listopadu 1344, teprve 28. září 1929 se lidem představila tak, jak ji známe dnes. Skutečně ji ale známe?

Barokní sochař, řezbář a kameník Matyáš Bernard Braun (24. února 1684, Sautens, Tyrolsko – 15. února 1738, Praha) patří k nejvýznamnějším představitelům českého vrcholně barokního sochařství. S jeho sochařskými díly se setkáte na řadě míst, od Prahy přes zámek Valeč až po Kuks.

Víte, že údajně „stověžatá“ Praha má ve skutečnosti věží víc než pět set? Navíc kdyby se započítala ozdobná nároží měšťanských domů a nejrůznější menší věžičky a věžice, počet by směle vyšplhal k několika tisícům. Ať už ale zahrnete do celkového součtu cokoliv, všem pražským věžím budou navždy vládnout tři věže katedrály sv. Víta na Pražském hradě.

Karlova univerzita, Karlův most, Karlštejn – slavné české památky nesou jméno svého zakladatele, nejvýznamnějšího evropského panovníka pozdního středověku. Karel IV. (14. května 1316, Praha – 29. listopadu 1378, Praha) byl jedenáctý český král, vládnoucí jako Karel I. od srpna 1346 až do své smrti v listopadu 1378. Římsko-německým králem se stal od července 1346 a od roku 1355 císařem římským. Byl také italský (lombardský) král od roku 1355, burgundský (arelatský) král od roku 1365, moravský markrabě v letech 1333 až 1349 a lucemburský hrabě v období let 1346 až 1353. Byl to první český král, který se stal také císařem Svaté říše římské, a byl posledním korunovaným burgundským králem. Stal se tak osobním vládcem všech království Svaté říše římské.

Portál Kudy z nudy pátral v minulosti po dějinách rodu Rožmberků, Pernštejnů, pánů z Kunštátu a Poděbrad, Lucemburků, Valdštejnů a dalších rodů zapsaných v naší historii. Pojďte si připomenout nejvýznamnější památky, osobnosti i události. Vydejte se s námi na výlety po stopách šlechtických rodů.

Zámek Schönbrunn, kostel sv. Karla Boromejského známý jako Karlskirche anebo Rakouská národní knihovna ve Vídni: to je jen malá ukázka umění Johanna Bernharda Fischera z Erlachu (20. července 1656, Graz – 5. dubna 1723, Vídeň), rakouského architekta, sochaře a rytce. Stál u zrodu barokní architektury, která formovala vkus aristokracie přinejmenším na dalších sto let.

V době baroka se téměř ve všech regionech objevili výrazní umělci, za nimiž zůstalo často ohromující dílo. Osobností západočeského baroka se stal stavitel Jakub Auguston (mezi lety 1665 až 1670, Řím – 3. února 1735, Plzeň), autor četných měšťanských domů, kostelů a zámků.

Výjimečná a překrásná architektura, která vás oslní hrou světel a stínů, harmonií i zvláštní atmosférou: to jsou stavby Jana Blažeje Santiniho (3. února 1677 Praha – 7. prosince 1723 Praha), významného představitele středoevropského vrcholného baroka. Některé jeho stavby jsou zapsané na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, například poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou.

Mistr vrcholného baroka, geniální architekt a autor nejkrásnějších sakrálních staveb v Čechách, to byl Kilián Ignác Dientzenhofer (1. září 1689, Praha – 18. prosince 1751, Praha). Nejtalentovanější a nejproduktivnější člen věhlasného stavitelského rodu Dientzenhoferů byl jedním z těch, kdo české krajině vtiskl její originální barokní ráz.

Když se píše o stavitelské rodině Dientzenhoferů, nejčastěji se objevuje jméno Kiliána Ignáce. Jeho otec Kryštof Dientzenhofer (7. července 1655, St. Margarethen, Německo – 20. června 1722, Praha) zůstává skrytý v pozadí a téměř neznámý. Přitom i jeho dílo je mimořádné svým rozsahem i úrovní barokní architektury.

Stavby Jana Kotěry (18. prosince 1871, Brno – 17. dubna 1923, Praha) nenajdete jen v Praze, Hradci Králové či Prostějově, ale i ve světě. Navrhl venkovský dům F. Tondra na břehu jezera v rakouském St. Gilgenu, hotely v chorvatské Opatiji a v Dubrovníku, studia u profesora Otto Wagnera na vídeňské umělecké akademii zakončil návrhem ideálního přímořského města a tunelu pod kanálem La Manche.

Architekt, designér a pedagog Otto Rothmayer (28. 2. 1892 Praha-Vinohrady – 24. 9.1966 Praha-Břevnov) byl žákem slovinského architekta Jože Plečnika. Až do Plečnikova odchodu z Československé republiky byl jeho nejbližším spolupracovníkem a ještě dlouho poté na Pražském hradě působil, byť nikoliv v roli hlavního hradního architekta.

Slovinský architekt Jože Plečnik (23. 1. 1872 Lublaň, Slovinsko – 7. 1. 1957 tamtéž) se na přání prezidenta T. G. Masaryka stal prvním oficiálním architektem Pražského hradu a výrazně ovlivnil jeho podobu. Pojďte se vypravit po jeho stopách nejenom po Hradčanech, ale také do rezidence našich prezidentů v Lánech a ke kostelu na pražských Vinohradech, který patří k nejpůsobivějším Plečnikovým stavbám.

Rudolf II. (18. července 1552, Vídeň – 20. ledna 1612, Praha) byl bezpochyby jedním z nejvýznamnějších evropských panovníků, který proslul nejen svými vladařskými schopnostmi, ale také citem pro kulturu a umění. Za jeho působení se Praha stala nejvýznamnějším kulturním městem Evropy, kam císař zval nejrůznější umělce a vědce své doby. Na Pražském hradě vznikla nejrozsáhlejší sbírka uměleckých předmětů, která neměla v tehdejším světě obdoby a která položila základ mnoha současným evropským galeriím. Bohužel, velká část Rudolfovy sbírky vzala za své při rabování Švédy v letech 1631-1632 za třicetileté války.