Železnice patří k
nejbezpečnějším druhům dopravy. Zároveň je šetrná k životnímu prostředí a odborníci prorokují, že v budoucnosti bude hrát mnohem důležitější roli než v současnosti. Česká republika má s průměrnou délkou
121 kilometrů na tisíc kilometrů čtverečních jednu z nejhustších železničních sítí na světě; na dalších místech je
Švýcarsko, Německo či
Lucembursko. Navíc
železniční fanoušci mohou slavit zajímavá výročí téměř každý rok. Schválně spočítejte, která z následující mozaiky připadají na ten letošní?
1. První koněspřežka v českých zemích a první železnice v Británii

V
jižních Čechách objevíte na několika místech dochované zbytky
koněspřežky z Českých Budějovic do Lince, první železniční trati
na evropském kontinentu s veřejným provozem.
Nejstarší železnice v Česku se začala stavět v
létě 1825, v
září 1827 byl zahájen zkušební provoz mezi
Českými Budějovicemi a Leopoldschlagem, a o rok později,
30. září 1828, začal regulérní provoz pro veřejnost. Evropské prvenství však nepatří naší
koněspřežce: vůbec první veřejnou železnicí na světě byla
koněspřežka Stockton–Darlington v
Anglii, která se rozjela v
roce 1821.

Psal se
rok 1825, když se Angličané se rozhodli, že uhlí už nebudou tahat koňmi, ale využijí nový vynález –
parní lokomotivu! Po zkušební
lokomotivě Active zkonstruoval
George Stephenson legendární parní lokomotivu
Rocket / Raketa, která navždy změnila svět dopravy. Cestující tehdy nevěřili vlastním očím:
Raketa jezdila rychlostí 19,2 kilometrů za hodinu. Dnes se tímhle tempem nejezdí ani v pravém pruhu dálnice, ale tehdy? Čistá revoluce!
2. Kdy koně vystřídaly parní lokomotivy?

Méně známá je
druhá koňka v českých zemích: měla vést z
Prahy do
Plzně, ale nakonec skončila už v
Lánech. Provoz zahájila
21. března 1830 a do Prahy se po ní vozilo uhlí z
Kladna. Na obou koněspřežných tratích později vystřídaly koňské povozy parní lokomotivy. Na
koňce z Českých Budějovic do Lince, kde provoz zajišťovalo
860 koní, se první lokomotivy rozjely v
roce 1872, na
buštěhradské dráze již v
roce 1856.
3. První parostrojní železnice na evropském kontinentě aneb první vlaky v Brně
Soukromá železniční společnost
Severní dráha císaře Ferdinanda zprovoznila
první úsek trati z Vídně do Břeclavi 6. června 1839, o měsíc později
7. července se spojení s Vídní dočkalo i
Brno. Kolem jedenácté dopoledne do města po více než čtyřhodinové jízdě přijely
čtyři parní lokomotivy, Bruna, Herkules, Gigant a Bucefalus, které podle dobových záznamů v třiceti osmi vozech přivezly 1 125 cestujících. Mezi nimi nechyběli stavitelé dráhy
bratři Kleinové, její investor
baron Rothschild a další vídeňští bankéři.
4. Kdy přijel první vlak do Prahy?

Výstavba dalších železnic pokračovala neuvěřitelnou rychlostí. Provoz na trati z
Břeclavi do
Přerova a dál do
Olomouce byl zahájen v roce 1841, v roce 1845 pak slavila
příjezd prvního vlaku Praha. Svědkem
příjezdu prvního vlaku do Prahy bylo
Masarykovo nádraží. Příjezd prvního vlaku
20. srpna 1845 provázely slavnostní výstřely z děl, dým a nezvyklý hluk. Lokomotiva s vlasteneckým názvem
Bohemie potřebovala na první jízdu z
Olomouce do
Prahy sedm hodin a čtyřicet minut čistého času, ale kvůli slavnostním programům takřka na všech stanicích se její cesta protáhla na deset hodin. V červnu 1850 byl uveden do provozu
Negrelliho viadukt v Praze a železnice se vydala dál na sever.
5. Rok 1855: nejstarší dochovaná parní lokomotiva na českém území se jmenuje Kladno
Kdo by si pomyslel, že
nejstarší dochovaná parní lokomotiva na českém území bude mít tak prosté jméno?
Lokomotiva Kladno, kterou navrhl
rakouský stavitel tratí a konstruktér lokomotiv Wilhelm Engerth a byla postavená
roku 1855, je dnes chloubou
Dopravní haly Národního technického muzea. Stroj s výrobním číslem 295 je přitom nejstarším svého druhu na českém území a
nejstarší ze tří dochovaných strojů tohoto typu na světě. Objednala si ji
Buštěhradská dráha a sloužila zejména k přepravě uhlí z
Kladna do
Kralup nad Vltavou. Při pohledu na ni si můžeme jen představovat, jak kdysi funěla po kolejích a uváděla do pohybu celý průmyslový region. Dnes už odpočívá v zaslouženém důchodu, ale kdo ví, třeba by si ještě ráda dala jedno kolečko!
6. Nazdárek, Matylda nebo Kafemlejnek: první parní lokomotiva vyrobená na našem území

I když koncem 19. století patřily
české země k
průmyslově nejrozvinutějším částem rakousko-uherské monarchie, lokomotivy se vyráběly jinde. Vše se změnilo
28. dubna 1900: ten den předali pracovníci
Českomoravské továrny na parní stroje do provozu
první parní lokomotivu vyrobenou na českém území. Lokomotivám řady 310 se říkalo přátelsky
Nazdárek, Matylda nebo
Kafemlejnek, a na nějaký čas ovládly českou železniční síť. V provozu byly až do roku 1968 a dnes je můžete vidět v
železničním muzeu v Lužné u Rakovníka. Anebo ve
filmu Páni kluci, kde
parní lokomotiva Kafemlejnek hraje důležitou roli.
7. Legendární železniční nehody
První parostrojní železnice na evropském kontinentě, která zahájila provoz v
roce 1839 na trati z
Vídně přes
Břeclav do
Brna, má i
další kuriózní prvenství: hned v den slavnostního zahájení provozu došlo k
první železniční nehodě. Když se čtyři vlaky odpoledne vydaly na zpáteční cestu, došlo ve
Vranovicích ke srážce dvou souprav. Dobová černá kronika uvádí, že strojvůdce vlaku taženého strojem Gigant včas nezabrzdil a narazil do posledního vozu předchozího vlaku. Nehoda se obešla bez vážnějších zranění.
První vlaky z
Paříže do
Bruselu vyjely v
roce 1846. Právě v Paříži na
nádraží Gare Montparnasse došlo
22. října 1895 k nehodě, o které se dodnes píše jako o
nejkurióznějším železničním neštěstí. Vlak z Granville do Paříže tehdy vjel do nádraží tak rychle, že se ho nepodařilo zabrzdit, takže prorazil zarážedlo, přeletěl přes nástupiště, prorazil čelní stěnu stanice a zřítil se na ulici o deset metrů níž. Lokomotiva s tendrem spadla čelem na tramvajovou zastávku o deset metrů a zůstala šikmo opřená o zeď, naštěstí jedenáct vagónů se 131 cestujícími zůstalo nahoře ve stanici. Paradoxně lokomotiva zůstala téměř neporušená, i když její vyproštění trvalo plné čtyři dny. Na to, jak hrůzně záběr vypadá, měla nehoda jen jedinou oběť: prodavačku novin, kterou zabil kus padajícího zdiva. Kdo tuhle
kultovní fotku viděl v některé z
nádražních kaváren a restaurací, zapamatoval si ji navždy.
Poznejte zajímavosti a významné milníky v historii železnic, včetně prvních tratí, parních lokomotiv a kuriózních nehod.
První koněspřežná dráha v Českých zemích byla zprovozněna v roce 1828 mezi Českými Budějovicemi a Line.
Parní lokomotiva Rocket, zkonstruovaná George Stephensonem, změnila svět dopravy, když byla uvedena do provozu v roce 1825.
První železniční nehoda se stala v roce 1839 ve Vranovicích, kdy se srazily dva vlaky trati z Vídně přes Břeclav do Brna.
Nejstarší dochovaná parní lokomotiva na českém území je lokomotiva Kladno, postavená roku 1855.
Brno bylo první město připojené k Vídni železniční sítí, když byl v červenci 1839 zprovozněn úsek trati mezi těmito městy.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.