Krajina, ticho, rozhledy.
Tomáš Garrigue Masaryk byl prezidentem i mužem
Hradu, ale především člověkem – citlivým, vzdělaným a zakotveným v krajině. Ačkoli velkou část života strávil v zahraničí, jeho srdce patřilo
české a slovenské zemi. Měl své oblíbené kouty, kam se vracel, kde našel klid, kde přemýšlel i diskutoval. Miloval výhledy, víno i rozhovory pod širým nebem. Vydejte se s
Kudy z nudy do míst, která formovala
Masarykův svět.
Všechna místa zvládnete navštívit během
několika výletů nebo
prodloužených víkendů. Mapu si můžete postavit podle nálady: od
jihomoravských vinic po
slovenské zámky, přes
hory a
lázně až po
městské kavárny. Možná i vy budete na
oblíbených Masarykových místech vnímat
Českou republiku nejen jako stát, ale jako domov.
Za Masarykem do kraje dětství kolem Hodonína a Čejkovic
Masarykovo mládí bylo spojené s
jižní Moravou: narodil se 7. března 1850 v
Hodoníně, kde jeho rodiče pracovali na panském statku: otec Josef jako kočí, matka Terezie jako kuchařka. Rodině se nevedlo špatně, ale kvůli otcovu povolání se Masarykovi občas museli stěhovat. Tomáš tak chodil do škol nejenom v
Hodoníně, ale také v
Čejkovicích a v
Čejči, pak navštěvoval reálku v
Hustopečích a nakonec gymnázium v
Brně.

Rodný dům TGM v
Hodoníně už dávno neexistuje, zato v
barokním zámečku můžete navštívit
Masarykovo muzeum, kde je našemu prvnímu prezidentovi věnovaná speciální expozice. Místem, které si obzvlášť oblíbil, byly
Čejkovice, tamní vinohrady, jižní slunce a moravská otevřenost. Dnes tu najdete nejen sklepy a krásné výhledy, ale i stopy Masarykovy paměti, například
Masarykův domek. V expozici se například dozvíte, že už ve školních letech Tomáš cítil s pronásledovanými a slabšími, a právě proto raději než s čejkovickými dětmi kamarádil s „nepřáteli“ z nedalekého
Potvorova aneb
Nového i
Starého Poddvorova.
Hustopeče, mandloňové sady a Masarykova stezka

V
Hustopečích se narodila Tomášova maminka – a právě místa spojená s životem rodiny Masarykových a studenta zdejší reálky mapuje
naučná stezka Masaryk a Hustopeče. Příjemné město s
mandloňovými sady a vinařskou tradicí poznáte během přibližně dva kilometry dlouhého putování. Projdete se
historickým centrem i kolem
bývalé piaristické reálky, kde nyní působí střední odborná škola a střední odborné učiliště. Poznáte místa, kde stával
rodný dům Masarykovy maminky Terezie, zastavíte se také u domu, v němž po smrti své ženy žil
tatínek Josef, a nakonec u Společenského domu, kde
mladší Tomášův bratr Ludvík provozoval tiskárnu. Posledním zastavením je
městský hřbitov, kde odpočívá řada předků a příbuzných TGM včetně jeho rodičů. Víte, že z jejich hrobu byla v roce 1937 po Masarykově smrti vyzvednuta symbolická hrst hlíny, která pak byla uložena do
Masarykova hrobu v Lánech?
Abyste zbytečně nebloudili, v hustopečském
informačním centru si můžete vyzvednout brožuru s mapkou. Nechybí v ní ani
rodinný recept maminky Masarykové na makovou bábovku!
Brno – cesta z Moravy do světa
V
Brně Masaryk poprvé ochutnal svět vysokého školství a také svět myšlení, které překračovalo hranice národa. Ačkoli se jeho akademická kariéra rozvíjela později ve
Vídni a v
Praze, právě zde se ukázala jeho schopnost spojovat morální hodnoty se vzděláním. Dnes jihomoravská metropole ctí
Masarykovu památku univerzitou, která nese jeho jméno.
Židlochovice – zámek, Výhon a rozhledy

Do kraje dětství se
Masaryk vracel jako prezident. Jedním z míst, kam jezdíval na letní pobyty, byl
zámek v Židlochovicích. Zdaleka nešlo jen o odpočinek – často tu přijímal návštěvy, vedl rozhovory, četl a psal. Oblíbil si i blízký
Výhon, kopec s krásným výhledem. Vyplatí se na něj vyrazit – ideálně pěšky po značené trase – a vnímat ticho, které měl prezident tolik rád.
Letní pobyty rodiny Masarykových

Po sňatku s
Američankou Charlottou Garrigue se Masarykovi usadili ve
Vídni. Když v roce 1882 přišla nabídka na místo mimořádného profesora na
pražské univerzitě, rodina se přestěhovala do
Prahy. Tady vystřídali několik bytů: žili na
Smíchově v dnešní Holečkově ulici, na několika místech na
Královských Vinohradech, na
Malé Straně i na
Hradčanech. Na léto rodiny jezdívala na venkov, například na
jižní Moravu k rodičům TGM do
Hrušovan a
Hustopečí, do
Potštejna, který si oblíbili i jiní Masarykovi kolegové z univerzity, do
Řevnic, do obce
Hutisko-Solanec v
Beskydech, a také na
Slovensko do
Bystričky, malebné vesničky poblíž Martina.
Masarykovi si oblíbili také
Bad Schandau,
německé lázeňské město na břehu
Labe v
Saském Švýcarsku. Kraj s pískovcovými věžemi a hlubokými lesy odpovídal jeho potřebě soustředění. Dnes můžete navštívit nejen historické lázně, ale i národní park, a projít si stejné cesty, kterými se ubíral prezident v tichu myšlenek.
Prezidentská letní sídla

Poté, co se stal
Tomáš Garrigue Masaryk prezidentem, začal se pro něho v roce 1919 upravovat byt na
Pražském hradě. Kromě toho, že měl k dispozici vládní sídla v
Topolčiankách na Slovensku a v
jihomoravských Židlochovicích, pečlivě se vybíralo také nové a důstojné
letní prezidentské sídlo. Nakonec volba padla na
zámek Lány se
zámeckým parkem, oborou a přilehlými polnostmi a lesy.

Rodina si
Lány velmi oblíbila a prezident tu trávil víc času než na Pražském hradě. Tam pobýval jen pár dní v týdnu, veškerou potřebnou státnickou činnost včetně audiencí vykonával převážně v Lánech. Prezidenta Masaryka v Lánech dnes připomíná
muzeum a
jezdecká socha. Částečně přístupná je
zámecká zahrada se skleníkem i
obora, kam TGM jezdil na svém oblíbeném
koni Hektorovi. Na
místním hřbitově se pak můžete zastavit u
Masarykova hrobu.
Dalším „druhým domovem“ se pro Masaryka stal
zámek ve slovenských Topoľčiankách. Zámek a rozsáhlý anglický park, národní hřebčín a jízdárna s proslulým chovem koní, lesy, ticho – to vše odpovídalo jeho potřebě klidu i důstojnosti. Zámek dnes funguje jako
muzeum a hotel a okolní krajina zve k delšímu pobytu.
Letní byty, lázně a regenerační místa

Masaryk si zakládal na duševní i fyzické rovnováze. Pravidelně navštěvoval lázně –
Teplice, Mariánské Lázně,
lázně Luhačovice nebo
Lázně Bohdaneč. Šlo nejen o zdraví, ale i o kontakt s běžnými lidmi. Měl rád prostá slova, ne patos.
Tomáš Garrigue Masaryk měl rád také
Karlovy Vary. Pravidelně se sem vracel a měl i svá oblíbená místa. Bydlíval v
hotelu Imperial a například
výletní kavárnu a restauraci Svatý Linhart prý navštívil při každé své návštěvě, tedy osmkrát. Od roku 2007 jeho návštěvy na
Masarykově třídě připomíná
bronzová socha.
Masaryk jako výletní průvodce

TGM byl prezidentem v časech, kdy stát vznikal z ničeho. A přesto si dokázal uchovat vnitřní klid a otevřenost světu. Jeho oblíbená místa nejsou jen historické body – jsou to živé krajiny, které mluví o hodnotách, klidu, práci i víře v člověka.
Zkuste se na ně podívat nejen očima turisty, ale i spolucestujícího. Třeba pak uslyšíte jeho slavné „nebát se a nekrást“ trochu jinak.
Podívejte se na místa, kde rád trávil čas Tomáš Garrigue Masaryk, od Moravských vinic po prezidentské sídla a muzea.
První prezident Československé republiky, který miloval krajinu, rozhledy, ticho a setkání s lidmi.
Masaryk měl rád Čejkovice, Hodonín, Hustopeče, Brno, Židlochovice a mnoho dalších míst.
V Hodoníně můžete navštívit Masarykovo muzeum v barokním zámečku, kde je věnovaná speciální expozice prvnímu prezidentovi.
Na stezce objevíte historické centrum města, místa s historií Masarykovy rodiny a další zajímavosti spojené s jeho životem.
Masaryk navštěvoval lázně jako Teplice, Mariánské Lázně, Luhačovice a Karlovy Vary.
Masaryk trávil léto v lánech, ve slovenských Topoľčiankách, a také na jiných místech jako je Jižní Morava a Hutisko-Solanec v Beskydech.
V Karlových Varech můžete vidět bronzovou sochu Tomáše Garrigue Masaryka na Masarykově třídě.
Charlotta byla manželka Masaryka a společně se přestěhovali do Prahy, kde Masaryk pokračoval ve své akademické kariéře.
V Židlochovicích Masaryk často trávil letní pobyty, vedl zde rozhovory, četl a psal.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.