Písecké hory představují zalesněný hřeben, který se rozléhá v délce asi 20 km na jihovýchod od města Písku až k údolím řeky Vltavy. Samotné označení "hory" nesouvisí s výškou zdejších vrchů, ale s hornickou minulostí, která je s Píseckými horami spjata.
Kopcovité zalesněné pásmo
Píseckých hor se táhne jižně od
řeky Otavy. Název "hory" vystihuje hornické využití v dávných dobách. Unikátem současnosti je zde
jediné světové naleziště radioaktivního nerostu, nazvaného
Písekit (vzorek si lze prohlédnout v
Prácheňském muzeu v Písku).
Nejvyšší horou je zde
Mehelník (633 m). O Mehelníku se tradují
pověsti o pokladu i o mehelnických loupežnících. Zde právě údajně pobývá duch Píseckých hor
skřítek Pimon, střežící zlatý poklad. Mezi roztroušenými balvany na vrcholu připomíná loupežníky i jeden
balvan zvaný Stůl, který později získal přízvisko
Loupežnický.
Jedním z oblíbených cílů je i
vrchol Jarník, kde se nachází v nadmořské výšce 609 m volně přístupná
vyhlídková věž, z níž se nabízí pěkný
kruhový rozhled jak na blízké město
Písek, směrem k Putimi, na hřeben
Blanského lesa s
Kletí. Vrch Jarník byl pojmenován podle toho, že
nad ním vychází slunce za jarní rovnodennosti.
Zajímavý je také výstup na
rozhlednu Vysoký Kamýk (627 m) – nejvyšší horu Mehelnické vrchoviny. Sedmiboká zděná věž měří 46 metrů a stojí na místě významného geodetického bodu. Uvidíte odtud vrcholky
Šumavy,
Novohradských hor nebo Středočeskou pahorkatinu.
Ve středověku se v Píseckých horách
těžilo zlato a stříbro. První zmínka o této činnosti pochází z roku 1336. Největší rozmach však zlatodoly zažily v 15. a 16. století, kdy byly
na Havírkách objeveny zlatonosné křemenné žíly.
Středověké šachty zde tvoří několik řad o celkové délce přesahující 1 km. V podzemí jsou propojeny štolami. Vytěžený křemen se odvážel do úpravny – zlatorudného mlýna na řece Otavě. Dnes jsou šachty z velké části zasypány a zatopeny. Jen několik set metrů od Havírek,
na Flekačkách, najdete novou lesovnu Lesů města Písku a u ní pozoruhodnou stavbu
sluneční luštírny lesích semen.
Rybník Němec je pro svou romantičnost přirovnáván k horským jezerům. Součástí rybníka je i
malý ostrůvek, který je
přístupný po lávce. Jak potvrdily archeologické nálezy, ostrůvek býval v 15. století tvrzištěm. Tradují se dvě možnosti, jak přišel ke svému jménu. První varianta poukazuje na skutečnost, že
jeho hladina je stále klidná bez vln a zůstává vždy "němá". Druhá varianta zase předpokládá, že rybník patřil někomu z píseckých Němců.
Jedna z nejvydatnějších studánek v píseckých lesích je
studánka U Dobré Vody, která pramení
nedaleko rozcestí V srdci. Tento čarovný pramen, mnohými také považovaný za léčivý, vytéká z hlubin Píseckých hor
v každém ročním období. Jeho zdroj
nevysychá ani v parných a suchých létech. K prameni se pravidelně ubírá mnoho píseckých pro pitnou vodu, která je opravdu kvalitní. Můžeme předpokládat, že pramen byl zdrojem vody po staletí.
Písecké hory jsou protkány
celou řadou pěších okruhů a cyklotras. Cyklisté mohou pro plány na celodenní výlet využít trasy č. 1015, 1016 a 1017, pěší turisté si mohou projít
18 km dlouhý "
Velký okruh píseckými lesy". Na cestách si užijete
výhledy na
Písek, Písecko, střední a částečně jihovýchodní
Šumavu. Z Písku se do Píseckých hor dostanete jednoduše
pěšky po červené značce.