Věda a historie není nuda: zlaté poklady českého království, muzea, doly a zlaté štoly

Město Zlaté Hory vděčí za svou existenci středověkému dobývání zlata. Své zkušenosti si mezi sebou poměří ostřílení zlatokopové i začátečníci.

Ojedinělá technická památka starého hutnictví stojí na Drakově na trase z Mnichova na Rejvíz v údolí říčky Černá Opava. Dřevouhelnou huť vybudovali bratři Krischovi kolem roku 1807 a je opravdu jediným dochovaným exponátem svědčícím o proslulé železářské oblasti v sudetech.

Údolí Zlatého potoka na Šumavě, ve 14. století zlatokopecký revír, dnes základna pro vědce a útočiště vzácných létajících savců. V chladném období roku zdejší štoly slouží jako zimoviště letounů – zjištěno tu bylo již 14 druhů.

Šumava byla zlatou pokladnicí českého království. Zlato tu rýžovali už Keltové, největšího rozmachu těžba dosáhla ve 14. století za Jana Lucemburského a Karla IV. a zlatem dodnes zvoní řada šumavských místních názvů. Chcete se podívat do jednoho z hlavních zlatonosných revírů? Vydejte se do Kašperských Hor a nechte se vést cestou zlatokopů – kudy jinudy než po březích Zlatého potoka?

Soubor Českých korunovačních klenotů tvoří Svatováclavská koruna s čepičkou, poduškou a pouzdrem, královské jablko s pouzdrem, královské žezlo s pouzdrem a korunovační roucho. Spolu s korunovačními klenoty bývá vystavován zlatý relikviářový kříž, zv. Korunovační, a obřadní korunovační meč, zv. Svatováclavský.

Tajuplná díky své odlehlosti i nedostupnosti a opředená řadou mýtů: to jsou rašeliniště. Po některých se pohodlně projdete po dřevěných chodníčcích, do jiných se nikdy nedostanete: o to se postará podmáčená půda a hloubka až deset metrů. Kde najdete ta největší, nejhezčí a nejzajímavější?

Jestli existuje cestovatelské nebe, v neděli 27. září tam proběhne velký mejdan: k oslavě mezinárodního dne cestování se sejdou všichni čeští cestovatelé, slavní i ti zapomenutí. Protože i vy nepochybně patříte mezi vášnivé výletníky, stojí za to si některé z vašich předchůdců připomenout.

Objevte Šumavu tak, jak ji znají jen ti, co tu žijí. Jděte tam, kam davy nechodí a pochopte ji v souvislostech. V malých skupinkách – s osobním doprovodem – o krajině, zvířatech, stromech, lidech a jejich příbězích – cestou necestou, starými lesy.

Že středověké hrady vypadají jeden jako druhý a snadno si je spletete? Kdepak, šumavský hrad Kašperk je skutečný originál a najít jemu podobný dá docela práci. Než se ale vypravíme na romantický hrad Gallenstein ve Štýrských Alpách, trochu se po Kašperku porozhlédneme. Ostatně i když jste tu už třeba byli stokrát, jste si jistí, že znáte všechna jeho tajemství?

Kaňonovité údolí Zlatého potoka včetně rozsáhlého prameniště na svazích Ždánova je přírodní rezervace ležící jihovýchodně od Kašperských Hor a v CHKO Šumava. Oblast byla vyhlášena přírodní rezervací v roce 1994.

Řeka Blanice (šumavská) pramení 10 kilometrů východně od Volar v 960 metrech nad mořem. Má velký spád a v jarním období sbírá velké množství vod. V minulosti se zde plavila polena dříví, rýžovalo se zlato a lovily se tu perlorodky.

Okolí Zlatých Hor ukrývá kouzlo panenské přírody, tajemství středověkých štol i pohnutou historii druhé světové války. Pojďte se projít k rozhledně Biskupská kupa, okolo štol pod Příčným vrchem i k tajemstvím opředené vyhlídce Hříbek. Na závěr si můžete prohlédnout muzeum těžby zlata ve zlatorudných mlýnech.

Písecké hory představují zalesněný hřeben, který se rozléhá v délce asi 20 km na jihovýchod od města Písku až k údolím řeky Vltavy. Samotné označení "hory" nesouvisí s výškou zdejších vrchů, ale s hornickou minulostí, která je s Píseckými horami spjata.

Zlatohorská hornická naučná stezka prochází nejvýznamnějšími hornickými památkami u Zlatých Hor, z nichž bylo 10 vyhlášeno za kulturní památky. Na jednotlivých zastaveních se seznámíte s příklady těžby sedimentů i primárních rud a jejich úpravou, od nejstarších až po novodobá díla.

Naučná stezka Jílovské zlaté doly je názorným doplňkem ke stálé expozici zlata Regionálního muzea v Jílovém u Prahy. Stezka vede většinou po polních cestách a je přístupná po celý rok. Má dvě trasy, z toho jednu okružní. Jedna z nich měří 4,5 km a druhá 5 km.

Středověký hornický skanzen na řece Olešnici u Zlatých Hor vám v místě zvaném Údolí ztracených štol nabídne k prohlídce repliku dobových zlatorudných mlýnů ze 14. století, časů největší slávy dobývání zlata ve zdejším kraji.

Unikátní zlatá mince o váze 130 kilogramů má nominální hodnotu 100 milionů korun. Vyrobena byla v roce 2019 při příležitosti 100. výročí samostatné československé měny.

Mušle, skleněné korálky, úlomky kostí, plátno, hřivny, duhovky, denáry, groše, tolary, zlaťáky, české koruny anebo bitcoiny: co je lidstvo lidstvem, používá k placení všechno možné. Pojďte se s Kudy z nudy podívat do dávné historie platidel i dnešní reality, a na bankovky a mince, které nám leží v peněženkách.

Trasa o délce 3 km začíná u silnice Hartmanice – Železná Ruda a vede kolem informačních panelů k vyhlídce na Sušicko, Kašperskohorsko a Velharticko. V lese, při cestě k nejnižšímu bodu stezky jsou patrné zarostlé jámy – tzv. pinky – pozůstatky po těžbě zlata.

Hornické muzeum sídlí v nově zrekonstruovaném domě někdejšího královského báňského úřadu v Rudolfově při staré silnici z Českých Budějovic do Třeboně. Perkmistrovský dům, ve kterém se muzeum nachází, byl vystavěn krátce po povýšení Rudolfova na svobodné horní město císařem Rudolfem II roku 1585.

Naučná stezka a cyklostezka v Petrovicích u Sušice nabízí putování po stopách středověkého dolování zlata na Klatovsku. Zhruba sedmnáctikilometrová okružní trasa šumavským předhůřím představuje rozsáhlé zbytky místních zlatých dolů.

Halíře jsou průzkumné důlní dílo z poloviny 20. století, které má unikátní kosočtvercový profil. Jako jedno z mála důlních děl je štola bezbariérová a lze si ji tak prohlédnout na vozíku nebo s kočárkem.

Ve štole se pravděpodobně těžila zlatá ruda již v předhusitské době, v letech 1753-54 byla těžba obnovena. V současnosti zde můžete absolvovat prohlídkovou trasu, která je umístěná ve dvou úrovních, propojených systémem žebříků.

Pravděpodobně již v předhusitské době se ve štole sv. Josefa těžila zlatá ruda, později byla těžba obnovena v 18. století. V současnosti je zde zpřístupněno 200 m chodeb s expozicí o těžbě zlata v okolí, v tzv. Kocourském žilném pásmu.

Ve Zlatých Horách na Jesenicku si můžete prohlédnout historickou zlatorudnou štolu, ve které se těžilo už ve středověku. Podzemní labyrint chodeb ukrývá i zbytky pomůcek po ruční těžbě, barevné náteky minerálů i křišťálové jezírko.

Jednou z poboček Hornického muzea Příbram je Muzeum zlata Nový Knín, které představuje muzeum těžby a zpracování zlata na Novoknínsku a historii samotného města.

I těžba zlata za sebou může nechat krásnou krajinu. Tato trasa vás zavede do oblasti Zlatých Hor.

Naučná stezka do Amálina údolí vás provede jádrem nejvýznamnějšího zlatonosného revíru předhusitských Čech s četnými památkami dolování od 14. do 20. století. Stezka je doplněna informačními cedulemi.

Poznáte neuvěřitelnou životní cestu legendy československého trampingu a zlatokopectví Zlatokopa Henryho.

Kocába je 45 km dlouhá říčka, která pramení u obce Dubno 3 km od Příbrami a zapsala se do historie trampingu těsně po I. světové válce, kdy začala být navštěvována milovníky Divokého západu, kteří Kocábu přezdívali Hadí řekou.

Naučná stezka byla vybudována v areálu bývalého Zlatodolu Roudný, který leží jižně od obce Zvěstov.

Novou expozici Zlata nabídne Regionální muzeum v Jílovém u Prahy. Moderní expozice slibuje interaktivní podívanou. Otevřena je od 7. září 2024.

Naučná stezka Zlaté psí hory je specificky věnována zdejším významným ložiskovým územím s výskytem zlata.

Naučná stezka Tři iseriny seznamuje s rozmanitostí a bohatstvím přírody Jizerských hor i s historickými pozoruhodnostmi. Začíná u prvního zastavení na jižním okraji Jizerky a končí u vyhlídky do vrchoviště v Národní přírodní rezervaci Rašeliniště Jizerky.

Muzeum hornictví, čarodějnických procesů a historie ve Zlatých Horách a okolí. Zlatohorsko je kraj, jehož tvář poznamenalo zlato, kraj kde poznáte tajemství středověkých štol a hradů, hrůzy čarodějnických procesů, války evropských velmocí, přírodu doby ledové i romantiku lidových roubených domků.

Mezi největší poklady v Česku patří zlatem, stříbrem a drahými kameny vykládaný relikviář svatého Maura, který si dnes můžete prohlédnout na zámku v Bečově nad Teplou. Jedno z nejvýznamnějších šperkařských děl nalezli za zvláštních okolností v roce 1985 kriminalisté.

Zalesněný vrch Godula (738 m) je dobře přístupný z Komorní Lhotky anebo z obce jménem Řeka. Právě tam také začíná Stezka pokladů Godula.

Keltské oppidum Stradonice patří mezi nejznámější české pravěké objekty, a to hlavně díky tisícům nálezů a „zlaté horečce“, která se rozpoutala v roce 1877, po nálezu pokladu, jenž obsahoval asi 200 zlatých a stříbrných mincí.

Naučná stezka Zlatý kůň začíná u východu z Koněpruských jeskyní a provede návštěvníky po zajímavostech v blízkém okolí jeskyní. Naučná stezka prochází národními přírodními památkami Zlatý kůň a Lom na Kobyle.

V červnu 1771 se po prudkých deštích rozvodnil potok protékající obcí Podmokly na Rokycansku. V jeho podemletém břehu pak 12. června objevil místní nádeník Janota dosud největší objevený zlatý poklad v Evropě. Vážil čtyřicet až padesát kilogramů a obsahoval několik tisíc mincí, které by dnes měly hodnotu asi půl miliardy korun.

Víte, co se skrývá pod označením geopark? Geopark je území, které zahrnuje konkrétní geologické dědictví a má strategii udržitelného územního rozvoje. Jako první obdržely označení geoparku oblasti Český ráj a Egeria na Karlovarsku. Postupně se k nim přidávala další místa jako například Ralsko, Jeseníky, Broumovsko a další. Poznejte geologicky cenná území Česka a nahlédněte do tajů geologických procesů, které tvarovaly Zemi. Různorodost neživé přírody – pestrost tvarů, půd, hornin a procesů, které je utvářejí, připomíná každoročně 6. října Mezinárodní den geodiverzity.

Závišův kříž je unikátní zlatnické dílo, které už zhruba 800 let opatrují cisterciáci v klášteře ve Vyšším Brodě. Hodnota kříže, který byl zhotoven ve 13. století, je podle historiků srovnatelná s českými korunovačními klenoty. Klášteru je podle pověsti daroval Záviš z Falkenštejna, který byl po popravě pohřben v kapitulní síni kláštera.

Tam, kde před staletími i desítkami let naši předci v potu tváře dobývali nerostné bohatství, dnes najdeme pozoruhodná důlní díla. A naopak v přírodních jeskyních můžeme obdivovat sílu živlů, které je utvářely. Vydejte se s námi na cestu do nitra Země! Kudy z nudy vás provede nejzajímavějšími podzemními zajímavostmi a hornickými památkami České republiky.

V okolí Nového Knína jsou pro turisty k dispozici naučné stezky s geologicko hornickou tematikou.

Jílové leží asi 20 km jižně od Prahy nedaleko pravého břehu řeky Sázavy. Je obklopené masivní pahorkatinou, která společně s údolím tvoří jedno z nekrásnějších míst v okolí Prahy. Nezaměnitelná romantická atmosféra tohoto místa byla vyhledávána již od minulého století a je tomu tak i v době současné.

Pokud Kutná Hora bývala stříbrnou pokladnicí českého království, pak Kašperské Hory byly jeho zlatým pokladem. Svědkem zlaté historie jsou zbytky dolů, královský hrad Kašperk, gotické kostely sv. Markéty a sv. Mikuláše i náměstí s barokní radnicí se třemi štíty, která patří k nejhezčím v Česku.

Okolí Zlatých Hor ukrývá kouzlo panenské přírody, tajemství středověkých štol i čarodějnických procesů. Za dobrodružstvím dávných zlatokopů se vydejte do skanzenu zlatorudných mlýnů, projděte se planinami kolem Rejvízu k Velkému mechovému jezírku anebo si vyšlápněte k rozhledně na Biskupské kupě.

Zlatá řeka, skály, divoká příroda a romantika Divokého západu přilákaly ve dvacátých letech 20. století do Posázaví první trampy. Zrodil se fenomén, který žije dodnes. Víkendové úniky do světa dálek, volnosti, nádherných dobrodružství a kamarádství. Označení trampové pak bylo převzato z knížek Jacka Londona, který tak označoval tuláky bez domova.

Nejslavnější jihočeské zlato pochází z Křepic u Vodňan. Roku 1927 se při opravě cesty nalezl balvan, obsahující asi 2 kg zlatých plechů, z nichž největší měřil 8 cm. Balvan pocházel z Hasíkova lomu u Křepic. Následně vypukla doslova zlatá horečka, ale žádné další zlato se nenašlo. Až v roce 1965 se při výkopu kanalizace ve Vodňanech narazilo znovu na zlato v materiálu. který pocházel z Hasíkova lomu. Skromné zbytky nálezu z roku 1927 jsou dnes uloženy v Národním muzeu v Praze a v muzeích v Českých Budějovicích, Písku a Vodňanech.

Město sevřené mezi horami se jmenuje Jeseník teprve od roku 1947. Předtím byl znám jako Vriwald, Frei vom Walde či Freiwaldau, česky Frývaldov. V jeho historii cinká zlato a stříbro, zaznívá křik čarodějnic týraných při inkvizičních procesech, ale je také známý léčivou sílou pramenů a vzduchu.