Produkční zahrady na Pražském hradě, které jsou kvůli bezprostřednímu sousedství obydlí prezidenta republiky přístupné pouze dva dny v roce, se rozkládají na ploše cca 4 hektarů. Jedna polovina slouží jako ovocný sad s rybníkem a druhá polovina jako produkční část pro záhony a skleníky.
Užitkové zahrady se nacházejí
v severní části Pražského hradu u boční branky
Jízdárny. Nejlépe se k nim dostanete bočním vchodem z II. nádvoří, směrem k Prašnému mostu. U Jízdárny
naproti vchodu do Královské zahrady najdete branku, která vede do produkčních zahrad. Vchod je ale přísně střežen hradní stráží a
vstup je sem povolen pouze několikrát do roka (Den otevřených dveří a vinobraní) nebo na zvláštní povolení.
Polovinu zahrad tvoří
okrasná část (s nedávno restaurovaným Masarykovým včelínem či požární nádrží z doby Rudolfa II.), polovinu pak vlastní produkční část, kde jsou
skleníky o rozloze 2100 m2, záhony či kompostárna. Na záhonech roste
zelenina a v sadu je velké množství
ovocných stromů. Nechybí zde například ani melouny.
Celková rozloha produkčních zahrad tvoří zhruba
1/7 plochy veškeré okrasné zeleně, o kterou se Správa Pražského hradu stará. (Hradní zahradníci se starají celkem o 27 ha zeleně). Veškeré
výpěstky z produkčních zahrad včetně okrajové produkce
ovoce a zeleniny se spotřebovávají během
reprezentačních a protokolárních akcí pořádaných Kanceláří prezidenta republiky ČR.
Stavby v zahradách
Masarykův včelín –
pana prezidenta Masaryka na
dovolené na Slovensku v obci Trnávka zaujal lidový typ
včelích úlů. Po svém návratu pověřil hradního architekta Josipa Plečnika, aby mu takový včelín postavil. I v dnešní době je včelín
plně funkční a med v něm produkovaný je využívaný k protokolárním účelům.
Lumbeho vila –
empírovou vilu si nechal postavit pražský chirurg Karel Lumbe, který si pozemky dnešních produkčních zahrad koupil v roce 1852. Na počátku 20. století zde bydlel
malíř Karel Jiránek a z balkonu domu maloval známé pohledy na Pražský hrad. V roce 1925
kancelář prezidenta republiky vilu s přilehlými pozemky
zakoupila a dům začal sloužit jako zázemí produkčních zahrad.
Produkční skleníky – starší ze dvou skleníků je vybudovaný Josipem Plečnikem. Slouží k
pěstování zeleniny a květin, které se potom vysazují v zahradách. V
novém skleníku vybudovaném v roce 1998 se pěstují
květiny k protokolárním účelům. Najdete zde třeba orchideje nebo
banány.
Rudolfův rybník – rybník založil císař Rudolf II. Sloužil jako
požární nádrž a byly zde vysazeny
ryby a hnízdilo zde
vodní ptactvo. Led z rybníka byl využíván k
chlazení v hradních sklepech.