10 unikátních staveb a rekonstrukcí Jože Plečnika

V areálu Pražského hradu se nachází hned několik zahrad, které jsou bezplatně přístupné veřejnosti. Zatímco severní zahrady patří mezi historicky nejcennější, z jižních zahrad je kouzelný pohled na historickou část města.

Na západním okraji Pražského hradu leží zahrada Na Baště. Její současná moderní úprava z 20. století je dílem slovinského architekta Josipa Plečnika ve stylu italských a japonských zahrad.

Pražský hrad, který je tradičním sídlem českých panovníků a od roku 1918 také sídlem prezidenta republiky, je nejnavštěvovanější památkou Česka. Postupnými přístavbami a úpravami Pražského hradu vznikl jeden z největších hradních komplexů na světě, který denně navštěvují tisíce návštěvníků.

Slovinský architekt Jože Plečnik (23. 1. 1872 Lublaň, Slovinsko – 7. 1. 1957 tamtéž) se na přání prezidenta T. G. Masaryka stal prvním oficiálním architektem Pražského hradu a výrazně ovlivnil jeho podobu. Pojďte se vypravit po jeho stopách nejenom po Hradčanech, ale také do rezidence našich prezidentů v Lánech a ke kostelu na pražských Vinohradech, který patří k nejpůsobivějším Plečnikovým stavbám.

Produkční zahrady na Pražském hradě, které jsou kvůli bezprostřednímu sousedství obydlí prezidenta republiky přístupné pouze dva dny v roce, se rozkládají na ploše cca 4 hektarů. Jedna polovina slouží jako ovocný sad s rybníkem a druhá polovina jako produkční část pro záhony a skleníky.

Jelení příkop je přírodní rokle, kterou teče potok Brusnice. Jméno "jelení" má příkop proto, že zde byla nejen v době vlády Rudolfa II. chována lovná zvěř. Otevřen je od 1. března do 30. listopadu vždy od 10:00 hodin do soumraku.

Rothmayerova vila ve Střešovicích prošla rekonstrukcí a veřejnosti je zpřístupněna od roku 2015. Muzeum Prahy zde otevřelo expozici o životě a dílu architekta Otto Rothmayera a jeho učitele Josipa Plečnika.

Kostel stojí na náměstí Jiřího z Poděbrad a je dílem známého slovinského architekta Josipa Plečnika, realizovaným v letech 1928 až 1932. Velmi osobitá stavba je inspirována starokřesťanskými vzory. Jde o ojedinělý příklad meziválečné české architektury.

Obelisky. Tohle slovo zní hodně exoticky, že? Možná si představíte vzdálený Egypt, sluncem rozpálené kameny a záhadné hieroglyfy. Jenže pozor, vysoké monumenty, které tvarem skutečně připomínají štíhlé egyptské pyramidy, objevíte na řadě míst i u nás. Milovníci tajemna v nich hledají nejrůznější symboly, my na Kudy z nudy je máme rádi jako zajímavé výletní tipy. Vydejte se s námi za nejzajímavějšími obelisky Čech, Moravy a Slezska!

Francouzská květinová zahrada v těsné blízkosti zámku plynule přechází v lesopark v anglickém stylu o rozloze 110 ha s pohodlnými promenádami. Přístup pro veřejnost je hlavní zámeckou bránou ze Zámecké ulice. V zahradě vás určitě upoutá krásně opravený litinový skleník, upravený J. Plečniekm.

Barokní zámek v obci Lány uprostřed křivoklátských lesů nedaleko Prahy je oficiálním letním sídlem prezidentů České republiky. Od sezóny 2023 je zámek Lány veřejnosti přístupný. Navštívit můžete také zámecký park.

Mezi reprezentační prostory Pražského hradu patří například Španělský sál, Rudolfova galerie či Sloupová síň s Rothmayerovým sálem.

Na rozdíl od Spojených států a jiných zemí, kde má prezident jasně určené sídlo, si naše hlavy státu mohou svůj domov vybrat. Jako první se samozřejmě nabízí Pražský hrad, ale z našich prezidentů tam bydleli jen někteří. Víte, která místa zvolili a kam jezdili na letní byty? A který dům nejčastěji sloužil jako soukromé prezidentské sídlo?

Obelisk na Pražském hradě či též Mrákotínský monolit je vysoký štíhlý čtyřboký monolitický komolý jehlan stojící na třetím hradním nádvoří v blízkosti Starého proboštství odhalený u příležitosti výročí 10 let od vzniku Československa v roce 1928.

Líbí se vám období první republiky? Obdivujete tehdejší eleganci a vkus dobové módy a designu? Pak se s Kudy z nudy vydejte k pražským stavbám, které na začátku 20. let minulého století vznikly. Nabídka je pestrá ve všech směrech: někde se podíváme dovnitř, jinde se zatím můžeme dívat jen zpovzdálí.

Když se řekne Masaryk, představíme si vážného pána v klobouku, v koňském sedle nebo na Hradě. Ale kde odpočíval, když sundal sako a státní záležitosti na chvíli zavřel do šuplíku? Vydejte se s Kudy z nudy po místech, kde se vážený a celým národem milovaný prezident alespoň na pár týdnů mohl stát jen obyčejným člověkem na letní dovolené.

Prezidenta Masaryka v obci Trnávka na Slovensku zaujal lidový typ včelích úlů. Po svém návratu pověřil hradního architekta Josipa Plečnika, aby mu takový včelín postavil. I v dnešní době je včelín plně funkční a med v něm produkovaný Hrad využívá k protokolárním účelům.

Když si mezi přáteli zděláte malou anketu o místech s nejhezčím výhledem na Prahu, určitě vám někdo doporučí Jižní zahrady Pražského hradu. Od roku 2016 je můžete vidět v podobě, kterou jim vtiskl slovinský architekt Josip Plečnik. Vydejte se s portálem Kudy z nudy po jeho stopách.

Slovinský architekt Jože Plečnik (23. 1. 1872 Lublaň, Slovinsko – 7. 1. 1957 tamtéž) se na přání prezidenta T. G. Masaryka stal prvním oficiálním architektem Pražského hradu a výrazně ovlivnil jeho podobu. Pojďte se vypravit po jeho stopách nejenom po Hradčanech, ale také do rezidence našich prezidentů v Lánech a ke kostelu na pražských Vinohradech, který patří k nejpůsobivějším Plečnikovým stavbám.