ÚvodAktualityDomeček, vila, zámek, tvrz i Hrádeček: víte, kde bydleli naši prezidenti?
Památky

Domeček, vila, zámek, tvrz i Hrádeček: víte, kde bydleli naši prezidenti?

Na rozdíl od Spojených států a jiných zemí, kde má prezident jasně určené sídlo, si naše hlavy státu mohou svůj domov vybrat. Jako první se samozřejmě nabízí Pražský hrad, ale z našich prezidentů tam bydleli jen někteří. Víte, která místa zvolili a kam jezdili na letní byty? A který dům nejčastěji sloužil jako soukromé prezidentské sídlo?
Říká se mu domeček, ale vlastně jde o značně rozsáhlou vilu: řeč je o prezidentském domkuKrálovské zahradě na severní straně Pražského hradu, jen pár kroků od ulice U prašného mostu. K torzu barokní oranžerie od K. I. Dientzenhofera byla v letech 1937–38 podle projektu architekta Pavla Janáka přistavěna dvě nová křídla a vznikla tak vila pro tehdejšího prezidenta Československé republiky Edvarda Beneše. Ten ovšem nakonec dal podobně jako Emil Hácha přednost bytu na Hradě, takže jako první se v „domečku“ zabydlel Klement Gottwald.
 

Tomáš G. Masaryk: Hrad a Lány

lányKdyž byl roku 1918 Tomáš Garrigue Masaryk zvolen prvním československým prezidentem, do bývalých královských komnat Pražského hradu se mu příliš nechtělo. Nakonec to skončilo kompromisem: slovinský architekt Jože Plečnik pro Masaryka upravil nové reprezentativní obytné i úřední prostory. Velkou část z nich využívají hlavy státu dodnes, podobně jako pracovnu v Novém královském paláci, ale pro trvalé bydlení se už dávno nepoužívá. Ani Masaryk si tu příliš nezvykl a za svůj druhý domov považoval zámek v Lánech. Po roce 1935, kdy ze zdravotních důvodů abdikoval, mu byl zámek na Kladensku dán k trvalému užívání. Zde také 14. září 1937 zemřel a dle svého přání byl pochován na místním hřbitově. Dnes je částečně přístupná obora a zámecká zahrada se skleníkem, najdete tu rovněž Muzeum T. G. Masaryka s jeho jezdeckou sochou.
 

Edvard Beneš: Hrad a vlastní vila

benešova vilaEdvard Beneš původně bydlel u Riegrových sadů a jako ministr zahraničí v Černínském paláci. Masarykovo apartmá na Hradě využívat nechtěl, a tak pro něj Pavel Janák navrhl zcela novou budovu: již zmíněný domeček v Královské zahradě, kousek od renesanční míčovny. Nakonec ale Benešovi žili převážně v bytě v areálu Pražského hradu anebo ve vlastní vile v Sezimově Ústí. Vila je otevřená až do konce října o víkendech, v okolní zahradě můžete navštívit místo posledního odpočinku druhého československého prezidenta a jeho choti; navrhl ji rovněž tehdejší architekt Pražského hradu Pavel Janák.

Protektorátní prezident Emil Hácha vykonával svůj úřad na Hradě, na léto jezdíval do rodinné vily v Jincích. V Lánech, po Masarykově smrti prakticky nevyužívaných, žil těžce nemocný Hácha teprve krátce před smrtí roku 1945.
 

Komunističtí prezidenti: doba domečku

pražský hradKlement Gottwald napřed bydlel na Hradě v bytě po svém předchůdci, poté se přestěhoval do prezidentského domečkuKrálovské zahradě. Další hlavy státu jej napodobily: domeček využívali v době prezidentování Antonín Zápotocký, Antonín Novotný, Ludvík Svoboda i Gustáv Husák, do Lán ale jezdili jen občas. Největší změny domeček zažil během úřadování posledního totalitního prezidenta, který jej proměnil v nedobytnou pevnost. Pro běžné návštěvníky tehdy byla Královská zahrada nepřístupná, podobně jako Jelení příkop a věž katedrály sv. Víta.
 

Prezidenti po roce 1989: Havel, Klaus, Zeman a Pavel

Z bytu v domě na Rašínově nábřeží v sousedství Tančícího domu se Václav Havel nakrátko přestěhoval do prezidentského domečku a pak do vlastní vily v Dělostřelecké ulici. Chvíle volna trávil na chalupě na Hrádečku u Trutnova i v Lánech, které využíval i pracovně. Kromě toho nechal pro oficiální státní návštěvy zrekonstruovat empírovou Lumbeho vilu v jedné z rozlehlých zahrad Pražského hradu nad Horním Jelením příkopem. Když převzal úřad Václav Klaus, zvolil si právě Lumbeho vilu za své reprezentativní sídlo a za svůj domov si ji zvolil i Miloš Zeman. Koncem října 2023 se po generální údržbě, prosvětlení a zařízení novým nábytkem do Lumbeho vily přestěhoval i současný prezident Petr Pavel s manželkou Evou a kočkou Mickou. A domeček? Domov všech komunistických prezidentů se po rozsáhlé rekonstrukci proměnil v hotel pro státnické návštěvy.
 

Prezidentské letní byty

  • zámek kolodějePro T. G. Masaryka a jeho rodinu začal zámek v Lánech sloužit jako prezidentské letní sídlo až od roku 1921. První poválečné léto trávili Masarykovi v barokním zámku v Kolodějích, druhým sídlem se stal zámeček Hluboš na Příbramsku. Lány vyhovovaly i prezidentské kanceláři kvůli blízkosti Prahy a dobrému železničnímu a silničnímu spojení.
  • Lány ale nebyly posledním „letním bytem“, v letech 1924–1933 Masaryk celkem šestkrát navštívil zámek Židlochovice a deset let po sobě vždy v srpnu a září navštěvoval slovenský zámek Topoľčianky. Dodnes tu můžete vidět prezidentský apartmán s původním mobiliářem, místa, kde vznikaly Čapkovy Hovory s T. G. M. anebo se vydat na výlet v prezidentových stopách.
  • Antonín Novotný si oblíbil víkendové sídlo na Orlíku, vybudované podle vzoru stranického letoviska sovětských komunistů, a měl také vilu na Sázavě. Zapomenout nesmíme ani na chalupu ve staré tvrzi v Novém Veselí na Vysočině, která má pro bývalého prezidenta Miloše Zemana stejný význam jako měl Hrádeček pro Václava Havla.
  • Náš současný prezident Petr Pavel již léta chalupaří v předhůří Orlických hor, v obci České Čermné na Náchodsku. Než se přestěhoval na Pražský hrad byla mu domovem obec Černouček na Litoměřicku.
Lumbeho vila na Hradčanech Památky

Lumbeho vila na Hradčanech

Kousek od Pražského hradu, od Jeleního příkopu, v ulici U Brusnice se nachází Lumbeho vila, jedna z reprezentativních budov českých prezidentů.

Lovecký zámeček Tři Trubky v Brdech Památky

Lovecký zámeček Tři Trubky v Brdech

Lovecký zámeček poblíž soutoku Třítrubeckého a Padrťského potoka byl vybudován na konci 19. století Jeronýmem Colloredo-Mansfeldem. Od září 2024 je po rekonstrukci možné se v zámečku ubytovat.

Benešova vila v Sezimově Ústí Památky

Benešova vila v Sezimově Ústí

Rozsáhlý areál Benešovy vily se nachází v Sezimově Ústí, na soutoku Kozského potoka a Lužnice, a to na místě, kde podle tradice kázával mistr Jan Hus. Osobitý a zvláštní styl domu manželů Benešových byl ovlivněn jihofrancouzskou architekturou a doplňuje jej rozsáhlá pěstěná zahrada.

Naučná stezka Lánská obora – ohrazená část křivoklátských lesů Příroda

Naučná stezka Lánská obora – ohrazená část křivoklátských lesů

Ohrazená část křivoklátských lesů se zvláštním režimem, určená odedávna pro reprezentační myslivost. Dnes je poblíž Lán zřízena naučná stezka s vyhlídkou pro pozorování zvěře v jejím přirozeném prostředí.

Zámek Židlochovice a zámecký park Příroda

Zámek Židlochovice a zámecký park

K nejzachovalejším loveckým zámkům Evropy patří Zámek Židlochovice. Spolu s historickými bažantnicemi a oborami pro vysokou zvěř vytváří ojedinělý lovecký komplex, navazující na staletou mysliveckou tradici tohoto území. Na zámek navazuje přilehlý zámecký park.

Svatovítský poklad na Pražském hradě Památky

Svatovítský poklad na Pražském hradě

V nové pokladnici katedrály sv. Víta i v depozitářích Metropolitní kapituly na Pražském hradě se nachází tzv. Svatovítský poklad. Jde o sbírku více než 400 předmětů vysoké historické a umělecké ceny. K nejvzácnějším patří půlmetrový zlatý relikviářový kříž, který se používal při korunovacích.

Pražský hrad – nejkrásnější a největší hradní komplex Památky

Pražský hrad – nejkrásnější a největší hradní komplex

Pražský hrad, který je tradičním sídlem českých panovníků a od roku 1918 také sídlem prezidenta republiky, je nejnavštěvovanější památkou Česka. Postupnými přístavbami a úpravami Pražského hradu vznikl jeden z největších hradních komplexů na světě, který denně navštěvují tisíce návštěvníků.

Muzeum T. G. Masaryka v Lánech – seznamte se s osobností prvního československého prezidenta Kultura

Muzeum T. G. Masaryka v Lánech – seznamte se s osobností prvního československého prezidenta

Muzeum T. G. Masaryka v Lánech sídlí ve zrekonstruovaném tereziánském špýcharu. Je zcela bezbariérové a kromě výstav a expozic nabízí i možnost občerstvení ve stylové kavárně.

Zámek Lány – letní sídlo českých prezidentů Památky

Zámek Lány – letní sídlo českých prezidentů

Barokní zámek v obci Lány uprostřed křivoklátských lesů nedaleko Prahy je oficiálním letním sídlem prezidentů České republiky. Od sezóny 2023 je zámek Lány veřejnosti přístupný. Navštívit můžete také zámecký park.

Památník dr. Edvarda Beneše v Sezimově Ústí Kultura

Památník dr. Edvarda Beneše v Sezimově Ústí

Památník dr. Edvarda Beneše, prezidenta republiky je věnován státnickému dílu a demokratickému odkazu druhého československého prezidenta Edvarda Beneše a zároveň jeho rodinnému životu v Sezimově Ústí.

Domek T. G. Masaryka v Čejkovicích Kultura

Domek T. G. Masaryka v Čejkovicích

T. G. Masaryk v Čejkovicích navštěvoval školu. Domek, v němž bydlel, dnes slouží jako muzeum s expozicí, která je věnována životu našeho prvního prezidenta.

Produkční zahrady Pražského hradu Příroda

Produkční zahrady Pražského hradu

Produkční zahrady na Pražském hradě, které jsou kvůli bezprostřednímu sousedství obydlí prezidenta republiky přístupné pouze dva dny v roce, se rozkládají na ploše cca 4 hektarů. Jedna polovina slouží jako ovocný sad s rybníkem a druhá polovina jako produkční část pro záhony a skleníky.

Zámek Hluboš – první sídlo T. G. Masaryka Památky

Zámek Hluboš – první sídlo T. G. Masaryka

Barokní zámek s anglickým parkem o rozloze 5 hektarů, správcovským objektem a bývalými konírnami, se nachází v obci Hluboš u Příbrami. Zámek byl prvním rekreačním sídlem prezidenta T. G. Masaryka po vzniku Československé republiky. Masaryk zde s rodinou pobýval v letech 1920 až 1921.

Hrádeček u Trutnova – místo které si zamiloval Václav Havel Životní styl

Hrádeček u Trutnova – místo které si zamiloval Václav Havel

Asi 200 m severně pod zříceninou hradu Břecštejn se nachází proslulá osada Hrádeček, kde měl svou milovanou chalupu exprezident Václav Havel. Za socialismu se zde scházeli chartisté i legendy undergroundu, později zde byly vítány i významné státní návštěvy.

Zámek Koloděje v Praze Památky

Zámek Koloděje v Praze

Hrad přestavěný na barokní zámek ve stejnojmenné části města Prahy. Na zámku pobýval také T. G. Masaryk. Zámek je v soukromém vlastnictví a není dlouhodobě veřejně přístupný.

Zahrady, hrad a kostel: pražské stopy Jože Plečnika

Zahrady, hrad a kostel: pražské stopy Jože Plečnika

Když si mezi přáteli zděláte malou anketu o místech s nejhezčím výhledem na Prahu, určitě vám někdo doporučí Jižní zahrady Pražského hradu. Od roku 2016 je můžete vidět v podobě, kterou jim vtiskl slovinský architekt Josip Plečnik. Vydejte se s portálem Kudy z nudy po jeho stopách.

Zámecký park Lány a palmový skleník Příroda

Zámecký park Lány a palmový skleník

Francouzská květinová zahrada v těsné blízkosti zámku plynule přechází v lesopark v anglickém stylu o rozloze 110 ha s pohodlnými promenádami. Přístup pro veřejnost je hlavní zámeckou bránou ze Zámecké ulice. V zahradě vás určitě upoutá krásně opravený litinový skleník, upravený J. Plečniekm.

Královská zahrada Pražského hradu Příroda

Královská zahrada Pražského hradu

Původně renesanční Královská zahrada z roku 1534 se stala jedním z mála klidných míst v centru Prahy. Zahradu na místě původních středověkých vinic založil Ferdinand I. Habsburský. Nachází se nedaleko letohrádku královny Anny.

Jelení příkop pod Pražským hradem Příroda

Jelení příkop pod Pražským hradem

Jelení příkop je přírodní rokle, kterou teče potok Brusnice. Jméno "jelení" má příkop proto, že zde byla nejen v době vlády Rudolfa II. chována lovná zvěř. Otevřen je celoročně, vždy od 10:00 hodin do soumraku.

Naučná stezka Masaryk a Hustopeče Kultura

Naučná stezka Masaryk a Hustopeče

Naučná stezka po stopách T. G. Masaryka v Hustopečích. 7 zastavení po městě, kterým chodil sám prezident Masaryk, ale také řada jeho předků. Na informačních tabulích jsou dobové fotografie a texty vysvětlující Masarykův vztah k určitému místu.

Petr Pavel – čtvrtý prezident České republiky

Petr Pavel – čtvrtý prezident České republiky

Petr Pavel (* 1. listopadu 1961, Planá) je armádní generál Armády České republiky ve výslužbě. Čtvrtým prezidentem České republiky byl zvolen v lednu 2023, ve funkci vystřídá svého předchůdce Miloše Zemana.

Prezidentský domeček na Pražském hradě Památky

Prezidentský domeček na Pražském hradě

Prezidentský domeček, známý také jako Husákův domek, se nachází Královské zahradě na Pražském hradě a bydleli v něm všichni komunističtí prezidenti, ale také první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk.

Václav Havel – poslední československý a první český prezident

Václav Havel – poslední československý a první český prezident

Václav Havel (5. října 1936 Praha – 18. prosince 2011 Vlčice-Hrádeček) byl spisovatel a dramatik, jeden z prvních mluvčích Charty 77, vůdčí osobnost politických změn v listopadu 1989, poslední prezident Československa a první prezident České republiky po Sametové revoluci. Svými postoji v letech totality si získal postavení uznávané morální autority. Hloubkou názorů na problémy soudobé civilizace a promyšleností jejich formulací se stal i v nové ústavní funkci respektovanou osobností, mezi politiky ojedinělou.

Havlova lavička v Hradci Králové Památky

Havlova lavička v Hradci Králové

Havlovu lavičku v Hradci Králové naleznete před královéhradeckou městskou knihovnou. Hradec se tak stal šestým městem ve světě, které si takto připomíná osobnost a především Havlovy demokratické ideály.

Další aktuality

Za unikátními betlémy se vydejte nejen do muzea

Vánoce představují jedno z nejkrásnějších období v roce. Staré tradice si připomínají nejen v muzeích a skanzenech, ale i na dalších místech. Vydejte se s portálem Kudy z nudy za unikátními betlémy – najdete je například v Horní Lidči, Třešti, Kryštofově údolí, Lošticích nebo v Třebechovicích pod Orebem.
20. listopad 2024 12:00
Památky

Mamuti v Česku: kde si je prohlédnete pěkně zblízka?

Legendární zvířata, která žila v době ledové na území dnešní Evropy, Asie i Severní Ameriky, známe hlavně díky obrazům Zdeňka Buriana a z knížek Eduarda Štorcha. A také díky seriálu Mach a Šebestová, kde pračlověk pan Huml vařil mamuty s koprovou omáčkou. Jenže jak to s mamuty bylo doopravdy a kde se s nimi můžete potkat?
18. listopad 2024 7:55
Památky

50 tipů, kam na výlet za menhiry, tajemnými balvany a kamennými kruhy

V Česku najdete desítky balvanů, které jsou pokládány za prehistorické. Menhiry a další kamenné megalitické stavby představovaly již odpradávna velmi silná energetická místa. Podle archeologů se však nikdy neprokázalo, že by mezi nimi byl opravdový menhir. Komplexy menhirů, kamenů a kamenných kruhů vám mohou posloužit i jako cíle originálních výletů.
17. listopad 2024 10:08
Památky

Užijte si prohlídky klášterů i v zimním období

Ačkoli jsou kláštery především poutními místy, nabízejí také komentované prohlídky nebo výstavy. A jejich brány zůstávají otevřeny i v zimním období. Podívat se můžete například na Svatou Horu u Příbrami, která v adventním čase proslula výstavami unikátních betlémů, na prohlídku láká klášter v Teplé, Broumově či Břevnově. Nahlédnout lze také do kláštera sv. Františka z Assisi ve Voticích, ve kterém si prohlédnete stálé expozice a sezónní výstavy, jako například chystanou výstavu betlémů.
15. listopad 2024 16:00
Památky

Soukromé hrady a zámky nespí ani v adventním období

Hlavní sezóna hradů a zámků letos skončila, ale i v zimních měsících 2024 některé z nich nabízí zajímavý program. Ani soukromé hrady a zámky nespí a jejich majitelé zvou do svých sídel na prohlídky či koncerty. Zejména v týdnech adventu a blížících se vánočních svátků, které právě na památkových objektech bývají kouzelné a půvabné. Objevte zimní krásy zámku Karlova Koruna, potěšte se koncerty v zámku Dobříš a prozkoumejte podzemí dolnokounického hradu!
15. listopad 2024 6:22
Památky

Kam za svatou Kateřinou? Vydejte se Českem na výlet nejen do kostelů a kaplí!

Na svatou Kateřinu podle dávného zvyku končí taneční zábavy a začíná adventní půst. Poslední zábava se konala 25. listopadu, kdy ženy zvaly muže k tanci a platily za ně útratu. Domácímu dobytku končila venkovní pastva a dvory začínaly se stříháním ovcí. Svatá Kateřina se narodila okolo roku 289 n. l. na území dnešního Egypta, v době pronásledování křesťanů, přesto se Kateřina ke křesťanské víře hrdě hlásila. Císař nechal děvče postavit před učence s cílem jí víru rozmluvit. To se mu ale nepodařilo – naopak. Tehdy osmnáctiletá Kateřina dokázala obrátit všechny na křesťanství. Sám císař dívku pak dokonce požádal o ruku, ta ovšem odmítla, za což byla odsouzena k smrti. Podle legendy místo krve vytrysklo z jejích ran mléko. Kult svaté Kateřiny byl hojně rozvinutý již od 11. století, ve městech nechávali kostely a kaple zasvěcovat právě sv. Kateřině. I sám Karel IV. nechal sv. Kateřině postavit kapli. Den sv. Kateřiny byl rovněž oblíbeným datem svateb. V tento den lidé započínali také velký předvánoční úklid.
13. listopad 2024 9:13
Památky

Čobogaj nebogaj aneb kde si užijete Kateřinské slavnosti

Dá rozum, že svatokateřinské slavnosti se slaví většinou tam, kde mají kostely zasvěcené svaté Kateřině. Kromě souhrnu těch nejznámějších a nejlepších akcí vám nabídneme i pár informací o známé světici a odhalíme tajemství lidového popěvku „čobogaj nebogaj“.
13. listopad 2024 0:15
Památky

Věda a historie není nuda: svatá Anežka Česká, světice a princezna z rodu Přemyslovců

Svatá Anežka Česká není jen nejslavnější česká světice a patronka všech nemocných, chudých a trpících, ale byla to také královská dcera, která odmítla tři nápadníky (nebo jich bylo víc?) a dala přednost životu ve víře a odříkání. Když ji 12. listopadu 1989 papež Jan Pavel II. svatořečil, naplnilo se staré proroctví, že až bude Anežka Přemyslovna prohlášena za svatou, zavládne v českých zemích svoboda.
12. listopad 2024 8:09
Památky