Říká se mu domeček, ale vlastně jde o značně rozsáhlou vilu: řeč je o
prezidentském domku v
Královské zahradě na severní straně
Pražského hradu, jen pár kroků od
ulice U prašného mostu. K torzu barokní oranžerie od K. I. Dientzenhofera byla v letech 1937–38 podle projektu
architekta Pavla Janáka přistavěna dvě nová křídla a vznikla tak
vila pro tehdejšího prezidenta Československé republiky Edvarda Beneše. Ten ovšem nakonec dal podobně jako Emil Hácha přednost bytu na Hradě, takže jako první se v „domečku“ zabydlel Klement Gottwald.
Tomáš G. Masaryk: Hrad a Lány
Když byl roku 1918 Tomáš Garrigue Masaryk zvolen prvním československým prezidentem, do bývalých královských komnat
Pražského hradu se mu příliš nechtělo. Nakonec to skončilo kompromisem: slovinský
architekt Jože Plečnik pro Masaryka upravil nové reprezentativní obytné i úřední prostory. Velkou část z nich využívají hlavy státu dodnes, podobně jako pracovnu v Novém královském paláci, ale pro trvalé bydlení se už dávno nepoužívá. Ani Masaryk si tu příliš nezvykl a za svůj druhý domov považoval
zámek v
Lánech. Po roce 1935, kdy ze zdravotních důvodů abdikoval, mu byl
zámek na
Kladensku dán k trvalému užívání. Zde také 14. září 1937 zemřel a dle svého přání byl pochován na místním hřbitově. Dnes je částečně přístupná
obora a
zámecká zahrada se skleníkem, najdete tu rovněž
Muzeum T. G. Masaryka s jeho
jezdeckou sochou.
Edvard Beneš: Hrad a vlastní vila
Edvard Beneš původně bydlel u
Riegrových sadů a jako ministr zahraničí v
Černínském paláci. Masarykovo apartmá na Hradě využívat nechtěl, a tak pro něj Pavel Janák navrhl zcela novou budovu: již zmíněný
domeček v Královské zahradě, kousek od
renesanční míčovny. Nakonec ale Benešovi žili převážně v bytě v areálu Pražského hradu anebo ve
vlastní vile v
Sezimově Ústí. Vila je
otevřená až do konce října o víkendech, v okolní zahradě můžete navštívit místo posledního odpočinku druhého československého prezidenta a jeho choti; navrhl ji rovněž tehdejší architekt Pražského hradu Pavel Janák.
Protektorátní prezident Emil Hácha vykonával svůj úřad na Hradě, na léto jezdíval do rodinné vily v
Jincích. V
Lánech, po Masarykově smrti prakticky nevyužívaných, žil těžce nemocný Hácha teprve krátce před smrtí roku 1945.
Komunističtí prezidenti: doba domečku
Klement Gottwald napřed bydlel na Hradě v bytě po svém předchůdci, poté se přestěhoval do
prezidentského domečku v
Královské zahradě. Další hlavy státu jej napodobily: domeček využívali v době prezidentování Antonín Zápotocký, Antonín Novotný, Ludvík Svoboda i Gustáv Husák, do
Lán ale jezdili jen občas.
Největší změny domeček zažil během úřadování posledního totalitního prezidenta, který jej proměnil v nedobytnou pevnost. Pro běžné návštěvníky tehdy byla Královská zahrada nepřístupná, podobně jako
Jelení příkop a
věž katedrály sv. Víta.
Prezidenti po roce 1989: Havel, Klaus, Zeman a Pavel
Z bytu v domě na
Rašínově nábřeží v sousedství
Tančícího domu se
Václav Havel nakrátko přestěhoval do prezidentského domečku a pak do vlastní vily v Dělostřelecké ulici. Chvíle volna trávil na
chalupě na Hrádečku u
Trutnova i v
Lánech, které využíval i pracovně. Kromě toho nechal pro oficiální státní návštěvy zrekonstruovat empírovou
Lumbeho vilu v jedné z rozlehlých zahrad
Pražského hradu nad Horním Jelením příkopem. Když převzal úřad
Václav Klaus, zvolil si právě
Lumbeho vilu za své reprezentativní sídlo a za svůj domov si ji zvolil i
Miloš Zeman. Koncem října 2023 se po generální údržbě, prosvětlení a zařízení novým nábytkem do
Lumbeho vily přestěhoval i současný
prezident Petr Pavel s manželkou Evou a kočkou Mickou. A
domeček? Domov všech komunistických prezidentů se po rozsáhlé rekonstrukci proměnil v hotel pro státnické návštěvy.
Prezidentské letní byty
- Pro T. G. Masaryka a jeho rodinu začal zámek v Lánech sloužit jako prezidentské letní sídlo až od roku 1921. První poválečné léto trávili Masarykovi v barokním zámku v Kolodějích, druhým sídlem se stal zámeček Hluboš na Příbramsku. Lány vyhovovaly i prezidentské kanceláři kvůli blízkosti Prahy a dobrému železničnímu a silničnímu spojení.
- Lány ale nebyly posledním „letním bytem“, v letech 1924–1933 Masaryk celkem šestkrát navštívil zámek Židlochovice a deset let po sobě vždy v srpnu a září navštěvoval slovenský zámek Topoľčianky. Dodnes tu můžete vidět prezidentský apartmán s původním mobiliářem, místa, kde vznikaly Čapkovy Hovory s T. G. M. anebo se vydat na výlet v prezidentových stopách.
- Antonín Novotný si oblíbil víkendové sídlo na Orlíku, vybudované podle vzoru stranického letoviska sovětských komunistů, a měl také vilu na Sázavě. Zapomenout nesmíme ani na chalupu ve staré tvrzi v Novém Veselí na Vysočině, která má pro bývalého prezidenta Miloše Zemana stejný význam jako měl Hrádeček pro Václava Havla.
- Náš současný prezident Petr Pavel již léta chalupaří v předhůří Orlických hor, v obci České Čermné na Náchodsku. Než se přestěhoval na Pražský hrad byla mu domovem obec Černouček na Litoměřicku.
Zámek v Lánech sloužil jako tradiční prezidentské letní sídlo.
Muzeum T. G. Masaryka se nachází v Lánech, ve zrekonstruovaném tereziánském špýcharu.
Na Pražském hradě se nachází Svatovítský poklad, který obsahuje více než 400 předmětů vysoké historické a umělecké ceny.
Prezident Edvard Beneš bydlel převážně v bytě v areálu Pražského hradu anebo ve vlastní vile v Sezimově Ústí.
Památník dr. Edvarda Beneše, který je věnován jeho státnickému dílu a demokratickému odkazu je umístěn v Sezimově Ústí.
Prezidentský domeček, známý také jako Husákův domek, se nachází v Královské zahradě na Pražském hradě.
V Lánech se nachází naučná stezka Lánská obora, kde můžete pozorovat zvěř v jejím přirozeném prostředí a navštívit zámecký park s palmovým skleníkem.
Architekt Josip Plečnik navrhl Jižní zahrady Pražského hradu, jehož úpravy můžete vidět od roku 2016.
Vyhlídkový tereziánský litinový skleník najdeme v zámeckém parku Lány, který přechází v lesopark v anglickém stylu.
Památník Václava Havla, známý jako Havlova lavička, je umístěn před královéhradeckou městskou knihovnou v Hradci Králové.