Renesanční červený zámeček v České Lípě – rekonstrukce

Renesanční dům v České Lípě je zatím veřejnosti nepřístupný. Díky projektu vzniknou dvě nové expozice, které představí společné kulturní dědictví v rámci česko-saského příhraničního prostoru. K vidění budou ve Vlastivědném muzeu a galerii v České Lípě a v městském muzeu v Bad Schandau.

Letohrádek se stane nově otevřenou pobočkou Vlastivědného muzea a galerie společně s přilehlou budovou číslo popisné 58. Expozice uvnitř Červeného domu představí rod Berků, kteří byli jeho prvními vlastníky a významně ovlivnili vývoj Českolipska i okolí Bad Schandau. Zabývat se bude rovněž tématem potisku a barvení látek – letohrádek býval barvírnou –, zaměří se též na téma lovu a zbraní; lovecký hodovní salonek využívala šlechta k hodování při zvěřinových hostinách.

Z historie červeného letohrádku

Červený dům, jak zní jedno z jeho známých pojmenování, se však jmenuje pouze podle rámů oken a červené barvy sloupů v lodžii. Za to, že v České Lípě stojí tato jedinečná renesanční stavba vděčíme majiteli jedné čtvrtiny města a jedné poloviny zámku luteránu Zikmundovi Berkovi z Dubé, který svého syna vyslal v roce 1565 na pětiletou kavalírskou cestu za poznáním po Evropě. Mladý Jetřich Berka z Dubé se po smrti svého otce vrátil, jako zcestovalý a vzdělaný muž, který ovládal čtyři jazyky, zpět do České Lípy, a rozhodl se po dle současné módy postavit v centru města italský letohrádek. Stalo se tak v roce 1583. Renesanční letohrádek stál tehdy obklopen mlýnským náhonem z jedné a rozlehlou francouzskou zahradou z druhé strany.

Lovecký zámeček – další onačení tohoto českolipského architektonického skvostu mate svým názvem rovněž, lovecké byly patrně pouze výjevy na fasádě domu. Zámeček byl normálním letohrádkem pro kratochvíle a setkávání panstva.

V 19. století sloužil jako barvírna a tato jeho funkce nejspíš souvisí se jménem domu. Tehdy se využívala červená barva. Později chvíli sloužil také jako hostinec. Podnikatel a cukrovarník Josef Altschul jej nechal k 300. výročí opravit. Rekonstrukce však byla daleko důslednější a dle informací bylo mnoho původních prvků nenávratně zničeno. Z toho důvodu je dodnes záhadou, zda pod lodžií byly i před opravou lovecké výjevy, jak je známe z dnešního pohledu na letohrádek.