Jedna z nejstarších pražských vodárenský věží je právě Šítkovská zvaná také Hořejší novoměstská. Nalézá pravém břehu řeky Vltavy na jižním konci Slovanského ostrova v těsném sousedství budovy Spolku výtvarných umělců Mánes.
Současnou věž
předcházela řada věží, jež měly podobný osud, totiž všechny
vyhořely.
První věž pro
vodárnu horního Nového Města pražského byla postavena v roce 1495, však vzápětí vyhořela, následně se vše opakovalo, a tak až po roce 1588 vyrostla dodnes stojící věž. Stavba nové kamenné věže probíhala v letech 1588 – 91 pod dozorem Karla Mělnického, který si vedl stavební deník (dochovaný ve Strahovské knihovně). V roce 1648 byla vodárna
poškozena střelbou Švédů a oprava trvala do r. 1651, na což upozorňují 3 pamětní desky, ale zde byla ponechána dělová koule, která ve věži uvízla. Při této opravě dostala věž
charakteristickou báň.Věž
rozváděla vodu do kašen Nového Města, svému účelu sloužila do r.1847. Již v r.1882 byly rozebrány vodárenské stroje a věž měla být zbourána. Zásahem spolku
Umělecké besedy Mánes však k její demolici nakonec nedošlo a věž se
dochovala do dnešních dob.Věž je vysoká 47 metrů, má čtvercový půdorys o straně 10 metrů, je mírně vychýlena od své svislé osy asi o 115 centimetrů k jihovýchodu a jedná se tak o
nejšikmější věž v Praze.Mezi léty 1977 a 1989 se v posledním patře věže nacházela
pozorovatelna StB, jež zde byla zřízena pro sledování vchodu do domu na nedalekém Rašínově nábřeží, kde měl byt
Václav Havel.