ÚvodAktuality7 věcí, které nevíte o… cyklu symfonických básní Bedřicha Smetany Má vlast
Kultura

7 věcí, které nevíte o… cyklu symfonických básní Bedřicha Smetany Má vlast

Poslechněte si audio verzi článku
Žádná česká hudba tak dokonale nevystihuje krásu české krajiny jako Má vlast, cyklus šesti symfonických básní hudebního skladatele Bedřicha Smetany. Poprvé byla uvedena 5. listopadu 1882 na Žofíně a premiéry se tehdy zúčastnil i její autor. Teď si Mou vlast můžete vychutnat i na portálu Kudy z nudy se všemi zajímavostmi, pikanteriemi a překvapivými detaily z hudebního zákulisí.

Jiří Bělohlávek, SOPK - Bedřich Smetana: Má vlast / My Country (Vltava)

1. Jak vznikl cyklus Má vlast?

Vrcholné dílo Bedřicha Smetany Má vlast vzniklo v letech 1874–1879. Na partituru první skladby, Vyšehradu, skladatel připsal trpkou poznámku „V stavu ušní choroby“. To bylo koncem září 1874, během října pak úplně ohluchl. Kvůli hluchotě musel opustit kapelnické místo v Prozatímním divadle, ale možná díky tomu měl najednou víc času. Když v polovině listopadu 1874 Vyšehrad dokončil, pustil se do Vltavy.

Při premiéře Vyšehradu 14. března 1875 už Smetana své dílo neslyšel. Přesto ten rok přibyly skladby Šárka a Z českých luhů a hájů, a s odstupem několika let Tábor a Blaník. Při jejich premiéře 4. ledna 1880 na velkém koncertě při příležitosti padesátého výročí prvního veřejného vystoupení Bedřicha Smetany už měl celý cyklus jméno. Má vlast byla kompletní.
 

2. Rok 1882 a premiéra cyklu Má vlast na Žofíně

V roce 1881 měla premiéru Smetanova opera Libuše, následující podzim Čertova stěna, a 5. listopadu 1882 se konalo první souborné provedení cyklu všech šesti symfonických básní cyklu Má vlast. Dějištěm koncertu byl Slovanský ostrov a tehdy ještě jednopatrová klasicistní budova, kterou tu v roce 1835 nechal postavit majitel ostrova (tehdy ještě zvaného Barvířský) Václav Antonín Novotný. Dostala jméno Žofín na počest arcivévodkyně Žofie, matky pozdějšího císaře Františka Josefa I.

Zatímco Smetanův stav se koncem roku 1882 výrazně zhoršil a necelé dva roky poté, 12. května 1884, v šedesáti letech zemřel, Žofín čekala zářivá budoucnost. V roce 1884 koupila celý ostrov obec a jednoduchou klasicistní stavbu přestavěla do dnešní podoby. Novorenesanční palác Žofín s bohatě zdobenými reprezentativními interiéry je od té doby jedním z nejvýznamnějších kulturních a společenských center Prahy a celé země. Kromě paláce na Slovanském ostrově stojí Šítkovská vodárenská věž a budova Spolku výtvarných umělců Mánes, je tu restaurace, park s pomníkem Boženy Němcové a vláčkem zvaným Český lvíček, dětské hřiště a také půjčovna lodiček a šlapadel Slovanka – ta samozřejmě funguje jen v hlavní sezoně.
 

3. Má vlast, Česká filharmonie a koncert v pivovaru

V době premiéry Mé vlasti Česká filharmonie ještě neexistovala: její historicky první koncert se odehrál 4. ledna 1896Rudolfinu a na programu i na pódiu tehdy byl Antonín Dvořák. Ironií osudu premiérový koncert, při němž Česká filharmonie poprvé předvedla kompletně Smetanovu Mou vlast, se konal 8. prosince 1901 ve Smíchovském pivovaru.

Cyklus ale čekala zajímavá prvenství: v roce 1925 ji Václav Talich, jeden z nejvýznamnějších českých dirigentů 20. století a šéfdirigent České filharmonie v letech 1919–1941, uvedl na prvním koncertě filharmoniků, který byl živě přenášen rozhlasem. Pět let poté se Má vlast stala prvním dílem, které Česká filharmonie nahrála na gramofonovou desku.
 

4. Má vlast jako bojovnice za svobodu a demokracii

V době vzniku byla Má vlast jedním z vrcholných uměleckých děl národního obrození, ale ve 20. století se stala nefalšovaným symbolem a povzbuzením národa v těžkých časech. Když Joseph Goebbels za nacistické okupace požadoval, aby Česká filharmonie vystoupila v Berlíně a v Drážďanech, Talich zařadil na program jako gesto vzdoru právě Mou vlast. Tutéž skladbu pak v roce 1945 řídil Rafael Kubelík na „koncertě díkuvzdání“ za čerstvě osvobozené Československo, a o 45 let později vybral Mou vlast znovu na program koncertu u příležitosti prvních svobodných voleb v Československu.

V listopadu 2020 šéfdirigent a hudební ředitel Semjon Byčkov s Českou filharmonií provedením celého cyklu připomněli 30. výročí tohoto historického okamžiku a založili tak novou tradici každoročního mimořádného Koncertu pro svobodu a demokracii, který připomíná odkaz sametové revoluce. V roce 2021 jej řídil dirigent Jakub Hrůša, v roce 2022 Simon Rattle a v roce 2023 Antonio Pappano. Rok české hudby 2024 pod vedením šéfdirigenta Semjona Byčkova přináší sérii koncertů s ryze českým programem na jedno z nejslavnějších světových pódií do newyorské Carnegie Hall.
 

5. Má vlast, Pražské jaro a Den české státnosti

Klenot národní kultury a součást světového hudebního dědictví, to je vizitka Smetanova cyklu Má vlast v 21. století. Přesto je Má vlast pro zahraniční pořadatele stále ještě málo známá a o její zařazení do programu Češi musí podle slov generálního ředitele České filharmonie Davida Marečka často velmi usilovně bojovat. Že Mou vlast přijali ve vídeňském Musikvereinu, v berlínské Filharmonii, v Hamburku, v Essenu i v londýnském Barbicanu, je pro českou hudbu dobrým znamením a zaslouženým uznáním Smetanova významu.

Má vlast se každoročně se hraje 12. května v den výročí Smetanova úmrtí jako první zahajovací dílo na festivalu Pražské jaro.
 

6. Lumírova harfa z Vyšehradu: nejstarší rozhlasová znělka

Symfonická báseň Vyšehrad oslavuje vznik českého státu a Vyšehrad coby někdejší sídlo českých panovníků. Zvuky harf středověkého barda Lumíra v úvodu skladby Smetana použil v Mé vlasti třikrát: poprvé ve Vyšehradu, podruhé v závěru Vltavy (to když se Vyšehrad objeví nad řekou) a potřetí v Blaníku ve spojení se závěrečným husitským chorálem.

Lumírova harfa je rovněž nejstarší českou rozhlasovou znělkou a zřejmě jednou z nejstarších rozhlasových znělek na světě. Podle Českého rozhlasu poprvé zazněla na stanici Praha na státní svátek 28. října roku 1933 a rozhlasová vysílání provázela i v pohnutých dobách druhé světové války, let 1948 a 1968. Mimochodem, bájného pěvce Lumíra a jeho symbolickou Píseň na Vyšehradě uvidíte na vlastní oči v sochařském provedení, autorem sousoší je Josef Václav Myslbek.
 

7. Symfonická báseň Vltava: Kočka leze dírou i izraelská hymna

Zřejmě nejznámější, v pořadí druhá báseň cyklu Má vlast, je Vltava. Hudba provází posluchače po řece Vltavě od jejích pramenů na Šumavě přes Prahu až k soutoku s řekou Labe. Hlavní hudební motiv ale provází spousta zajímavých postřehů: jedni tvrdí, že ve Vltavě jasně slyší lidovou písničku Kočka leze dírou, další zase soudí, že jde o lidový popěvek ze Švédska (kde ostatně Smetana nějakou dobu působil) anebo z Moldávie. Vltavu znal i Samuel Cohen, který složil velmi podobnou izraelskou hymnu Hatikvah – ostatně spousta lidí má za to, že je převzatá od Smetany. Líbivé tóny Vltavy vítaly také návštěvníky Prahy na palubách Českých aerolinií. Ať už je to jakkoliv, tahle Smetanova skladba nám zkrátka nikdy nezevšední.
Rok české hudby a Smetana 200

Rok české hudby a Smetana 200

Roky končící čtyřkou mají v české hudbě podobný význam, jako osmičkové roky pro národ a stát. Až podivuhodně často vycházejí na výročí narození, úmrtí, či vytvoření stěžejních děl nejvýznamnějších českých skladatelů.

Smetanova Litomyšl 2025

14. 6.6. 7.
Smetanova Litomyšl 2025

Národní festival Smetanova Litomyšl chystá v roce 2025 již 67. ročník. Litomyšl ožije hudbou 14. června až 6. července 2025.

Rafael Kubelík – bývalý šéfdirigent České filharmonie

Rafael Kubelík – bývalý šéfdirigent České filharmonie

Fenomenální dirigent a houslista Rafael Kubelík (29. června 1914, Býchory – 11. srpna 1996, Kastanienbaum, Švýcarsko) se proslavil jako interpret děl českých a dalších slovanských skladatelů. Sedm let působil jako šéfdirigent České filharmonie a vidět ho můžete také v oscarovém snímku Jana Svěráka Kolja.

Pražské jaro 2025 – Göteborgs Symfoniker

23. 5.
Pražské jaro 2025 – Göteborgs Symfoniker

Spektakulární program nositele titulu Švédský národní orchestr z děl Smetany, Chopina a Bartóka v rukou charizmatického dirigenta Santtu-Matiase Rouvaliho a klavírního virtuosa Jana Lisieckého.

Rok české hudby 2024: čeští umělci v Carnegie Hall, nejslavnější koncertní síni světa

Rok české hudby 2024: čeští umělci v Carnegie Hall, nejslavnější koncertní síni světa

Rok české hudby 2024 pomalu končí. Oslavy vyvrcholí na začátku prosince Českým týdnem v New Yorku, ve slavné Carnegie Hall. Kteří čeští špičkoví umělci tu koncertovali? Kdo se řadí mezi ikony slavné koncertní síně a co chystá pro svá vystoupení Česká filharmonie? Vypravte se s Kudy z nudy do nejslavnějšího koncertního sálu na světě!

Národní muzeum, Národní divadlo, katedrála sv. Víta a další stavby, na které může být hrdý každý Čech

Národní muzeum, Národní divadlo, katedrála sv. Víta a další stavby, na které může být hrdý každý Čech

Národní hrdost a vlastenectví nejsou prázdná slova. Využijte 28. říjen a výročí vzniku samostatného československého státu k pěknému výletu a vydejte se s portálem Kudy z nudy navštívit stavby, které budoval „národ sobě“ a našim předkům byly tak drahé. Tradice pokračuje dodnes a zajímavé projekty provázely i nedávné 100. výročí vzniku republiky.

Pražské jaro 2025 – jubilejní 80. ročník

12. 5.3. 6.
Pražské jaro 2025 – jubilejní 80. ročník

Pražské jaro nabídne desítky koncertů mezi 12. květnem a 3. červnem 2025. Jubilejní 80. ročník mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro chystá pro své příznivce skutečně výjimečný program.

Jakub Hrůša – dirigent a hudební ředitel Královské opery v Londýně

Jakub Hrůša – dirigent a hudební ředitel Královské opery v Londýně

Když časopis Gramophone označil světově uznávaného českého dirigenta Jakuba Hrůšu (* 23. července 1981, Brno) za jednoho z dirigentů s hvězdnou budoucností, nespletl se. Hrůša se od září 2025 stane novým hudebním ředitelem Královské opery / The Royal Opera House v londýnské Covent Garden. Na tomto postu bude již druhým Čechem, před ním operu v polovině 20. století tři roky řídil Rafael Kubelík.

Veřejova skála – magický vchod do nitra hory Blaník Příroda

Veřejova skála – magický vchod do nitra hory Blaník

Na severozápadním úpatí hory Velký Blaník se nachází výrazný skalní útvar zvaný Veřejová skála. Podle mnoha legend se právě v této skále nachází vstup do bájného podzemí hory, kde odpočívají blaničtí rytíři, kteří vyjedou ze skály na pomoc, až nám bude nejhůř.

Slovanský ostrov – Žofín Příroda

Slovanský ostrov – Žofín

Slovanský ostrov, často také nazývaný Žofín, je pravobřežní vltavský ostrov, který se táhne podél Masarykova nábřeží mezi Jiráskovým mostem a mostem Legií. Ostrov se postupem času stal významným centrem společenského a kulturního života města.

Vyšehradský hřbitov a hrobka Slavín – místo odpočinku českých velikánů Památky

Vyšehradský hřbitov a hrobka Slavín – místo odpočinku českých velikánů

Ze starého vyšehradského hřbitůvku, který zde stál již v roce 1260 vzniklo z podnětu probošta Václava Štulce v 70. letech 19. století vyšehradské národní pohřebiště. Samotný Slavín pak představuje společnou hrobku národních velikánů.

Řeka Labe – jedna z největších řek a vodních cest Evropy Příroda

Řeka Labe – jedna z největších řek a vodních cest Evropy

Řeka Labe pramení v Krkonoších, na místě zvaném Labská louka ve výšce 1384 m n. m. V Čechách je její tok dlouhý 358,3 km, než se však dostanou její vody do Severního moře, urazí celkem 1154 km.

Soutok Labe a Vltavy v Mělníku Letní sporty

Soutok Labe a Vltavy v Mělníku

Soutok Labe a Vltavy je významnou dominantou města Mělníka. Nejkrásnější pohled na něj je z terasy u mělnického zámku. Vrázova vyhlídka na soutok je oblíbeným místem setkání.

Rudolfinum – sídlo České filharmonie a galerie současného umění Kultura

Rudolfinum – sídlo České filharmonie a galerie současného umění

V 19. století postrádala Praha opravdu reprezentativní i kapacitou vyhovující prostory pro potřeby symfonického orchestru a pro umístění obrazárny. Proto vznikl záměr postavit budovu, která by tyto dvě potřeby uspokojila a zároveň by ilustrovala ekonomický i kulturní rozvoj českého národa.

Pramen Vltavy na Šumavě – pramen nejdelší české řeky  Příroda

Pramen Vltavy na Šumavě – pramen nejdelší české řeky

Pramen Vltavy se nachází při jihovýchodním svahu Černé hory u hranic s Německem, nedaleko horské obce Kvilda na Šumavě. K samotnému prameni vede z Kvildy modře značená turistická stezka v délce cca 6 km.

Vyšehrad – historické hradiště, hrad a pevnost v Praze Památky

Vyšehrad – historické hradiště, hrad a pevnost v Praze

Pradávné hradiště Vyšehrad, skála nad řekou s temnou siluetou štíhlých věží, patří neodmyslitelně k pražské krajině. Tvoří jej především areál někdejšího hradiště, hradu a pevnosti, který je Národní kulturní památkou. Součástí Prahy je od roku 1883 a první písemné záznamy pocházejí z roku 1070.

Výstavní síň Mánes v Praze – budova Spolku výtvarných umělců Mánes Kultura

Výstavní síň Mánes v Praze – budova Spolku výtvarných umělců Mánes

Funkcionalistická budova Mánesu spojuje Masarykovo nábřeží se Slovanským ostrovem. Výstavní síň široké otevřené dramaturgie, zahrnuje výstavy význačných osobností českého i světového výtvarného umění, předních spolků a tvůrčích skupin, výstavy mladých umělců, tematické a retrospektivní výstavy.

Český lvíček – zábava i poučení pro všechny malé děti Zážitky

Český lvíček – zábava i poučení pro všechny malé děti

Atrakce v podobě vláčku, který je určený především těm nejmenším, rozšířila nabídku volnočasových aktivit Slovanského ostrova. Děti i rodiče se mohou prostřednictvím funkčního modelu vláčku seznámit s významným historickým milníkem dějin železniční dopravy Prahy 1.

Památník Bedřicha Smetany v Jabkenicích Kultura

Památník Bedřicha Smetany v Jabkenicích

Obec Jabkenice nedaleko Mladé Boleslavi je pevně spojena s posledním desetiletím života a tvorby hudebního skladatele Bedřicha Smetany (1824-1884). V jabkenické myslivně v bezprostřední blízkosti rozsáhlé, dodnes zachované obory knížat Thurn-Taxisů, působil od r. 1875 Smetanův zeť Josef Schwarz.

Jiří Bělohlávek – bývalý šéfdirigent a hudební ředitel České filharmonie

Jiří Bělohlávek – bývalý šéfdirigent a hudební ředitel České filharmonie

Jiří Bělohlávek (24. února 1946, Praha – 31. května 2017, Praha) byl český dirigent a pedagog. Při jeho působení v čele České filharmonie v letech 2012 až 2017 orchestr zažil řadu mimořádných úspěchů. Pod jeho vedením Česká filharmonie vystupovala na pódiích nejprestižnějších světových koncertních sálů a znovu se stala vpravdě národním orchestrem, respektovaným doma i v zahraničí.

Má vlast – cyklus symfonických básní Bedřicha Smetany

Má vlast – cyklus symfonických básní Bedřicha Smetany

Cyklus symfonických básní Má vlast je jedním z vrcholných děl skladatele Bedřicha Smetany i české klasické hudby. Skládá se z šesti částí, které Smetana zkomponoval v letech 1874–1879. Má vlast se každoročně se hraje 12. května v den výročí Smetanovy smrti jako zahajovací koncert festivalu Pražské jaro.

Semjon Byčkov – šéfdirigent, hudební ředitel České filharmonie a Dirigent roku 2022

Semjon Byčkov – šéfdirigent, hudební ředitel České filharmonie a Dirigent roku 2022

Šéfdirigent a hudební ředitel České filharmonie Semjon Byčkov (* 30. listopadu 1952, Petrohrad, Sovětský svaz) zahájil své působení v čele nejvýznamnějšího českého symfonického orchestru koncerty v Praze, Londýně, New Yorku a Washingtonu u příležitosti 100. výročí vzniku Československa. V roce 2022 se v 62. ročníku prestižního mezinárodního žebříčku Musical America Awards stal Dirigentem roku.

Česká filharmonie – nejvýznamnější český symfonický orchestr

Česká filharmonie – nejvýznamnější český symfonický orchestr

Česká filharmonie se záhy po svém vzniku stala nejvýznamnějším českým symfonickým orchestrem. Značné renomé si na evropských scénách vybudovala již před první světovou válkou a díky své tradici a úspěchům se stala jedním ze symbolů české kultury.

Nejdelší česká řeka – řeka Vltava

Nejdelší česká řeka – řeka Vltava

Nejdelší česká řeka pramení na Šumavě pod Černou horou v nadmořské výšce 1 172 m. Od pramene k ústí Labe u Mělníka měří 430,2 km. Rovnoběžně s hranicemi s Rakouskem protéká Lenorou, přes Soumarský most a u Mrtvého Luhu se stéká se Studenou Vltavou.

Josefínka, Vrkoč nebo Mlynářův kámen: nejkrásnější vyhlídky na Labe

Josefínka, Vrkoč nebo Mlynářův kámen: nejkrásnější vyhlídky na Labe

Proč Bedřich Smetana zapomněl v cyklu symfonických básní Má vlast na Labe? Možná kvůli délce toku: zatímco Vltava se kroutí mezi šumavskými kopci více než sto kilometrů a hudební skladatel tu našel tisíce horských půvabných motivů, Labe – ačkoli pramení o více než 200 metrů výš – se s horami nijak nepáře a na svou cestu do podhůří potřebuje kilometrů zhruba dvacet.

Terezín za druhé světové války – židovské ghetto, přezdívané čekárna na Osvětim

Terezín za druhé světové války – židovské ghetto, přezdívané čekárna na Osvětim

Kdo nezná historii Terezína, bude na první pohled přesvědčený, že je to úhledné a milé městečko. Druhá světová válka ale do jeho tváře vyryla tragické a hluboké stopy, které nikdy beze stopy nezmizí. V rámci konečného řešení židovské otázky, jak nacisté eufemisticky nazývali program likvidace evropských Židů, se Terezín proměnil v ghetto pro židovské vězně. První transporty sem přijely 30. listopadu 1941.

Hora Blaník – posvátný český vrch Příroda

Hora Blaník – posvátný český vrch

Hora Blaník je legendární český vrch. V těžkých chvílích naší historie byl vždy symbolem naděje na získání svobody a svébytnosti českého národa.

Smetana 200 – dvousetleté výročí narození Bedřicha Smetany

1. 1.31. 12.
Smetana 200 – dvousetleté výročí narození Bedřicha Smetany

Smetana200 je otevřeným konceptem akcí všeho druhu s cílem připomenout výročí 200 let od narození Bedřicha Smetany v roce 2024. Posláním projektu je oslava české kultury a hudebnosti.

Co přinese Rok české hudby 2024?

Co přinese Rok české hudby 2024?

Česká hudební historie má jeden kouzelný detail: každý letopočet končící čtyřkou si připomínáme řadu výročí narození nebo úmrtí významných českých skladatelů a interpretů klasické i populární hudby. Z této náhody se zrodila tradice Roků české hudby. Platí to i pro letopočet 2024: pojďte s Kudy z nudy důstojně slavit Rok české hudby 2024!

Bedřich Smetana – hudební skladatel, který položil základy české hudby a kultury

Bedřich Smetana – hudební skladatel, který položil základy české hudby a kultury

Tvůrce české národní hudby, autor řady oper, cyklu symfonických básní Má vlast a komorních skladeb, dirigent, přísný hudební kritik, organizátor veřejného hudebního života a také brilantní klavírista, který dokázal celé večery bavit společnost: to je Bedřich Smetana (2. března 1824 Litomyšl – 12. května 1884 Praha), jeden z nejznámějších českých hudebních skladatelů.

Antonín Dvořák – světoznámý hudební skladatel

Antonín Dvořák – světoznámý hudební skladatel

Když prý Bůh rozdával darem nadání k hudbě, šel si Antonín Dvořák (8. září 1841 Nelahozeves – 1. května 1904 Praha) ne dvakrát, ale nejspíš hned třikrát. Jeden z největších hudebních géniů lidských dějin složil jedenáct oper a přibližně 400 skladeb: symfonie a symfonické básně, vokální a vokálně-instrumentální díla, komorní a klavírní skladby, koncerty, sbory i písně. Bylo jich ještě mnohem víc, jenže Dvořák s nimi nebyl spokojen a všechny partitury zničil.

Za Smetanou do Litomyšle – příběh nadaného dítěte a zámeckého klavíru

Za Smetanou do Litomyšle – příběh nadaného dítěte a zámeckého klavíru

Bedřich Smetana (2. března 1824 Litomyšl – 12. května 1884 Praha) byl významný český hudební skladatel období romantismu. Když padne zmínka o koncertujícím dítěti a klavíru, kdekomu se vybaví W. A. Mozart. Jenže zůstaneme v Česku, přesněji řečeno v Litomyšli. Tady se téměř před dvěma sty lety narodil jiný nadaný chlapec, který už ve svých šesti letech udivoval zámecké panstvo hrou na klavír – Bedřich Smetana.

Josef Václav Myslbek – nejvýznamnější sochař 19. století

Josef Václav Myslbek – nejvýznamnější sochař 19. století

Josef Václav Myslbek (20. června 1848 Praha-Nové Město – 2. června 1922 Praha-Staré Město) je autorem nejslavnějšího pomníku – jezdecké sochy sv. Václava na Václavském nám. Myslbek je považován za zakladatele a klasika tradice českého sochařství.

Co přinese rok 2022: přehled nejočekávanějších výročí a nejvyhledávanějších akcí a festivalů

Co přinese rok 2022: přehled nejočekávanějších výročí a nejvyhledávanějších akcí a festivalů

Jaký bude rok 2022? Plný zajímavých výročí a oslav, akcí, výstav a festivalů, koncertů a novinek. Připomeňte si s portálem Kudy z nudy co se bude dít, měsíc po měsíci a namíchejte si vlastní koktejl zážitků!

Palác Žofín na Slovanském ostrově v Praze Památky

Palác Žofín na Slovanském ostrově v Praze

V paláci Žofín na Slovanském ostrově se konají důležitá společenská setkání, kongresy, koncerty či plesy. Velký sál paláce Žofín pravidelně hostí největší osobnosti z ekonomického, politického a kulturního života od nás i ze zahraničí.

Pomník Boženy Němcové v Praze Památky

Pomník Boženy Němcové v Praze

Bronzová socha Boženy Němcové pochází z dílny sochaře Karla Pokorného. Je usazena na žulovém soklu a umístěna od roku 1955 v parku na Slovanském ostrově. Znázorňuje českou spisovatelku jak kráčí proti větru.

Další aktuality

Ve skleníku Fata Morgana si během zimních měsíců užijete večerní procházky

Od 15. listopadu do 14. prosince 2024 a poté znovu v zimních měsících na začátku roku 2025 zve pražská botanická zahrada na unikátní prohlídku skleníku Fata Morgana za tmy. Málokdo z návštěvníků totiž zná skleník noční, kdy náladu a pocit z prohlídky dokresluje zvláštní osvětlení. Během noci intenzivněji voní některé druhy rostlin a prostor prostupuje tajemná atmosféra setmělého pralesa, naplněná kuňkáním drobných tropických žabek. Každý pátek a sobotu po 17. hodině můžete zažít autentickou atmosféru nočního pralesa. Místo na prohlídku je třeba si předem rezervovat.
10. listopad 2024 11:20
Příroda, Praha

Svatá Anežko, oroduj za nás: třicátépáté výročí svatořečení Anežky České a dávná legenda

Jedním z velkých okamžiků roku 1989 bylo svatořečení Anežky České, úzce spojené se sametovou revolucí. Pouhých pět dní po kanonizaci, k níž došlo 12. listopadu ve Vatikánu, odstartovaly události na Národní třídě pád komunistického režimu. Naplnilo se tak staré proroctví, že v Čechách bude dobře teprve tehdy, až bude Anežka Přemyslovna prohlášena za svatou?
10. listopad 2024 7:59
Památky, Praha

Česko ve filmu: Amadeus, Carnival Row a Cizinka aneb v hlavní roli Praha

Praha je magicky krásné město, které mnozí považují za nejkrásnější na světě. Samozřejmě přitahuje i filmaře. Ve kterých filmech a seriálech si Praha zahrála jednu z hlavních rolí? Vypravte se s Kudy z nudy pátrat po stopách seriálů Carnival Row či Cizinka, Formanova Amadea a dalších filmů, kde se objevila známá i neznámá pražská zákoutí!
9. listopad 2024 11:17
Životní styl, Praha

Nejlepší svatomartinské hody v Praze! Kde si užijte svatomartinské víno a pečenou husu?

Na svatého Martina můžete i v Praze zažít výjimečnou gastronomickou a vinařskou událost. Oživení lidové tradice, setkání se sousedy a přáteli a ochutnávky tuzemských vín a svatomartinské pečené husy připravují na mnohých místech v Praze.
9. listopad 2024 10:49
Gurmánská turistika, Praha

Naposledy oprašte běžecké a trekové boty: listopad patří Velké kunratické!

Druhý listopadový víkend je tady a s ním i jeden z nejznámějších pražských běžeckých závodů. Na slavnou Velkou kunratickou, která bez ohledu na počasí odstartuje v neděli 10. listopadu 2024 ráno, zve portál Kudy z nudy. Letos se jedná už o 91. ročník!
9. listopad 2024 10:30
Letní sporty, Praha

Česko ve filmu: znáte stavby nedávné historie? Vydejte se po stopách filmu Architektura ČSSR 58–89

Celovečerní dokumentární film Architektura ČSSR 58–89 režiséra Jana Zajíčka a autora námětu, hudebníka a multimediálního umělce Vladimira 518 vstoupil do kin 7. listopadu. 2024. Snímek přináší zajímavý pohled na architektonická díla, která v Československu vznikla v době komunismu. Pojďte se s portálem Kudy z nudy podívat, jaká místa se ve filmu objevují.
9. listopad 2024 9:28
Památky, Praha

Na Náplavku v sobotu dorazí svatý Martin! Přiveze mladé víno a pečenou husu

Na Náplavce Rašínova nábřeží v Praze 2 se v sobotu 9. listopadu 2024 od 11:00 do 22:00 hodin uskuteční 13. ročník Svatomartinských slavností. Během dne svá mladá vína představí 20 českých a moravských vinařství, která dovezou svá nejlepší letošní vína. K dispozici bude také oblíbený „svařák“ pro zahřátí. Víno se bude degustovat ze sklenic, které budou společně s katalogem a propiskou součástí degustačních setů. Gastronomické lahůdky budou orientovány na oblíbenou svatomartinskou husu a husí speciality!
9. listopad 2024 9:23
Gurmánská turistika, Praha

Věda a historie není nuda: Bitva na Bílé hoře – prchající král, překvapivě malý památník a další bitvy třicetileté války

To místo na západním okraji Prahy zná kdekdo: pláň na Bílé hoře, kde jedné listopadové neděle roku 1620 proběhla bitva. Obora, letohrádek Hvězda a další stavby tu už v té době stály, další vznikly krátce po bitvě. Právě tady utrpěl český národ v boji za svobodu zásadní porážku, která upevnila moc Habsburků v českých zemích na celá staletí. Pojďte si projít někdejší bojiště krok za krokem.
8. listopad 2024 9:19
Památky, Praha