1. Jak vznikl cyklus Má vlast?
Vrcholné dílo
Bedřicha Smetany Má vlast vzniklo v letech 1874–1879. Na partituru první skladby,
Vyšehradu, skladatel připsal trpkou poznámku
„V stavu ušní choroby“. To bylo koncem září 1874, během října pak úplně ohluchl. Kvůli hluchotě musel opustit kapelnické místo v
Prozatímním divadle, ale možná díky tomu měl najednou víc času. Když v polovině listopadu 1874 Vyšehrad dokončil, pustil se do
Vltavy.
Při premiéře Vyšehradu 14. března 1875 už Smetana své dílo neslyšel. Přesto ten rok přibyly skladby
Šárka a
Z českých luhů a hájů, a s odstupem několika let
Tábor a
Blaník. Při jejich
premiéře 4. ledna 1880 na velkém koncertě při příležitosti
padesátého výročí prvního veřejného vystoupení Bedřicha Smetany už měl celý cyklus jméno.
Má vlast byla kompletní.
2. Rok 1882 a premiéra cyklu Má vlast na Žofíně
V roce 1881 měla premiéru
Smetanova opera Libuše, následující podzim
Čertova stěna, a
5. listopadu 1882 se konalo
první souborné provedení všech šesti symfonických básní cyklu Má vlast. Dějištěm koncertu byl
Slovanský ostrov a tehdy ještě jednopatrová klasicistní budova, kterou tu v roce 1835 nechal postavit majitel ostrova (tehdy ještě zvaného Barvířský)
Václav Antonín Novotný. Dostala jméno
Žofín na počest arcivévodkyně
Žofie, matky pozdějšího císaře
Františka Josefa I.
Zatímco Smetanův stav se koncem roku 1882 výrazně zhoršil a necelé dva roky poté, 12. května 1884, v šedesáti letech zemřel, Žofín čekala zářivá budoucnost. V roce 1884 koupila celý ostrov obec a jednoduchou klasicistní stavbu přestavěla do dnešní podoby. Novorenesanční
palác Žofín s bohatě zdobenými reprezentativními interiéry je od té doby jedním z nejvýznamnějších kulturních a společenských center
Prahy a celé země. Kromě paláce na
Slovanském ostrově stojí
Šítkovská vodárenská věž a budova
Spolku výtvarných umělců Mánes, je tu
restaurace, park s
pomníkem Boženy Němcové a
vláčkem zvaným Český lvíček,
dětské hřiště a také
půjčovna lodiček a šlapadel Slovanka – ta samozřejmě funguje jen v hlavní sezoně.
3. Má vlast, Česká filharmonie a koncert v pivovaru
V době
premiéry Mé vlasti Česká filharmonie ještě neexistovala: její historicky první koncert se odehrál
4. ledna 1896 v
Rudolfinu a na programu i na pódiu tehdy byl
Antonín Dvořák. Ironií osudu premiérový koncert, při němž Česká filharmonie poprvé předvedla kompletně Smetanovu Mou vlast, se konal
8. prosince 1901 ve
Smíchovském pivovaru.
Cyklus ale čekala zajímavá prvenství: v roce 1925 ji
Václav Talich, jeden z nejvýznamnějších českých dirigentů 20. století a šéfdirigent
České filharmonie v letech 1919–1941, uvedl na prvním koncertě filharmoniků, který byl živě přenášen rozhlasem. Pět let poté se
Má vlast stala prvním dílem, které Česká filharmonie nahrála na gramofonovou desku.
4. Má vlast jako bojovnice za svobodu a demokracii
V době vzniku byla
Má vlast jedním z vrcholných uměleckých děl národního obrození, ale ve 20. století se stala nefalšovaným symbolem a povzbuzením národa v těžkých časech. Když
Joseph Goebbels za nacistické okupace požadoval, aby
Česká filharmonie vystoupila v Berlíně a v Drážďanech, Talich zařadil na program jako gesto vzdoru právě
Mou vlast. Tutéž skladbu pak v roce 1945 řídil
Rafael Kubelík na „koncertě díkuvzdání“ za čerstvě osvobozené Československo, a o 45 let později vybral
Mou vlast znovu na program koncertu u příležitosti
prvních svobodných voleb v Československu.
V listopadu 2020 šéfdirigent a hudební ředitel
Semjon Byčkov s
Českou filharmonií provedením celého cyklu připomněli 30. výročí tohoto historického okamžiku a založili tak novou tradici každoročního mimořádného
Koncertu pro svobodu a demokracii, který připomíná odkaz sametové revoluce. V roce 2021 jej řídil dirigent
Jakub Hrůša, v roce 2022
Simon Rattle a v roce 2023
Antonio Pappano.
Rok české hudby 2024 pod vedením šéfdirigenta
Semjona Byčkova přináší sérii koncertů s ryze českým programem na jedno z nejslavnějších světových pódií do newyorské
Carnegie Hall.
5. Má vlast, Pražské jaro a Den české státnosti
Klenot národní kultury a součást světového hudebního dědictví, to je vizitka
Smetanova cyklu Má vlast v 21. století. Přesto je Má vlast pro zahraniční pořadatele stále ještě málo známá a o její zařazení do programu Češi musí podle slov generálního ředitele
České filharmonie Davida Marečka často velmi usilovně bojovat. Že Mou vlast přijali ve vídeňském Musikvereinu, v berlínské Filharmonii, v Hamburku, v Essenu i v londýnském Barbicanu, je pro českou hudbu dobrým znamením a zaslouženým uznáním Smetanova významu.
Má vlast se každoročně se hraje
12. května v
den výročí Smetanova úmrtí jako
první zahajovací dílo na festivalu Pražské jaro.
6. Lumírova harfa z Vyšehradu: nejstarší rozhlasová znělka
Symfonická báseň Vyšehrad oslavuje vznik českého státu a
Vyšehrad coby někdejší sídlo českých panovníků. Zvuky harf středověkého barda Lumíra v úvodu skladby
Smetana použil v Mé vlasti třikrát: poprvé ve
Vyšehradu, podruhé v závěru
Vltavy (to když se Vyšehrad objeví nad řekou) a potřetí v
Blaníku ve spojení se závěrečným husitským chorálem.
Lumírova harfa je rovněž
nejstarší českou rozhlasovou znělkou a zřejmě
jednou z nejstarších rozhlasových znělek na světě. Podle Českého rozhlasu poprvé zazněla na stanici Praha na státní svátek 28. října roku 1933 a rozhlasová vysílání provázela i v pohnutých dobách druhé světové války, let 1948 a 1968. Mimochodem, bájného
pěvce Lumíra a jeho symbolickou Píseň na
Vyšehradě uvidíte na vlastní oči v sochařském provedení, autorem sousoší je
Josef Václav Myslbek.
7. Symfonická báseň Vltava: Kočka leze dírou i izraelská hymna
Zřejmě nejznámější, v pořadí druhá báseň cyklu Má vlast, je
Vltava. Hudba provází posluchače po
řece Vltavě od jejích
pramenů na
Šumavě přes
Prahu až k
soutoku s
řekou Labe. Hlavní hudební motiv ale provází spousta zajímavých postřehů: jedni tvrdí, že ve Vltavě jasně slyší lidovou písničku
Kočka leze dírou, další zase soudí, že jde o lidový popěvek ze
Švédska (kde ostatně Smetana nějakou dobu působil) anebo z
Moldávie. Vltavu znal i
Samuel Cohen, který složil velmi podobnou
izraelskou hymnu Hatikvah – ostatně spousta lidí má za to, že je převzatá od Smetany. Líbivé tóny Vltavy vítaly také návštěvníky
Prahy na palubách
Českých aerolinií. Ať už je to jakkoliv, tahle Smetanova skladba nám zkrátka nikdy nezevšední.
Světovou premiéru Vltava měla 14. března 1875. Od té doby inspirovala ikonické malby předních českých krajinářů od
Antonína Slavíčka přes
Josefa Mánesa a
Julia Mařáka až po významné představitele evropského moderního umění
Egona Schieleho a
Oskara Kokoschku, jejichž životy se protnuly s Vltavou v
Českém Krumlově a v
Praze. S Vltavou se potkáte také ve výklenku ohradní zdi zahrady
Clam-Gallasova paláce na
Starém Městě v Praze, i když
plastice od
Václava Prachnera se lidově říká
Terezka.
Cyklus Má vlast od Bedřicha Smetany je považován za vrcholné dílo národního obrození a stal se symbolem české identity a kulturního dědictví, stejně tak motivací v těžkých historických obdobích.
První souborné provedení symfonického cyklu Má vlast se konalo 5. listopadu 1882 na Slovanském ostrově v Praze, v budově, která nyní nese název Žofín.
Během nacistické okupace dirigent Václav Talich zařadil Má vlast na koncertní program jako gesto vzdoru. Stejně tak byla skladba použita v roce 1945 po osvobození Československa a v roce 1990 při prvních svobodných volbách.
Bedřich Smetana trpěl postupným ztrácením sluchu, které vyvrcholilo úplnou hluchotou v roce 1874. Přesto pokračoval ve skládání a dokončil celý cyklus.
Na Žofíně se nachází novorenesanční palác, který je dnes významným kulturním a společenským centrem a kde měl Má vlast premiéru. Navštívit tam můžete také půjčovnu lodí a šlapadel nebo park s památníkem Boženy Němcové.
Vyšehrad ve skladbě Má vlast oslavuje český státní začátek a někdejší sídlo českých panovníků, symbolizované hrou na harfu středověkého barda Lumíra, jehož harfa se stala nejstarší českou rozhlasovou znělkou.
Česká filharmonie poprvé kompletně předvedla Mou vlast až v roce 1901 ve Smíchovském pivovaru, tedy několik let po smrti Bedřicha Smetany.
V roce 1925 byla Má vlast uvedena jako první dílo živě přenášené rozhlasem a v roce 1930 byla první nahrána Českou filharmonií na gramofonovou desku.
Má vlast získala uznání tím, že byla zařazena do koncertních programů ve světově proslulých koncertních sálech jako vídeňský Musikverein, berlínská Filharmonie nebo londýnský Barbican.
Místo spojené se Vltavou najdeme na Starém Městě v Praze v zahradě Clam-Gallasova paláce, kde je umístěna plastika Vltavy od Václava Prachnera zvaná Terezka.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.