Toskánský palác je jednou z dominant Hradčanského náměstí. Za své jméno vděčí Anně Marii Františce, velkovévodkyni Toskánské, která jej získala do vlastnictví v roce 1718. Dnes je využívá Ministerstvo zahraničních věcí ČR, v přízemí se nachází sál pro pořádání výstav a společenských akcí.
Toskánský palác je raně barokní stavbou stavitele J.B.Matheye, postavená kolem roku 1690 na přání hraběte Michala Osvalda z Thunu, ten se však stavbou tak zadlužil, že budovu museli dědicové po jeho smrti prodat vévodům Toskánským. Palác tedy patřil v 18. století vévodům Toskánským, jejichž plastické znaky zdobí širokou frontu nad dveřmi balkónů. Na atice budovy mezi altánovými vikýři jsou umístěny raně barokní sochy mytologických postav (některé prameny uvádějí, že jde o alegorii Sedmera svobodných umění) od Jana Brokoffa.
V roce 1847 se stal majitelem Ferdinand Dobrotivý a po jeho smrti dědickou cestou císař František Josef. Palác zůstal v majetku Habsburků až do roku 1918. Od tohoto roku se začala psát nová kapitola v historii Toskánského paláce, jehož novým a doposud posledním vlastníkem se stal stát a do objektu bylo umístěno Ministerstvo zahraničních věcí.
Palác prošel od listopadu 1995 do února 1998 rekonstrukcí, při níž byly objeveny nástěnné fresky ze 17. století. Po skončení rekonstrukce palác stále využívá Ministerstvo zahraničních věcí ČR, odbor konzulárních činností, které je jeho majitelem a veřejnosti slouží část přízemí, kde vznikl sál pro pořádání výstav a společenských akcí.