Věda a historie není nuda: pražská NEJ aneb po stopách „jiných“ pražských zajímavostí

Vedle malého a velkého státního znaku, státních barev, vlajky, prezidentské standarty a státní pečetě patří k sedmi státním symbolům hymna, slavnostní skladba, která se hraje při významných příležitostech. Tvoří ji první sloka písně Kde domov můj, která poprvé zazněla v divadelní hře Fidlovačka aneb žádný hněv a žádná rvačka.

V pražském Národním divadle se nachází nejslavnější česká divadelní opona, vytvořená Vojtěchem Hynaisem. Opona oslavuje obětavost českého národa při budování Národního divadla. Slavný nápis "Národ sobě" připomíná vlastence, kteří darovali prostředky na stavbu Zlaté kapličky.

Metro je páteří městské hromadné dopravy v Praze. Denně přepraví průměrně přes milion a půl cestujících. V současné době má tři linky značené písmeny a barvami: A (zelená), B (žlutá) a C (červená). Čtvrtá linka D (modrá) se začala stavět v roce 2022.

Mezinárodní letiště Praha – Ruzyně bylo otevřeno a provoz zde byl zahájen 5.4.1937. V roce 1968 byl zahájen provoz v části Sever (nové letiště) a v novém terminálu. Letiště je stále rozšiřováno a modernizováno. Dne 5. října 2012 došlo k oficiálnímu přejmenování na Letiště Václava Havla Praha, na počest bývalého prezidenta ČR.

Kdyby prý měla první republika svou typickou chuť, vyhrály by obložené chlebíčky z lahůdkářství Jana Paukerta (1888–1972) na pražské Národní třídě. Typická součást silvestrovských oslav, dobrota na dvě tři kousnutí a zároveň bytostně česká tradice je dokonalá ve své jednoduchosti.

Většina hlav sedmadvaceti českých pánů popravených roku 1621 zmizela beze stopy. Symbolickou vzpomínkou na ně je řada ozdobných kovových patníků před Lichtenštejnským palácem na Malostranském náměstí. V roce 1993 je vytvořil výtvarník Karel Nepraš.

Nejstarší dopravní značka v Praze je malá sovička, která sedí na bidýlku vlevo od vchodu do paláce Platýz na Národní třídě. Je asi 200 let stará a sloužila jako originální dopravní značka, která prozrazovala, zda můžete s vozem vjet dovnitř nebo ne.

Praha je hlavní a současně největší město České republiky. Má rozlohu 496 km². Srdce Evropy, jedno z nejkrásnějších měst světa je věčnou inspirací umělců v tisíci obrazech a podobenstvích, zlatá a stověžatá památka UNESCO, majestátní a lehce tajemné město s neopakovatelnou atmosférou.

Archiv Antonína Dvořáka zahrnuje dokumentární dědictví po jednom z nejvýznamnějších světově proslulých skladatelů 19. století – Antonínu Dvořákovi (1841–1904), jehož dílo náleží k vrcholům světové hudby tohoto období. V roce 2023 schválila Výkonná rada UNESCO zápis Archivu Antonína Dvořáka do seznamu Paměti světa UNESCO. Archiv je uložen v Českém muzeu hudby, které je součástí Národního muzea v Praze.

Stavby ve stylu brutalismu jsou považovány za nejošklivější budovy moderní éry. Brutalismus se dá zjednodušeně charakterizovat jako “beton, beton a zase beton“, a to beton neopracovaný, hrubý a brutální. Moderní architektonický styl, který svůj vrchol zažíval v letech 1954–1970, vychází z poválečné tvorby francouzského architekta Le Corbusiera.

Pražská záchranka, oficiálně Zdravotnická záchranná služba hlavního města Prahy, je nejstarší v Evropě. Vznikla 8. prosince 1857 jako Pražský dobrovolný sbor ochranný a mezi šestatřiceti dobrovolníky, jejichž úkolem bylo pomáhat lidem v nouzi, tehdy byli jen tři zdravotníci. Jejím moderním pokračováním není jen záchranná služba, ale také mobilní aplikace Záchranka.

Překrásná knihovna Strahovského kláštera v Praze je druhou nejstarší církevní knihovnou v Čechách. Ve dvou sálech a dalších prostorách je uloženo 280 000 titulů, z toho 3 000 rukopisů a 1 500 prvotisků. Jeden ze sálů provází zajímavý příběh: jako jediný na světě vznikl na míru pro již hotové knihovní regály. Týká se to nynějšího Filosofického sálu, přistavěnému ke staršímu Teologickému sálu na konci 18. století.

Cyklus symfonických básní Má vlast je jedním z vrcholných děl skladatele Bedřicha Smetany i české klasické hudby. Skládá se z šesti částí, které Smetana zkomponoval v letech 1874–1879. Má vlast se každoročně se hraje 12. května v den výročí Smetanovy smrti jako zahajovací koncert festivalu Pražské jaro.

Nejstarší patník v Praze najdete na rohu ulice Husovy a Na Perštýně. Jedná se o nárožní patník – maskaron. Autor je neznámý. Ochranné patníky sloužily proti poškození nároží domů, vjezdů do domů a dvorů u zdí domů v úzkých ulicích.

Stejně jako Sametová revoluce v roce 1989 má datum sedmnáctého listopadu ve svém „rodném listě“ i Akademie věd České republiky. Založení její přímé předchůdkyně, Československé akademie věd, bylo slavnostně vyhlášeno 17. listopadu 1952 v Národním divadle v Praze.

Od roku 1894 stojí na kraji pražských Letenských sadů (naproti Národnímu technickému muzeu) kolotoč složený z dřevěných koní v životní velikosti a několika modelů autíček. Jde o nejstarší dochovaný kolotoč v Evropě.

Česká filharmonie se záhy po svém vzniku stala nejvýznamnějším českým symfonickým orchestrem. Značné renomé si na evropských scénách vybudovala již před první světovou válkou a díky své tradici a úspěchům se stala jedním ze symbolů české kultury.

Třicet barokních soch, krásné výhledy na historické centrum Prahy, mostecké věže a řada legend: to všechno je Karlův most. Nejstarší pražský most založil roku 1357 král Karel IV., dokončen byl roku 1402 a patří k nejkrásnějším místům hlavního města.

Jediný český dinosaurus žil před 94 miliony lety a dostal jméno Burianosaurus augustai. Jeho názvem vzdal paleontolog Daniel Madzia hold legendám české paleontologie a dobrodružné literatury, ilustrátorovi Zdeňku Burianovi (1905–1981) a antropologovi Josefu Augustovi (1903–1968), s nímž Burian spolupracoval.

Bazilika svatého Jakuba na Starém Městě je třetí nejdelší chrámovou stavbou v Praze. Jeden z českých rekordů ovšem drží svatojakubské hlavní varhany, jejichž původ spadá do samého počátku 18. století. Se čtyřmi manuály, 91 rejstříky a 8 277 píšťalami jsou největším nástrojem svého druhu v České republice.

Hlavní budova, dalších šest křídel s pěti patry a rozsáhlý komplex dvoran a pasáží: to je secesní palác U Nováků v Praze ve Vodičkově ulici. Vznikl v letech 1902–1903 a architekt Osvald Polívka jej navrhl jako první pražský obchodní dům, vybudovaný ve stylu obchodních domů v Paříži, Miláně a dalších evropských metropolích.

V české architektuře se výrazně uplatnil kubismus, avantgardní umělecké hnutí přelomu 19. a 20. století, které se v jiných evropských zemích rozvinulo především v sochařství a malířství. V první polovině dvacátých let 20. století se navíc jako svébytná a ryze česká odrůda kubismu zrodil rondokubismus, označovaný též jako české art deco, obloučkový kubismus či národní styl.

Hlavní nádraží není jen největší železniční stanice v České republice, kde denně odbaví až 100 tisíc cestujících, patří také k nejhezčím secesním památkám Prahy. Historická budova a hala nad kolejištěm jsou dokonce vůbec největší secesní památkou České republiky. Železniční provoz tu byl zahájen 14. prosince 1871 a od té doby nádraží funguje prakticky nepřetržitě.

Pouhých třináct let dělí začátek a konec avantgardní divadelní scény nazvané Osvobozené divadlo. Typické pro něj bylo všechno, co velká „kamenná“ divadla nenabízela: bezprostřední kontakt diváků s herci, experimentální a moderně pojaté scény i forbíny, improvizované dialogy na předscéně, komentující aktuální politickou situaci.

Národní technické muzeum (NTM) buduje na Masarykově nádraží v Praze nové železniční muzeum. V jeho sbírkách se nachází také raritní parní lokomotiva 464.102 „Ušatá“. Od roku 2023 se se stane plně provozním exponátem Národního technického muzea a bude k vidění v čele historických vlaků na našich tratích.

Kino a filmy patří k našemu každodennímu životu. První biografy vznikaly už na konci 19. století, i když spíš šlo o putovní kinematografy a produkce v sálech hotelů, restaurací a hostinců. Kino Lucerna, otevřené v roce 1909, sice nebylo první, ale dnes je vůbec nejstarším kinem, dosud sídlícím na původním místě.

Když se řekne Golem, asi si vzpomenete hlavně na obří hliněnou postavu z dvojdílné komedie Císařův pekař – Pekařův císař. Je to ale jen jedna z mnoha podob záhadné bytosti, která údajně ožila někdy v 16. století a zase záhy zmizela. Kdo byl Golem, kdo ho stvořil a jak skončil?

Svatá Anežka Přemyslovna, zvaná Česká (20. ledna 1211, Praha – 2. března 1282, Praha) je patronkou všech nemocných, chudých a trpících. Krátce po jejím svatořečení v listopadu 1989 odstartovaly události na Národní třídě v Praze sametovou revoluci a pád komunistického režimu. Naplnilo se tak staré proroctví, že až bude Anežka Přemyslovna prohlášena za svatou, zavládne v českých zemích svoboda.

K objevu metody polarografie došlo mezi 9. a 10. únorem 1922. O dva roky později, v roce 1924, sestrojil Jaroslav Heyrovský se svým žákem Japoncem M. Shikatou polarograf – přístroj pro automatický záznam křivky závislosti proudu na napětí při elektrolýze roztoku vzorku. Dne 10. prosince 1959 obdržel Jaroslav Heyrovský za svůj objev polarografie Nobelu cenu. Až dosud je jediným českým přírodovědcem, kterému byla tato pocta udělena.

Při pozorném pohledu objevíte na fasádě Národního muzea v Praze řadu skvostů. Rekonstrukce jí vrátila světlejší barvu, jakou měla na konci 19. století, zlato rozzářilo dvě zadní kopule, na jejichž pozlacení našim předkům chyběly finance. Vrátily se také vlajkové stožáry, které musely ustoupit stavbě metra. Podobně jako kdysi je i nyní do opraveného pláště budovy zlatým písmem vepsáno 72 jmen osobností české historie.

Šestinotónové harmonium vzniklo ve dvacátých letech minulého století na zadání průkopníka mikrotonální hudby Aloise Háby. Komponistovi současníci možnosti ojedinělého instrumentu příliš nedocenili. Po téměř století ale zažívá renesanci, pomalu přitahuje zájem odborné veřejnosti, hudebníků i skladatelů. Teprve druhá sólová skladba pro tento nástroj, kterou napsal Ian Mikyska, měla světovou premiéru v roce 2021.

Tatra 87, se kterou Ing. Jiří Hanzelka a Ing. Miroslav Zikmund procestovali svět, je jedním mimořádně významných předmětů vystavených v Dopravní hale Národního technického muzea a národní kulturní památkou.

Meteorit Muonionalusta je největší meteorit, jaký byl kdy vystaven v České republice. Váží 950 kilogramů a mezi sběrateli je známý tím, že má krásné okrové a černé zbarvení. Studie ukázaly, že zároveň jde o nejstarší objevený meteorit, který dopadl na Zemi asi před milionem let.

Největší poštou v České republice je Hlavní pošta v Jindřišské ulici v Praze na Novém Městě. Prostory této pošty pro věřejnost mají podobu velké kryté dvorany s několika desítkami přepážek, které fungují pro všechny druhy poštovních služeb.

První jezuitská kolej vznikla při kostele sv. Klimenta na Starém městě pražském v roce 1555, když Jezuité přišli do Čech upevnit katolickou víru. Za léta svého působení zde postavili mimo několika chrámových staveb také prostory pro řádovou komunitu, univerzitní posluchárny, knihovnu a tiskárnu.

Zvonkohra Loreta na pražském hradě zní (v době, kdy má otevřeno) každou hodinu. Je v ní umístěno 27 zvonků. Autorem všech třiceti signovaných zvonků je amsterodamský městský zvonař a dělolijce Claudy Fremy, který je zhotovil v rozmezí let 1683-91.

Černínský palác na Loretánském náměstí v Praze je nejdelší barokní stavbou v Česku. Jeho průčelí měří 150 metrů. Barokní palác slouží od roku 1934 jako sídlo Ministerstva zahraničních věcí ČR. Založil jej v roce 1669 Jan Humprecht Černín z Chudenic, císařský vyslanec v Benátkách.

Expozice Českých drah představuje sbírku zařízení sdělovací a zabezpečovací techniky z počátků železnice až do konce 20. století.

Horolezecká stěna je aktuálně největší venkovní ezecká stěna ve střední Evropě. Tento betonový skelet s obvodem 80 metrů, dosahuje v nejvyšším bodě až 15 metrů výšky. Stěna je průměrně vysoká  od 10 do 13 metrů. V celkem 46 liniích jištění aktuálně najdete 84 cest v obtížnostech od 3 do 9-UIAA.

Slavné světelné logo obchodního domu, osmimetrová bílá labuť z neonových trubic je nejstarším stále funkčním neonem u nás. Dům je jednou z nejvýznamnějších staveb českého funkcionalismu 30. let 20. století.

Na světě neexistuje divadlo, které by mělo více základních kamenů než Zlatá kaplička. Pražské Národní divadlo mělo mít původně jen jeden základní kámen z hory Říp. Nakonec má 20 základních kamenů, které pocházejí z různých památných míst Čech a Moravy, např. Helfštýna, Radhoště či Boubína.

Pražské Národním muzeu vlastní největší sbírku broušených drahých kamenů u nás, která vznikala během poslední čtvrtiny 19. století. V současné době má 4 922 evidenčních čísel, což reprezentuje přibližně 9 000 jednotlivých kusů a je tak nejen největší sbírkou svého druhu v České republice, ale i jednou z nejpočetnějších sbírek v Evropě. Návštěvníci ji však neuvidí, nachází se v trezorové místnosti depozitáře.

Jednou z ozdob sbírek Muzea městské hromadné dopravy v pražských Střešovicích je primátorská tramvaj s evidenčním číslem 200. Zelenkavý vůz zdobí secesní prvky, na jejichž krásné podobě je vidět rukopis věhlasného architekta Jana Kotěry, podle jehož návrhu tramvaj byla vyrobena.

Soubor Českých korunovačních klenotů tvoří Svatováclavská koruna s čepičkou, poduškou a pouzdrem, královské jablko s pouzdrem, královské žezlo s pouzdrem a korunovační roucho. Spolu s korunovačními klenoty bývá vystavován zlatý relikviářový kříž, zv. Korunovační, a obřadní korunovační meč, zv. Svatováclavský.

V ulici U Lužického semináře v Praze najdete velice těsnou uličku, která ve svém nejširším bodu měří pouhých 70 cm. Prostor sloužil ve středověku jako přístupový koridor k Vltavě. Jedná se o vůbec poslední malostranskou požární uličku.

Je jediná na světě, navíc stojí na zvláštním místě. Přímo vedle gotické brány, nedaleko kostela Panny Marie Sněžné.

Ostré hrany, průniky ploch, krystalické struktury – typické prvky českého kubismu, světově unikátního hnutí, které se zrodilo v Praze okolo roku 1910. Avantgardní malířský směr z počátku 20. století, proslavený Pablem Picassem, se v Čechách kreativním způsobem projevil i v architektuře.

Na sousoší Stalina a pracujícího lidu bylo spotřebováno sedmnáct tisíc tun materiálu, a i bez monumentálního podstavce byla vysoká patnáct metrů. Šlo o největší sousoší v Evropě. Lidé nazývali Stalinův pomník všelijak, nejčastěji „fronta na maso“. Jeho strůjci i tvůrci věřili, že byl postaven navěky, avšak ve skutečnosti na Prahu shlížel pouhých sedm let.

Parní motorový vůz M 124.001 Komarek byl vyroben v roce 1903 v Ringhofferově vagonce na Smíchově. Jedná se o jeden z nejvzácnějších exponátů železniční sbírky NTM, který spojuje v jednom vozidle lokomotivu a osobní vagon, a jako jediný vůz tohoto typu z našich tratí se dochoval dodnes. Jeho význam překračuje hranice České republiky. Vůz Komarek byl po náročné rekonstrukci v roce 2016 zprovozněn.

V roce 1934 byl dokončen největší sportovní stadion na celém světě – pražský Strahov. Má dosud stále nepřekonanou megalomanskou kapacitu 240 000 míst. Nikde jinde na zeměkouli není většího stadionu.

První zimní stadion u nás byl vybudován v roce 1931 v Praze na Štvanici, kde se také v roce 1933 hrálo první MS v ledním hokeji u nás. Stadion byl z nařízení magistrátu Hlavního města Prahy v červnu 2011 zbourán.

Největší jezdeckou sochou v České republice odlitou z bronzu je socha husitského vojevůdce Jana Žižky z Trocnova, umístěná na vrchu Vítkově na Žižkově, kde 14. 7. 1420 husité pod vedením Jana Žižky porazili vojska první křížové výpravy. Socha je 9 m vysoká, 9,6 m dlouhá a 5 m široká. Její hmotnost činí 16,5 tuny.

Do Prahy vedou 4 dálnice, 3 silnice pro motorová vozidla, 4 silnice I. třídy a 10 železničních tratí.

Největší přístav na Vltavě je v pražských Holešovicích. Byl vybudován v letech 1892-1894 jako přístav ochranný a zimní, později byl upraven na přístav obchodní. Byl vyhlouben uměle, jeho délka byla 750 m, šířka 100 m a hloubka 4,8 m. Koncem 20. století přestal přístav sloužit lodní dopravě, ale využívá jako zimní ochranný přístav a jako obchodní centrum. Je také technickou památkou.

V pražském Vávrově domě se nachází největší poštovní muzeum v České republice. Jeho návštěva vám umožní poznat dějiny pošty, cestování, telegrafu, telefonu, dopravní techniky a uvede vás do světa poštovních známek.

Nejstarším dosud provozovaným parníkem je kolesový Vyšehrad, který brázdí vody Vltavy mezi Prahou a Štěchovicemi již přes 70 let. Je součástí naší největší lodní flotily turistických plavidel, která kotví na Vltavě a přepravil absolutně nejvíc pasažerů od roku 1938.

Z nejstaršího pražského letiště ve Kbelích vzlétla první letadla v roce 1923. Dnes je zde muzeum, jehož expozice se vztahuje k historii československého a českého letectví, zvláště vojenského. V současnosti má ve sbírkách 275 letadel.

Naše vůbec nejstarší pozemní lanovka jezdí na pražský Petřín, a to již od roku 1891. Její provoz skončil v roce 1916 v souvislosti s 1. světovou válkou. Lanovka byla obnovena až v roce 1932, kdy byla zároveň přestavěna na elektrický pohon. V roce 2024 byl přerušen její provoz kvůli silným dešťům, na jaře 2025 má začít výstavba nové lanové dráhy.

Nejstarší bugatka světa s výrobním číslem 365 se nachází v Národním technickém muzeu v Praze. Dvousedadlový sportovní automobil byl vyroben v roce 1910.

Kamenná Staronová synagoga ze 13. století je jednou z nejstarších židovských staveb na světě a pražský Starý židovský hřbitov s 12 000 náhrobků je největší a jediný dobře zachovaný Evropě. Pražské židovské ghetto patří k nejstarším židovským stavbám světa.

První vysoké učení na sever od Alp a na východ od Paříže založil český král a římský císař Karel IV. roku 1348. Patří tak k nejstarším evropským univerzitám. U zrodu Univerzity Karlovy stály čtyři fakulty – teologická, svobodných umění, právnická a medicínská.

Proslulá soška malého Ježíška prý přináší zázraky a vyslyšení poutníků a je jako věčný symbol nevinnosti a čistoty uctívána katolíky po celém světě. Do Prahy se dostala ze Španělska v 17. století jako svatební dar a poté byla darována do kostela Panny Marie Vítězné na Malé Straně.

Observatoř v barokní astronomické věži Klementina, která uchovává nejstarší záznamy o počasí v Evropě, je jediné místo na světě, kde se již přes 250 let provádějí pravidelná meteorologická pozorování.

Pražská šunka je zapsána na evropském seznamu Zaručených tradičních specialit. Výrobek označený žlutomodrým evropským logem musí splňovat přesnou recepturu a technologii výroby. Označení mohou získat pouze výrobky, které jsou na domácím trhu používány alespoň 30 let.

Ve sbírkách Národního technického muzea se nachází vzácný exponát – renesanční armilární sféra, jediná ze své doby u nás dochovaná. Jedná se o zjednodušený model nebe, pozorovací a měřicí přístroj geocentrického typu z let 1560–1580.