Ústav makromolekulární chemie Akademie věd ČR v Praze na Břevnově je významný nejen výzkumem, který v něm probíhá. Budova navržená architektem Karlem Pragerem je od roku 2000 památkově chráněna.
Ústav makromolekulární chemie Akademie věd z roku
1958 je vysoce ceněnou a od roku 2000 památkově chráněnou stavbou architekta
Karla Pragera. Vznikl v době, kdy Prager, jako většina architektů, pracoval ve
Stavoprojektu na přidělených zakázkách. Již tehdy se se svými spolupracovníky snažil jít proti tomu, co jim bylo diktováno a otevřít cestu k flexibilitě, k myšlenkám, které se objevovaly na Západě.
Ústav makromolekulární chemie byl vybočením z řady. První krok k flexibilitě umožnila
železobetonová konstrukce s posunutými sloupy. Stavba měla lehký obvodový plášť ze skleněných panelů a v interiéru
přestavitelné příčky. Tento princip se pak plně uplatnil i na budově
Federálního shromáždění - nyní
Nová budova Národního muzea i
Matematicko-fyzikální fakultě.
Flexibilní typizované prvky a dílce, které umožňovaly měnit funkci budovy, se vyráběly v Boleticích. Prager vždy kladl důraz na to, aby dům sloužil, což obnášelo i možnost se proměňovat. Na formulaci uživatelských požadavků pro
Ústav makromolekulární chemie se výrazně podílel ředitel ústavu,
Otto Wichterle.