Česko ve filmu: znáte stavby nedávné historie? Vydejte se po stopách filmu Architektura ČSSR 58–89

Architektonický styl, jehož název vychází z francouzského ‚beton brut‘, výrazu pro surový pohledový beton, zažíval vlnu největší popularity v letech 1954–1970. Vyšel z poválečné tvorby francouzského architekta Le Corbusiera. Do socialistického Československa přinesl hrubý a brutální styl alespoň malý závan svěžího vzduchu ze světa za železnou oponou. Poznejte s Kudy z nudy český brutalismus!

Česká architektka Věra Machoninová (*27. září 1928, Strakonice) je považována za první dámu české architektury. Se svým manželem Vladimírem Machoninem (3. února 1920, Prostějov – 12. ledna 1990, Praha) projektovala několik ikonických staveb českého brutalismu. Jejich tvorba je široce uznávána pro svůj osobitý styl, navíc se nebáli experimentů s novými materiály a technologiemi.

Ústav makromolekulární chemie Akademie věd ČR v Praze na Břevnově je významný nejen výzkumem, který v něm probíhá. Budova navržená architektem Karlem Pragerem je od roku 2000 památkově chráněna.

Žižkovský vysílač je jednou z pražských dominant a současně nejvyšší pražskou stavbou. Věž vysoká 216 metrů byla postavena v letech 1985-1992 podle plánů architektů Václav Aulického a Jiřího Kozáka. Díky náročné rekonstrukci vás veškeré prostory osloví nevšedním stylem a designem.

Nechte se okouzlit pestrou architekturou Česka, objevujte zapomenuté perly i novodobé skvosty.

Obchodní dům Máj na rohu ulic Národní a Spálená je jednou z nejvýznamnějších staveb české architektury 70. let 20. století. Ikonický obchodní dům prošel rozsáhlou rekonstrukcí a v červnu 2024 se otevřel v novém kabátě jako obchodní i zábavní centrum.

Ve Veletržním paláci si prohlédnete novou expozice s názvem 1956⁠–⁠1989: Architektura všem. Cílem výstavy je překonat binární pohled Východ⁠–⁠Západ, uměle udržovaný od pádu železné opony před 30 lety, a učinit ji srozumitelnou v evropském kontextu. 

V roce 1934 byl dokončen největší sportovní stadion na celém světě – pražský Strahov. Má dosud stále nepřekonanou megalomanskou kapacitu 240 000 míst. Nikde jinde na zeměkouli není většího stadionu.

Karel Prager (24. srpna 1923, Kroměříž – 31. května 2001, Praha) byl významný český architekt 2. poloviny 20. století. Jeho stavby dodnes v mnohých vzbuzují rozporuplné pocity, architekti je považují za klenoty. Karel Prager je autorem památkově chráněných staveb Ústavu makromolekulární chemie, budovy Federálního shromáždění a Nové scény Národního divadla.

Stavby ve stylu brutalismu jsou považovány za nejošklivější budovy moderní éry. Brutalismus se dá zjednodušeně charakterizovat jako “beton, beton a zase beton“, a to beton neopracovaný, hrubý a brutální. Moderní architektonický styl, který svůj vrchol zažíval v letech 1954–1970, vychází z poválečné tvorby francouzského architekta Le Corbusiera.

Novodobá divadelní budova Nová scéna, která je unikátním příkladem specifického využití skla, patří pod správu Národního divadla a funguje jako moderní divadlo všech forem a žánrů.

Významný český architekt Karel Prager (24. 8. 1923 – 31. 5. 2001) patří k architektům světového významu, přesto jeho stavby ve stylu reálného socialismu, brutalismu a skulptrualismu dodnes rozdělují laickou i odbornou veřejnost, vyvolávají diskuze a mnohým se prostě nelíbí. Stavby Karla Pragera jsou založené na výrazné konstrukci, funkčnosti, ale i propojení architektury s uměním. Nejznámějšími stavbami jsou Nová scéna Národního divadla, budova bývalého Federálního shromáždění (dnes Nová budova Národního muzea), oceňovaný Ústav makromolekulární chemie či takzvané Pragerovy kostky v Emauzích, kde dnes sídlí Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy. Malým Pragerovým pokladem je i kulturní dům v Březnici. Po revoluci se Prager věnoval i rekonstrukcím, citlivě zrekonstruoval například Rudolfinum či Dům u Černé Matky Boží.

Nová budova Národního muzea tvoří výrazný architektonický kontrast k Historické budově Národního muzea na Václavském náměstí, s níž byla trvale spojena podzemní chodbou do jednoho muzejního komplexu. Najdete zde expozice dějin 20. století a Dětské muzeum.

V zimě roku 1975 byl v Praze otevřený Obchodní dům Kotva postavený v moderním architektonickém stylu tzv. brutalismu. Od února 2024 je Kotva uzavřena kvůli probíhající rekonstrukci. Ta by měla být hotova v roce 2027.

Český architekt a vysokoškolský profesor Václav Aulický se narodil 1. března 1944 v Praze. V roce 1967 dokončil studia architektury na Fakultě stavební Českého vysokého učení technického (ČVUT). Do historie české architektury se zapsal návrhem Žižkovské věže anebo stavbou budovy Transgasu, která však byla roku 2020 zbourána. Je velkým příznivcem technologického vývoje představitelem takzvané high-tech architektury. Často se věnoval spojovým stavbám, vysílačům či telefonickým ústřednám.

Autobusové nádraží Zvonařka je tím prvním, co turista přijíždějící do Brna autobusem uvidí. Vyžilý a zanedbaný prostor se citlivou rekonstrukcí, která trvala od roku 2019-2021, změnil k nepoznání. Z potemnělého prostoru staré stavby ve stylu brutalismu se stal moderní dopravní terminál 21. století.

Budova Transgas byl komplex tří budov postavených v letech 1972 až 1978 v brutalistickém stylu. Stála na Vinohradské třídě. V roce 2020 došlo k demolici této brutalistické budovy.