ÚvodAktualityČesko ve filmu: znáte stavby nedávné historie? Vydejte se po stopách filmu Architektura ČSSR 58–89
Památky

Česko ve filmu: znáte stavby nedávné historie? Vydejte se po stopách filmu Architektura ČSSR 58–89

  • 9. listopadu 2024
Poslechněte si audio verzi článku
Celovečerní dokumentární film Architektura ČSSR 58–89 režiséra Jana Zajíčka a autora námětu, hudebníka a multimediálního umělce Vladimira 518 vstoupil do kin 7. listopadu. 2024. Snímek přináší zajímavý pohled na architektonická díla, která v Československu vznikla v době komunismu. Pojďte se s portálem Kudy z nudy podívat, jaká místa se ve filmu objevují.
Tvůrci se ve filmu zaměřují nejen na výjimečné a nadčasové budovy postavené v období od světové výstavy EXPO 58 na území tehdejšího Československa, ale i na fascinující a mimořádnou tvůrčí energii, která jejich vznik provázela. Architektura ČSSR 58–89 je prvním filmem, který uceleně mapuje československou architekturu druhé poloviny 20. století. Přestože v té době byl stoprocentním zadavatelem stát, ale i tak se v zemi rodilo mnoho odvážných, moderních a inspirativních staveb. Film je vrcholem několikaletého projektu, jehož součástí byla výpravná publikace, výstava a seriál uvedený v České televizi v loňském roce.

Po světové premiéře na Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary byl film uveden za velkého zájmu na festivalech Finále Plzeň a Film a architektura i v rámci série projekcí spojených s diskusemi s tvůrci, které byly ve znamení vyprodaných sálů. I v nadcházejících týdnech budou vybrané projekce provázet diskuse, například 15. listopadu 2024  se v kině Světozor mohou diváci setkat s režisérem Janem Zajíčkem a architektem Václavem Aulickým nebo 27. listopaduCAMPu s Vladimirem 518. 

Vypravte se do míst, kde se natáčely filmy i pohádky
 

Filmaři hovořili s architekty i umělci

Filmaři během natáčení hovořili s mnoho zajímavými osobnostmi. Diváci se na filmovém plátně setkají například s Alenou Šrámkovou, Václavem Aulickým, Miroslavem Masákem, Martinem Rajnišem, Otakarem Binarem, Zdenkou M. Novákovou, Zdeňkem Rothbauerem, Jiřím Suchomelem, Zbyškem Stýblem nebo Ivanem Matušíkem, Iľjou Skočekem, Vierou Meckovou, Alexanderem Mlynárčikem, Jánem M. Bahnou, ale i s jejich mladšími kolegy Josefem Pleskotem či Ladislavem Lábusem. Jejich výpovědi doplňují sochař a malíř Stanislav Kolíbal a teoretici Rostislav Švácha, Radomíra Sedláková, Henrieta Moravčíková, Matúš Dulla, Peter Szalay či statik Pavel Čížek. Ve filmu nejsou opomenuti ani osobnosti, které již nejsou mezi námi jako jsou Karel Prager, Vladimír Dedeček, Štefan Svetko nebo Vladimír Machonin.
 

První záběry se natáčely u Transgasu

Film Architektura ČSSR 58–89 vznikal v průběhu sedmi let. První a dnes již unikátní záběry filmu pořídil produkční tým v průběhu bourání budovy Transgasuikonické stavby českého brutalismu. Transgas byl komplex tří budov postavených v letech 1972 až 1978, jeho architekty byli Jiří Eisenreich, Ivo Loos, Jindřich Malátek, Václav Aulický. Do roku 2020 Transgas stál na pražské Vinohradské třídě. Dělníkům trvalo devět měsíců budovy rozebrat. 
 

Prahu ve filmu zastupují Nová scéna, bazén či Žižkovská věž

Na Transgas se už nepodíváte, ale další místa, která ve filmu jsou, se stále nachází na svých místech. V Praze se natáčelo například v Ústavu makromolekulární chemie na Břevnovějejímž architektem byl Karel Prager. Od roku 2000 je budova památkově chráněnou stavbou. Na formulaci uživatelských požadavků pro Ústav se výrazně podílel i jeho tehdejší ředitel, Otto Wichterle. Stavba měla lehký obvodový plášť ze skleněných panelů a v interiéru přestavitelné příčky.

Karel Prager stojí i za Novou scénou Národního divadla. Budova, která je od roku 2021 památkově chráněna, vyniká použitím exkluzivních materiálů a autorských interiérů. Silná skleněná fasáda izolující budovu od ruchu Národní třídy je řešena jako architektonicko-sochařské dílo a je složená ze 4 306 foukaných dutých obrazovek. Prager zde spolupracoval se sklářskými umělci Jaroslavou Brychtovou a Stanislavem Libenským. Hlavní vstup z Národní třídy umístěný v hladké transparentní části doplňuje kovový emblém od Zdeňka Kolářského a O. Patery. Od příštího roku se chystá velká rekonstrukce Nové scény.

Prager se podílel spolu s Jiřím Kadeřábkem a Jiřím Albrechtem na přestavbě budovy bývalého Federálního shromáždění, kde dnes je část Národního muzea. Tento objekt byl nejprve Pražskou burzou, poté parlamentem, pak rozhlasovým studiem a nyní je muzeem, kam se chodí vzdělávat a bavit i ty nejmenší. Část je věnována Dětskému muzeu.

Ve filmu se objeví i Žižkovský vysílač. Věž vysoká 216 metrů byla postavena v letech 1985-1992 podle plánů architektů Václav Aulického a Jiřího Kozáka. Dnes sem návštěvníci chodí za unikátním výhledem z Observatoř Tower Park Praha, která je ve výšce 93 metrů nad zemí.

Filmaři dále v Praze natáčeli v bývalém hotelu InterContinental, za kterým stojí Karel Filsak, Karel Bubeníček a Jaroslav Švec, v prostorách Plaveckého stadionu Podolí od Richarda Podzemného, či v obchodních domech Kotva (Věra Machoninová, Vladimír Machonin) a Máj (Miroslav Masák, John Eisler, Martin Rajniš).
 

Natáčelo se v Karlových Varech, Liberci, Hradci Králové a na Slovensku

Filmový štáb vyrazil mimo hlavní město. Zachytil například karlovarský hotel Thermal od architektů Věry Machoninové a Vladimíra Machonina. Moderní šestnáctipodlažní výšková budova železobetonové konstrukce ve funkcionalistickém slohu byla vystavěna v letech 1967 – 1976. Jeho součástí kromě samotného hotelu bylo i kino pro Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary, kongresový sál a rovněž padesátimetrový bazén s termální vodou.

Filmaři zamířili i na prestižní Perretovou cenou ověnčený televizní vysílač a hotel na Ještědu. Stavba byla vytvořena v letech 1966-1973 podle projektu architekta Karla Hubáčka, jehož sté výročí narození si letos připomněl nejen Liberec.

V Česku se natáčelo i v komplexu budov Tranzitní telefonní ústředny v Hradci Králové (Jindřich Malátek, Jiří Eisenreich, Václav Aulický, Jan Fišer).

Mimořádné bratislavské stavby ve filmu reprezentují budova Slovenského rozhlasu, sídlo Slovenské národní galerie s kontroverzní přístavbou ze sedmdesátých let, zavěšený Most Slovenského národního povstání přes řeku Dunaj, nebo kruhové nákupní centrum Slimák v Kukučínově ulici. Na Slovensku filmaři natáčeli i v prostorách modernistického areálu zemědělské univerzity v Nitře, nebo v Ružomberku, kde je zaujala odvážná konstrukce Galerie Ľudovíta Fully.
Věda a historie není nuda: Brutalismus aneb architektura, která budí vášně

Věda a historie není nuda: Brutalismus aneb architektura, která budí vášně

Architektonický styl, jehož název vychází z francouzského ‚beton brut‘, výrazu pro surový pohledový beton, zažíval vlnu největší popularity v letech 1954–1970. Vyšel z poválečné tvorby francouzského architekta Le Corbusiera. Do socialistického Československa přinesl hrubý a brutální styl alespoň malý závan svěžího vzduchu ze světa za železnou oponou. Poznejte s Kudy z nudy český brutalismus!

Věra a Vladimír Machoninovi – nejznámější architekti éry brutalismu

Věra a Vladimír Machoninovi – nejznámější architekti éry brutalismu

Česká architektka Věra Machoninová (*27. září 1928, Strakonice) je považována za první dámu české architektury. Se svým manželem Vladimírem Machoninem (3. února 1920, Prostějov – 12. ledna 1990, Praha) projektovala několik ikonických staveb českého brutalismu. Jejich tvorba je široce uznávána pro svůj osobitý styl, navíc se nebáli experimentů s novými materiály a technologiemi.

Ústav makromolekulární chemie Památky

Ústav makromolekulární chemie

Ústav makromolekulární chemie Akademie věd ČR v Praze na Břevnově je významný nejen výzkumem, který v něm probíhá. Budova navržená architektem Karlem Pragerem je od roku 2000 památkově chráněna.

Televizní věž Žižkov – Tower Park Praha Památky

Televizní věž Žižkov – Tower Park Praha

Žižkovský vysílač je jednou z pražských dominant a současně nejvyšší pražskou stavbou. Věž vysoká 216 metrů byla postavena v letech 1985-1992 podle plánů architektů Václav Aulického a Jiřího Kozáka. Díky náročné rekonstrukci vás veškeré prostory osloví nevšedním stylem a designem.

Obdivujte klenoty architektury

Obdivujte klenoty architektury

Nechte se okouzlit pestrou architekturou Česka, objevujte zapomenuté perly i novodobé skvosty.

Obchodní dům Máj Životní styl

Obchodní dům Máj

Obchodní dům Máj na rohu ulic Národní a Spálená je jednou z nejvýznamnějších staveb české architektury 70. let 20. století. Ikonický obchodní dům prošel rozsáhlou rekonstrukcí a v červnu 2024 se otevřel v novém kabátě jako obchodní i zábavní centrum.

1956⁠–⁠1989: Architektura všem – expozice NG ve Veletržním paláci

1. 1.31. 12.
1956⁠–⁠1989: Architektura všem – expozice NG ve Veletržním paláci

Ve Veletržním paláci si prohlédnete novou expozice s názvem 1956⁠–⁠1989: Architektura všem. Cílem výstavy je překonat binární pohled Východ⁠–⁠Západ, uměle udržovaný od pádu železné opony před 30 lety, a učinit ji srozumitelnou v evropském kontextu. 

Největší stadion v České republice i na světě – Strahovský stadion v Praze

Největší stadion v České republice i na světě – Strahovský stadion v Praze

V roce 1934 byl dokončen největší sportovní stadion na celém světě – pražský Strahov. Má dosud stále nepřekonanou megalomanskou kapacitu 240 000 míst. Nikde jinde na zeměkouli není většího stadionu.

Karel Prager – vůdčí osobnost poválečné architektury

Karel Prager – vůdčí osobnost poválečné architektury

Karel Prager (24. srpna 1923, Kroměříž – 31. května 2001, Praha) byl významný český architekt 2. poloviny 20. století. Jeho stavby dodnes v mnohých vzbuzují rozporuplné pocity, architekti je považují za klenoty. Karel Prager je autorem památkově chráněných staveb Ústavu makromolekulární chemie, budovy Federálního shromáždění a Nové scény Národního divadla.

Brutalismus – architektura drsného betonu

Brutalismus – architektura drsného betonu

Stavby ve stylu brutalismu jsou považovány za nejošklivější budovy moderní éry. Brutalismus se dá zjednodušeně charakterizovat jako “beton, beton a zase beton“, a to beton neopracovaný, hrubý a brutální. Moderní architektonický styl, který svůj vrchol zažíval v letech 1954–1970, vychází z poválečné tvorby francouzského architekta Le Corbusiera.

Nová scéna Národního divadla Kultura

Nová scéna Národního divadla

Novodobá divadelní budova Nová scéna, která je unikátním příkladem specifického využití skla, patří pod správu Národního divadla a funguje jako moderní divadlo všech forem a žánrů.

Poznejte významné stavby architekta Karla Pragera

Poznejte významné stavby architekta Karla Pragera

Významný český architekt Karel Prager (24. 8. 1923 – 31. 5. 2001) patří k architektům světového významu, přesto jeho stavby ve stylu reálného socialismu, brutalismu a skulptrualismu dodnes rozdělují laickou i odbornou veřejnost, vyvolávají diskuze a mnohým se prostě nelíbí. Stavby Karla Pragera jsou založené na výrazné konstrukci, funkčnosti, ale i propojení architektury s uměním. Nejznámějšími stavbami jsou Nová scéna Národního divadla, budova bývalého Federálního shromáždění (dnes Nová budova Národního muzea), oceňovaný Ústav makromolekulární chemie či takzvané Pragerovy kostky v Emauzích, kde dnes sídlí Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy. Malým Pragerovým pokladem je i kulturní dům v Březnici. Po revoluci se Prager věnoval i rekonstrukcím, citlivě zrekonstruoval například Rudolfinum či Dům u Černé Matky Boží.

Nová budova Národního muzea Kultura

Nová budova Národního muzea

Nová budova Národního muzea tvoří výrazný architektonický kontrast k Historické budově Národního muzea na Václavském náměstí, s níž byla trvale spojena podzemní chodbou do jednoho muzejního komplexu. Najdete zde expozice dějin 20. století a Dětské muzeum.

Obchodní dům Kotva – uzavřeno z důvodu rekonstrukce Památky

Obchodní dům Kotva – uzavřeno z důvodu rekonstrukce

V zimě roku 1975 byl v Praze otevřený Obchodní dům Kotva postavený v moderním architektonickém stylu tzv. brutalismu. Od února 2024 je Kotva uzavřena kvůli probíhající rekonstrukci. Ta by měla být hotova v roce 2026.

Po stopách české architektury: poznejte stavby architekta Václava Aulického

Po stopách české architektury: poznejte stavby architekta Václava Aulického

Český architekt a vysokoškolský profesor Václav Aulický se narodil 1. března 1944 v Praze. V roce 1967 dokončil studia architektury na Fakultě stavební Českého vysokého učení technického (ČVUT). Do historie české architektury se zapsal návrhem Žižkovské věže anebo stavbou budovy Transgasu, která však byla roku 2020 zbourána. Je velkým příznivcem technologického vývoje představitelem takzvané high-tech architektury. Často se věnoval spojovým stavbám, vysílačům či telefonickým ústřednám.

Ústřední autobusové nádraží Zvonařka v Brně Památky

Ústřední autobusové nádraží Zvonařka v Brně

Autobusové nádraží Zvonařka je tím prvním, co turista přijíždějící do Brna autobusem uvidí. Vyžilý a zanedbaný prostor se citlivou rekonstrukcí, která trvala od roku 2019-2021, změnil k nepoznání. Z potemnělého prostoru staré stavby ve stylu brutalismu se stal moderní dopravní terminál 21. století.

Bývalá budova Transgasu v Praze Památky

Bývalá budova Transgasu v Praze

Budova Transgas byl komplex tří budov postavených v letech 1972 až 1978 v brutalistickém stylu. Stála na Vinohradské třídě. V roce 2020 došlo k demolici této brutalistické budovy.

Další aktuality

Přijďte v sobotu do Národního zemědělského muzea na Letenskou husu

Národní zemědělské muzeum opět oslaví svátek sv. Martina v tradičním duchu husími specialitami a mladým vínem. Oblíbená každoroční roční akce s názvem Letenská husa a košt svatomartinského vína proběhne v sobotu 16. listopadu 2024 v historické budově NZM na Letné. Kromě vína a nejrůznějších dobrot k ochutnání se naučíte drát peří nebo šlapat zelí.
12. listopad 2024 16:00
Kultura, Praha

Den boje za svobodu a demokracii: připomeňte si místa spojená se 17. listopadem

17. listopad, který je Dnem boje za svobodu a demokracii, současně také Mezinárodním dnem studentstva, si každoročně připomínáme řadou zajímavých akcí. Svátek však můžete pojmout také jako skvělou příležitost k návštěvě historicky významných míst, kudy se doslova ubírala historie – jsou jimi například Václavské náměstí, Albertov, Národní třída... a řada dalších. Mnoho zajímavých míst objevíte také mimo Prahu – znáte jihlavské klíče anebo Disidentskou stezku v Krkonoších?
12. listopad 2024 15:16
Památky, Praha

7 věcí, které nevíte o… vánočních stromech a stromečcích

Při pohledu na překrásně nazdobené vánoční stromky na náměstích se tají dech. Pojďte s portálem Kudy z nudy pátrat po jejich tajemství. Víte, kdy se vůbec začalo s jejich výzdobou, anebo kdy se objevily první nazdobené velké stromy na náměstích našich měst, a odkud se tahle tradice vlastně vzala?
12. listopad 2024 7:24
Zážitky, Praha

Tipy na víkend v Praze a okolí

Kudy z nudy přináší aktuální tipy na víkend (16.11. – 17.11.) v Praze a jejím okolí. Čeká na vás romantika, sport, výlety do přírody, výstavy, koncerty i adrenalinové zážitky, programy pro rodiny s dětmi a další aktivity: Listopad 1939 a listopad 1989 – vycházka po stopách studentů, Lidové Vánoce v Polabí 2024, Letenská husa a košt svatomartinského vína, Exgame – počítačové hry od pravěku po současnost, Kluziště na Letné – největší ledová plocha v Praze. Vyberte si zajímavé akce a naplánujte s námi program na víkend!
11. listopad 2024 7:00
Zážitky, Praha

Ve skleníku Fata Morgana si během zimních měsíců užijete večerní procházky

Od 15. listopadu do 14. prosince 2024 a poté znovu v zimních měsících na začátku roku 2025 zve pražská botanická zahrada na unikátní prohlídku skleníku Fata Morgana za tmy. Málokdo z návštěvníků totiž zná skleník noční, kdy náladu a pocit z prohlídky dokresluje zvláštní osvětlení. Během noci intenzivněji voní některé druhy rostlin a prostor prostupuje tajemná atmosféra setmělého pralesa, naplněná kuňkáním drobných tropických žabek. Každý pátek a sobotu po 17. hodině můžete zažít autentickou atmosféru nočního pralesa. Místo na prohlídku je třeba si předem rezervovat.
10. listopad 2024 11:20
Příroda, Praha

Svatá Anežko, oroduj za nás: třicátépáté výročí svatořečení Anežky České a dávná legenda

Jedním z velkých okamžiků roku 1989 bylo svatořečení Anežky České, úzce spojené se sametovou revolucí. Pouhých pět dní po kanonizaci, k níž došlo 12. listopadu ve Vatikánu, odstartovaly události na Národní třídě pád komunistického režimu. Naplnilo se tak staré proroctví, že v Čechách bude dobře teprve tehdy, až bude Anežka Přemyslovna prohlášena za svatou?
10. listopad 2024 7:59
Památky, Praha

7 věcí, které nevíte o… cyklu symfonických básní Bedřicha Smetany Má vlast

Žádná česká hudba tak dokonale nevystihuje krásu české krajiny jako Má vlast, cyklus šesti symfonických básní hudebního skladatele Bedřicha Smetany. Poprvé byla uvedena 5. listopadu 1882 na Žofíně a premiéry se tehdy zúčastnil i její autor. Teď si Mou vlast můžete vychutnat i na portálu Kudy z nudy se všemi zajímavostmi, pikanteriemi a překvapivými detaily z hudebního zákulisí.
9. listopad 2024 18:18
Kultura, Praha

Česko ve filmu: Amadeus, Carnival Row a Cizinka aneb v hlavní roli Praha

Praha je magicky krásné město, které mnozí považují za nejkrásnější na světě. Samozřejmě přitahuje i filmaře. Ve kterých filmech a seriálech si Praha zahrála jednu z hlavních rolí? Vypravte se s Kudy z nudy pátrat po stopách seriálů Carnival Row či Cizinka, Formanova Amadea a dalších filmů, kde se objevila známá i neznámá pražská zákoutí!
9. listopad 2024 11:17
Životní styl, Praha