Tradiční venkovská chalupa č. p. 26 v Klátovci představuje ukázku lidové architektury západní části Českomoravské vrchoviny z poloviny 19. století. Je úzce spjata s životem a tvorbou uměleckého manželského páru Bohumily Doleželové a Jiřího Mareše. Od roku 2023 je budova kulturní památkou.
V letech 1961–1972, kdy zde umělci žili a tvořili, používali k experimentální a prvotní tvorbě i prostory zdí. Na fasádě domu i na zdech obepínajících dvorek tak vzniklo přibližně 13 nástěnných maleb Bohumily Doleželové a několik sgrafit Jiřího Mareše a vtiskli mu tak své jedinečné kouzlo. Z této doby pochází například také okénko v bývalé černé kuchyni či kachlový sporák ve světnici, který je dílem umělců.
Bohumila Doleželová (1922–1993), známá pod jménem Míla, byla
akademická malířka lidí, lidské společnosti, lidských vztahů, citů a hledání smyslu lidského života. V 50. a 60. letech byly jejím ústředním motivem Romové. V roce 1958 se provdala za grafika
Jiřího Mareše (1932–1984) a jejich životní spojení znamenalo vzájemně prospěšný umělecký vliv.
Oba umělci se odstěhovali z Prahy na Vysočinu nejprve do opuštěné cihelny u Jihlávky a v roce 1961 do prosté
vesnické chaloupky v Klátovci. Právě zde i přes svou největší hmotnou nouzi začíná jejich vrcholné tvůrčí období. Zlom v materiální a existenční krizi nastává až v r. 1966 po souborné výstavě v Galerii Vysočiny v Jihlavě, kde mexický obchodník s obrazy skoupil prakticky celou výstavu paní Míly.
Díky tomu následovala pozvání na výstavy v Miami, v Chicagu i Mexiku, kde se vždy setkala s mimořádným úspěchem. Díky tomu si manželé mohli dovolit vlastní dům v
Telči, kam se v roce 1972 odstěhovali. Vrcholnými díly Jiřího Mareše, který vytvořil nespočet dřevořezů, litografií i olejomaleb, se stala zejména monumentální sgrafita. Jeho práce na sgrafitu ve Znojmě se ale kvůli pádu ze žebříku stala příčinou jeho předčasného úmrtí, které jeho manželku zasáhlo natolik, že na několik měsíců přestala tvořit. Některá díla paní Míly jsou i veřejně přístupná, např. fresky v jihlavské lékárně či v pražské bývalé vinárně Beograd. Její dílo se ale těší i světové proslulosti a její obrazy visí i v USA, v Mexiku, v Tel Avivu či Paříži.
Malířka Míla Doleželová prožila v okolí Javořice více než polovinu svého života, posledních dvacet let pak přímo v
Telči. Jejím přáním bylo, aby její dílo právě v Telči zůstalo. To se nakonec podařilo a od 17. června 2023 je v telčském Univerzitním centru Masarykovy univerzity otevřena stálá
Expozice Míly Doleželové. Představeno je zde dílo této výjimečné umělkyně a také dílo jejího manžela výtvarníka Jiřího Mareše, spolu s jejich životním příběhem ilustrovaným řadou unikátních osobních dokumentů.
Prozkoumejte umělecký svět Míly Doleželové a Jiřího Mareše v Klátovci. Dovězte se o jejich dílech, životě a kulturním přínosu.
Č. p. 26 v Klátovci je ukázkou lidové architektury západní části Českomoravské vrchoviny z poloviny 19. století.
Budova v Klátovci byla prohlášena za kulturní památku v roce 2023.
Míla Doleželová byla malířka a Jiří Mareš tvořil sgrafita, dřevořezy, litografie a olejomalby.
Míla Doleželová a Jiří Mareš byli umělecký manželský pár, který spolupracoval a ovlivňoval se navzájem v umělecké tvorbě.
Míla Doleželová žila v okolí Javořice a posledních dvacet let svého života přímo v Telči.
V roce 1966 mexický obchodník s obrazy skoupil téměř celou její výstavu v Galerii Vysočiny v Jihlavě, což znamenalo zlom v jejich materiální nouzi.
Některá díla Míly Doleželové jsou veřejně přístupná, např. v jihlavské lékárně či v pražské bývalé vinárně Beograd.
Jiří Mareš měl nehodu při práci na sgrafitu ve Znojmě, kdy spadl ze žebříku, což vedlo k jeho předčasné smrti.
Stálá Expozice Míly Doleželové byla otevřena 17. června 2023 v telčském Univerzitním centru Masarykovy univerzity.
Jiří Mareš je známý zejména pro svá monumentální sgrafita.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.