Na území katastru obce Kamýk nad Vltavou se zachoval jedinečný soubor železobetonových pevnůstek, tzv. „řopíků“ postavení na pravém břehu Vltavy během roku 1938.
Opevnění Vltavské čáry navazovalo na jižní okraj pásma
Vnější obrany Prahy (tzv. Pražská čára), které procházelo v linii Mělník – Slaný –
Smečno –
Beroun – Slapy a bránilo v překročení řeky případným nepřítelem. Jižní pokračování této obranné linie mělo po pravém břehu řeky pokračovat ke
Hluboké nad Vltavou. Z celého pevnostního systému se do vypuknutí druhé světové války podařilo
dokončit přibližně 85 %. Výstavba
úseku č. 126 v okolí Kamýku nad Vltavou byla zadána v květnu roku 1938 berounské stavební firmě ing. Emila Štěrby. Ve velmi krátké době zde bylo postaveno
celkem 64 objektů.
Po okupaci Československa německou armádou v březnu 1939 byly tyto
objekty uzavřeny zabetonováním vchodu a střílen. Protože ale existovaly oprávněné obavy okupantů z využití pevnůstek v případě povstání, bylo rozhodnuto o
likvidaci všech těchto bunkrů lehkého opevnění. Zachovány směly být pouze ty, při jejichž odstřelu by bylo vážně ohroženo okolí. Specifické podmínky v
Kamýku nad Vltavou však umožnily
zachování souboru čtyř pevnůstek, z nichž je nejlépe patrný
objekt č. 126/7/A-160z, stojící v dominantní poloze na skále nad mostem. Jižně od něho se nachází další objekt č. 126/6/A-140z. Zbývající dvě pevnůstky č. 126/10/A-180z a 126/11/A-180z stojí na severním okraji obce
v zahradě domu čp. 104 a v areálu nedaleké pily.