Místo, kde kdysi stával rozlehlý hrad oválného půdorysu obehnaný příkopem, je dnes zarostlé mladým lesem a zasypané množstvím sutě. Přesné uspořádání hradu není tedy možné určit, avšak s velkou pravděpodobností jsou pod vrstvami nánosu zachovány zbytky zdiva, čekající na archeologický průzkum.
Zříceniny
hradu Vildštejna se dochovaly na skalnatém ostrohu nad říčkou Lomnicí severozápadně od
Budišova nad Budišovkou. Někdy kolem roku
1274 vznikl
Vildštejn zřejmě jako správní středisko budišovského panství, s nímž sdílel jeho osudy. První písemná zmínka však pochází až roku 1316 a v pozdějších letech byl
součástí majetku olomouckého biskupa.
Hrad zanikl spolu s několika okolními vesnicemi pravděpodobně koncem 14. století za válek mezi markrabaty Joštem a Prokopem. Důkazem toho je dochovaná
zpráva z roku 1399
o vypálení Budišova stoupenci markraběte Prokopa, nepřítele olomouckého biskupa Jana XI. Mráze (1397 – 1403). Od 15. století nejsou o hradu již
žádné písemné zmínky a panství bylo řízeno přímo z Budišova.
Nedaleko zříceniny se zvedá skála nesoucí název Kazatelna. Podle pověsti se v okolí zříceniny a u tohoto skalního útvaru v roce 1621
ukrýval J. A. Komenský po té, co musel utéct z města Fulneku.
Cesta ke zřícenině hradu vede z městečka Budišov nad Budišovkou po Bezručově ulici směrem do lesa, k místu zvanému
Hubert. Odtud lesní cestou doprava až k potůčku, kde se opět musí zahnout vpravo do kopce. O kousek dál se nachází
informační tabule o hradu. Přístupová cesta, která vedla těmi samými místy jako dnes (červená značka), byla chráněna
příkopem vytesaným do skály a
předhradím, z něhož jsou patrné především základy hlavní hranolové stavby, a proto je často návštěvníky považované za samotný hrad. Pravděpodobně však šlo jen o nepříliš vysokou
obrannou věž a samotný hrad začíná až za druhým hlubokým
příkopem.
V Budišově nad Budišovkou je mimo jiné k vidění i pozdně barokní
kostel Nanebevzetí Panny Marie a u vlakové zastávky začíná naučná
Břidlicová stezka.