Markrabě Jošt se narodil roku
1351 jako
první syn moravského markraběte Jana Jindřicha, mladšího bratra Karla IV., a Markéty Opavské. Byl vychováván jako případný dědic českého trůnu, protože Karel IV. měl tehdy jen dcery. Od roku
1376 byl
moravským markrabětem, ale o správu Moravy se musel dělit se svým
bratrem Prokopem, což bylo vzhledem k jeho osobním ambicím příčinou
mnoha vleklých válek mezi nimi.
V roce 1394 stál
Jošt v čele panské jednoty, která
uvěznila Václava IV. Vyšší šlechta se začala proti Václavovi stavět především pro jeho časté zábavy, pitky a nespořádaný život, které ho sváděly od jeho vladařských povinností.Jošt byl znám jako muž neobyčejně vzdělaný.
Velice rád
četl, půjčoval si knihy dokonce i od
Jana Husa. Byl velmi
schopným finančníkem a lstivým politikem. Během dalšího panského odboje proti král, za kterým byl tentokrát Zikmund, stál Jošt na straně šlechty. Vzápětí se ale se Zikmundem politicky rozešel a po smrti svého bratra Prokopa (který zemřel v jeho zajetí)
stál proti Zikmundovi na straně Václava IV. Nakonec svého života, v roce
1410 byl Jošt zvolen
římským králem. Z titulu se těšil ale jen pouhé 3 měsíce. Protože neměl dědice, přešel titul moravského markraběte na Václava IV. a tím se natrvalo svázal s titulem českého krále.
Brno, markraběcí sídlo
Za vlády moravských markrabat město Brno vzkvétalo. Počátečním provizorním sídlem markraběte byl Alramův dvorec, pro potřeby dvora se upravoval areál mincovny na dnešním Dominikánském náměstí, reprezentačním
vladařským sídlem se
za Joštovy vlády po úpravách stal
hrad Špilberk. Za vlády Lucemburků
Brno postupně získalo 28 hospodářských a politických privilegií, panoval čilý stavební ruch a pozvedla se i místní hmotná kultura. Od poloviny 14. století byly šlechtické i
měšťanské domy vytápěny zdobenými kachlovými kamny, u stolů se již běžně používaly skleněné nádoby. Množství archeologických nálezů dokládá nebývalý rozkvět Brna právě za lucemburské éry.
Dokonce dnešní moderní město žije na základech položených Joštem. Nebo spíš stavitelem Petrem Parléřem, kterého Jošt do Brna často zval. Kromě vybudování množství staveb nechal Jošt ulice Brna také
poprvé vydláždit. Když v šestapadesáti letech Jošt zemřel, byl
pochován v kostele sv. Tomáše v Brně. Bývalý augustiniánský klášter i kostel totiž určil jeho otec Jan Jindřich, jako místo posledního odpočinku moravských Lucemburků. Joštovo jméno nese od roku 1867 také jedna z hlavních ulic v centru města. Vede v těsné blízkosti bývalých hradeb města a spojuje Moravské náměstí s náměstím Komenského.