Masopust je svátek plný veselí, který se slaví zhruba měsíc až dva po svátku Tří králů, tedy od 7. ledna, a končí masopustním úterým před Popeleční středou.
Na Moravě se masopust nazývá fašank, fašinek a v Čechách například voračky, končiny nebo ostatky.
Během masopustních oslav můžete zažít nevázané veselí, masky medvědů a kobyl, pít slivovici a jíst spoustu koblih.
Na oslavách masopustu se obvykle konají průvody maškar, zabíjačkové speciality, degustace vín a kulturní programy s hudbou a tancem.
Datum Velikonoc je stanoveno matematickým výpočtem na základě lunárního kalendáře a masopustní úterý, které je poslední den masopustu, předchází Popeleční středu, jež značí začátek období půstu před Velikonocemi.
Muzeum masopustních masek je muzeum věnované dějinám masopustních a maškarních tradic.
Pro svoji jedinečnost byly v roce 2010 Vesnické masopustní obchůzky a masky na Hlinecku zapsány na Seznam světového nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Masopustní masky mají svoji tradiční podobu a funkci, za masky se většinou převlékají muži.
Na tradičním masopustu můžete ochutnat zabíjačkové speciality, tradiční alkoholické a nealkoholické nápoje a zažít průvod maškar a folklorní vystoupení.
Masopust má v české kultuře velký společenský význam, slaví se spojování komunit, oživování tradic a představuje veselé období před půstem vedoucím k Velikonocům.
Masky jsou klíčovým prvkem masopustních slavností, symbolizují různé postavy a zvířata a jsou součástí průvodů s cílem zabavit a přinést radost účastníkům.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.