Senzační chovatelské úspěchy nejsou nutně reprezentovány známými a výraznými zvířaty. Své o tom vědí i chovatelé v
Zoo Praha, kde se podařilo přivítat na světě mláďata bércouna Petersova. Ředitel
Zoo Praha Miroslav Bobek věří, že díky aktuálnímu odchovu se
půvab těchto fascinujících tvorů dostane k další části veřejnosti a po cestě za gorilami či slony se u
bércounů budou zastavovat jejich noví obdivovatelé.
Dvojice mláďat se narodila
koncem června, ale
až nyní ji
mohou návštěvníci spatřit v pavilonu Afrika zblízka. Jakožto denní živočichové jsou aktivní v průběhu celé otevírací doby zoo. Již bylo potvrzeno, že
jde o samce a samici. O existenci mláďat nejprve svědčily pouze zvuky a změny v chování samice. Své potomky totiž rodiče odchovávají v hnízdě, kde je nemohou chovatelé snadno pozorovat.
Mláďata se rodí osrstěná a vidoucí a i jejich následný vývin je skutečně pozoruhodně rychlý – během několika týdnů přecházejí na pevnou stravu a dospívají.
Zvláštní "myš" s chobůtkem
Expozice
bércounů Petersových v pavilonu
Afrika zblízka je plná vegetace a spadaného listí. V něm jsou zvyklí pomocí
výborného čichu hledat potravu, zejména bezobratlé živočichy. Vyhrabávají je svým nápadně
prodlouženým pohyblivým čenichem připomínajícím chobůtek. Pokud nemohou kořist uchopit do zubů, slízávají ji jazykem. Na noc si bércouni
vytvářejí hnízdo podobné jednoduché noře, které si vystelou například opadaným listím. Po několika dnech zakládají hnízdo nové. V přírodě sice tvoří bércouni Petersovi
páry se společným teritoriem, které samec chrání, avšak se samicí se setkává pouze během páření.
Bércouni mají mnoho predátorů a jejich jedinou ochranou jsou dobře vyvinuté smysly a zadní končetiny umožňující rychlý start a běh.
Dlouhé nožky se vyznačují prodlouženými a
srostlými kostmi bérce – odtud český rodový název „bércoun“. Bércouni Petersovi jsou endemiti, kteří jsou vázaní na malé území
pohoří Eastern Arc na hranicích
Keni a Tanzanie. V evropských zoologických zahradách jsou
velmi vzácní.
Zoo Praha s jejich chovem začala v roce 2019.