Poznejte tajemství a legendy staré Prahy: abeceda skrytých tváří města

Existují-li díla, která spojují Prahu s celosvětovou hudební a divadelní kulturou, pak na prvním místě mezi nimi stojí bez nejmenších pochyb Mozartův Don Giovanni. "Opera oper", jak bývá toto dílo milovníky klasické hudby přezdíváno, zažila svou premiéru 29. října 1787 v pražském Stavovském (tehdy Nosticově) divadle.

Jan Nepomucký (mezi lety 1340 a 1350 v Pomuku, dnešním Nepomuku – 20. března 1393 v Praze) – barokní světec s pěti zářícími hvězdami kolem hlavy s křížem a palmovou ratolestí v rukách, uctívaný jako mučedník zpovědního tajemství a ochránce mostů při povodních, je jedním z českých zemských patronů. Po Evropě i zámoří jeho věhlas rozšířily jezuitské misie.

Metro je páteří městské hromadné dopravy v Praze. Denně přepraví průměrně přes milion a půl cestujících. V současné době má tři linky značené písmeny a barvami: A (zelená), B (žlutá) a C (červená). Čtvrtá linka D (modrá) se začala stavět v roce 2022.

Hlavní nádraží není jen největší železniční stanice v České republice, kde denně odbaví až 100 tisíc cestujících, patří také k nejhezčím secesním památkám Prahy. Historická budova a hala nad kolejištěm jsou dokonce vůbec největší secesní památkou České republiky. Železniční provoz tu byl zahájen 14. prosince 1871 a od té doby nádraží funguje prakticky nepřetržitě.

Tvůrce české národní hudby, autor řady oper, cyklu symfonických básní Má vlast a komorních skladeb, dirigent, přísný hudební kritik, organizátor veřejného hudebního života a také brilantní klavírista, který dokázal celé večery bavit společnost: to je Bedřich Smetana (2. března 1824 Litomyšl – 12. května 1884 Praha), jeden z nejznámějších českých hudebních skladatelů.

První zpráva o existenci českého velikána Járy Cimrmana se objevila 23. prosince 1966 v pořadu Československého rozhlasu Nealkoholická vinárna U pavouka autorů Zdeňka Svěráka a Jiřího Šebánka. Od té doby se fiktivní postava univerzálního českého génia stále vyvíjí. Cimrman má v české kultuře značný ohlas, jeho hry hraje Žižkovské divadlo Járy Cimrmana a inspiroval také řadu kuriózních turistických míst a památníků.

Rakouský hudební skladatel Wolfgang Amadeus Mozart (27. ledna 1756 Salcburk – 5. prosince 1791 Vídeň) měl Prahu rád. Přijel sem celkem pětkrát, poprvé v lednu 1787, kdy 20. ledna dirigoval ve Stavovském divadle svou operu Figarova svatba. Zatímco vídeňské obecenstvo ji nijak zvlášť neocenilo, diváci v Praze byli nadšení. Árie z Figara si zpíval a pískal kdekdo. Mozart to prý spokojeně komentoval slovy „Moji Pražané mi rozumějí.“

Když 21. července 1969 američtí astronauti Neil Armstrong a Buzz Aldrin z mise Apollo 11 poprvé vystoupili na povrch Měsíce, hrála jim k tomu česká hudba – Dvořákova Novosvětská symfonie. Neil Armstrong si ji oblíbil už v době, kdy hrál v koncertním souboru na univerzitě a nahrávka ho provázela i při prvním kroku do vesmíru.

Ulice Na Hrázi, Náměstí Bohumila Hrabala, stará synagoga, divadlo anebo Automat Svět: tam všude narazíte na stopy Bohumila Hrabala (1914–1997), spisovatele s osobitým a nezaměnitelným vypravěčským stylem. Jeho dílo bylo přeloženo do tří desítek jazyků a už za svého života byl vedle Milana Kundery a Jaroslava Haška světově nejznámějším českým prozaikem. Pojďte se s portálem Kudy z nudy vypravit na procházku Hrabalovskou Prahou.

Když se řekne Letná, vybaví se nám především park Letenské sady a Letenská pláň, místo kulturních a sportovních akcí. Mimo je Letná také jednou z čtvrtí Prahy 7 se zajímavou zástavbou či stadion AC Sparta Praha.

V době baroka byla Praha jedno obrovské staveniště. Město se proměnilo téměř k nepoznání. Potkávali se tu nejslavnější architekti z celé Evropy, rostly kostely, paláce se zahradami, měšťanské domy i brány, byly přestavovány kláštery, vše nádherně zdobeno sochami… Dodnes se dá bez nadsázky říci, že Praha je barokním srdcem Evropy.

Hříšní lidé města pražského, Pěnička a Paraplíčko nebo Vražda v hotelu Excelsior – to jsou filmy a seriály, v nichž nahlédnete do starých pražských šantánů a nevěstinců a také do slavné Jedové chýše. Podnik, který dodnes zařazují do procházek městem pražští průvodci, přitom už 80 let neexistuje. Vydejte se s námi po stopách hříšných lidí do spleti uliček Starého Města, které skýtalo útočiště pražské smetánce i pražské galerce.

Franz Kafka (1883–1924), německy píšící pražský spisovatel a autor románů Proces, Zámek a Nezvěstný, patří k nejvýznamnějším osobnostem světové literatury 20. století. Pojďte se projít po místech, která Kafku inspirovala k mnoha povídkám i románům, spletí uliček historického centra i pitoreskních zákoutí, kde tento spisovatel žil a psal.

Evropská výtvarná secese bývá někdy nazývána Le style Mucha podle malíře, grafika a designéra původem z moravského města Ivančice. Alfons Mucha (24. července 1860 Ivančice – 14. července 1939 Praha) jako neznámý umělec českého původu žijící v Paříži dosáhl okamžité slávy v prosinci roku 1894, kdy přijal zakázku vytvořit plakát pro nejslavnější herečku té doby, Sarah Bernhardt.

Franz Kafka (3. července 1883 Praha – 3. června 1924 Kierling u Klosterneuburgu) – jeden z literárně nejvlivnějších a nejoceňovanějších spisovatelů 20. století se narodil roku 1883 v Praze v rodině židovského obchodníka. Jeho jméno je symbolem tzv. pražské německé literatury, která umělecky odráží jedinečnou kulturní atmosféru staletého soužití Čechů, Němců a Židů ve středoevropském regionu. Napsal tři romány – Amerika, Proces a Zámek – a řadu povídek a novel.

Rudolf II. (18. července 1552, Vídeň – 20. ledna 1612, Praha) byl bezpochyby jedním z nejvýznamnějších evropských panovníků, který proslul nejen svými vladařskými schopnostmi, ale také citem pro kulturu a umění. Za jeho působení se Praha stala nejvýznamnějším kulturním městem Evropy, kam císař zval nejrůznější umělce a vědce své doby. Na Pražském hradě vznikla nejrozsáhlejší sbírka uměleckých předmětů, která neměla v tehdejším světě obdoby a která položila základ mnoha současným evropským galeriím. Bohužel, velká část Rudolfovy sbírky vzala za své při rabování Švédy v letech 1631-1632 za třicetileté války.

21. června 1621 vykonal kat Jan Mydlář popravu 27 předáků (3 páni, 7 rytířů, 17 měšťanů). Dodnes připomíná místo tohoto hrůzného divadla 27 křížů v dlažbě Staroměstského náměstí.

Budova bývalé celnice na Výtoni čp. 412, na dnešním Rašínově nábřeží, je vedle raně barokního původního farního kostelíka sv. Kosmy a Damiána posledním zachovaným zbytkem starobylé osady Podskalí.

Muzeum vás zavede do atmosféry renesanční půdní laboratoře Edwarda Kelleyho. Připraven je pro vás zážitek na jaký se nezapomíná a jaký si budete chtít časem zopakovat.

Malebné náměstí je odedávna centrem Malé Strany. Místo pro něj bylo vybráno v blízkosti brodů, mimo dosah častých záplav, kterými byla pověstná neregulovaná řeka Vltava. Náměstí je součástí Královské cesty – procházely tudy korunovační průvody a za Rakouska-Uherska tu sídlily nejvyšší zemské úřady.

Městský park Riegrovy sady najdete v pražské čtvrti Vinohrady. Tyto vinohradské sady, pojmenované po významném českém politikovi, se právem řadí mezi nejvyhledávanější místo s možností posedět v příjemných hospůdkách s neopakovatelným výhledem na Pražský hrad nebo Petřín.

Faustův dům neboli Mladotovský palác se nachází na jižním konci Karlova náměstí. Pojmenování si dům vysloužil díky svým obyvatelům: alchymistovi Edwardu Kelleymu a později Ferdinandu Antonínovi Mladotovi ze Solopysk, který tu prý dělal hlučné chemické pokusy.

Pivnice U Zlatého Tygra to je tradiční plzeňská pivnice s neopakovatelnou atmosférou a koloritem v srdci staré Prahy. Inspiraci zde u plzeňského piva hledali mnozí, včetně autora české hymny Josefa Kajetána Tyla či Bohumila Hrabala.

Petřínský vrch nabízí zábavu, přírodu, výhled, vzdělávání i historii. Vybere si tu opravdu každý. Vydejte se i vy do oázy klidu nad hlavním městem Prahou.

Karlův most je druhý nejstarší most České republiky a v Praze nejstarší dochovaný most přes řeku Vltavu. Vznikl na místě původního Juditina mostu zničeného roku 1342 táním ledů. Most zakončený z obou stran věžemi založil Karel IV. v roce 1357. Pilíře mostu zdobí 30 soch světců.

V Praze na Hradčanech se již více než 300 let nachází pozoruhodný areál Lorety sestávající z ambitů, barokního kostela Narození Páně, Svaté chýše a věže s hodinami a světoznámou zvonkohrou.

Muzeum pražských pověstí a strašidel v pražské Mostecké ulici představuje výběr z nejznámějších a nejzajímavějších strašidel a pověstí staré Prahy. Vydejte se na cestu časem a poznejte tajemství Prahy při setkání s bytostmi, které tu jistě byly kdysi a snad jsou také dodnes.

Nádraží vzniklo na dráze císaře Františka Josefa v letech 1880–1882 pod názvem "Nusle-Vršovice". Neoklasicistní budova vršovického nádraží byla postavena v roce 1872, k další úpravě a rozšíření pak došlo na samém sklonku století v roce 1899.

Architektonický styl, jehož název vychází z francouzského ‚beton brut‘, výrazu pro surový pohledový beton, zažíval vlnu největší popularity v letech 1954–1970. Vyšel z poválečné tvorby francouzského architekta Le Corbusiera. Do socialistického Československa přinesl hrubý a brutální styl alespoň malý závan svěžího vzduchu ze světa za železnou oponou. Poznejte s Kudy z nudy český brutalismus!

Národní galerie Praha je státní organizací, která spravuje největší sbírku výtvarného umění v ČR. Hlavním cílem galerie je shromažďování, evidence, uchovávání, odborně zpracování a vědecký výzkum, ale také vystavování malířských, sochařských a grafických děl domácího i cizího umění.

Hledáte nápad, jak si zpříjemnit dlouhé letní podvečery? Hezkou tečkou může být návštěva letního kina anebo vlastní malé promítání, třeba na terase nebo pod pergolou. Na Kudy z nudy vám poradíme s výběrem filmů, které mají letní prázdninové ladění a možná v nich najdete i inspiraci pro cestování.

Když prý Bůh rozdával darem nadání k hudbě, šel si Antonín Dvořák (8. září 1841 Nelahozeves – 1. května 1904 Praha) ne dvakrát, ale nejspíš hned třikrát. Jeden z největších hudebních géniů lidských dějin složil jedenáct oper a přibližně 400 skladeb: symfonie a symfonické básně, vokální a vokálně-instrumentální díla, komorní a klavírní skladby, koncerty, sbory i písně. Bylo jich ještě mnohem víc, jenže Dvořák s nimi nebyl spokojen a všechny partitury zničil.

Edward Kelly, známý také jako Edward Kelley či Edward Talbot (asi 1. srpna 1555, Worcester, Anglie – asi 1. listopadu 1597, Most) byl původem snad Angličan či Ir. Alchymista, mág, spiritista, údajný padělatel listin a samozvaný výrobce zlata se v českých zemích objevil na sklonku 16. století a několik let žil na dvoře císaře Rudolfa II.

Planetárium Praha patří k největším na světě a je u nás jediné svého druhu. Hlavním sálem je Cosmorama o průměru 23,5 m pro 210 diváků. Kopule se nad sálem klene do výšky 15 metrů. Projekční plocha je největší v České republice a chlubí se také největším rozlišením obrazu v Evropě!

Masarykovo nádraží je jedno z posledních neprůjezdných pražských železničních nádraží. Jeho historie sahá až do poloviny 19. století, nádražní objekty jsou architektonickým unikátem a ačkoliv se uvažovalo o jeho zrušení, dnes slouží k přepravě na významných železničních tratích v České republice.

Pražský hrad, který je tradičním sídlem českých panovníků a od roku 1918 také sídlem prezidenta republiky, je nejnavštěvovanější památkou Česka. Postupnými přístavbami a úpravami Pražského hradu vznikl jeden z největších hradních komplexů na světě, který denně navštěvují tisíce návštěvníků.

V 19. století postrádala Praha opravdu reprezentativní i kapacitou vyhovující prostory pro potřeby symfonického orchestru a pro umístění obrazárny. Proto vznikl záměr postavit budovu, která by tyto dvě potřeby uspokojila a zároveň by ilustrovala ekonomický i kulturní rozvoj českého národa.

Pradávné hradiště Vyšehrad, skála nad řekou s temnou siluetou štíhlých věží, patří neodmyslitelně k pražské krajině. Tvoří jej především areál někdejšího hradiště, hradu a pevnosti, který je Národní kulturní památkou. Součástí Prahy je od roku 1883 a první písemné záznamy pocházejí z roku 1070.

Monumentální stavební komplex Klementina, po Pražském hradě druhý největší komplex v Praze, byl vždy živým centrem vzdělanosti a kultury. V areálu sídlí již přes dvě stě let Národní knihovna. Jsou zde uloženy nejcennější rukopisy a všechny knihy, vydané od roku 1807 na území Čech.

Pražský motoráček jezdí celoročně každou sobotu, neděli a ve státní svátky po tzv. Pražském semmeringu, po trati číslo 122 ze stanice Praha hlavní nádraží do stanice Praha-Zličín a zpět.

Astronomický orloj, geniální přístroj, který po celá staletí ukazuje nejen čas a datum, ale i polohu Slunce, fáze Měsíce, astronomické cykly a svátky křesťanského kalendáře. Technický zázrak, který již dlouhých 600 let udivuje doslova celý svět.

Štefánikova hvězdárna na vrcholu Petřína v Praze nabízí po celý rok veřejná pozorování denní a noční oblohy. Pozorování vesmírných objektů jsou doprovázena odborným výkladem zaměstnanců a demonstrátorů hvězdárny. Nachází se zde také nová expozice – Muzeum meteoritů.

Ovocný Světozor nabízí nepřeberné množství ovocných, tvarohových a šlehačkových dortů, zmrzlinových pohárů, zmrzliny kopečkové a točené, ale i balené, palačinek, poctivých obložených chlebíčků nebo plněných bagelů.

Poznejte s námi Hříšné lidi města pražského! Legendární policejní rada Vacátko a jeho mordparta tvořená inspektory Boušem, Brůžkem a Mrázkem v celkem třinácti dílech televizního seriálu odkrývá malé i velké zločiny prvorepublikové Prahy. Hříšné lidi zná téměř každý, kdo se někdy díval na televizi: seriál se totiž vysílá téměř každý rok a ani po letech neztratil svou neopakovatelnou atmosféru. Pojďte se s českou televizní klasikou seznámit na Kudy z nudy.

Katedrála svatého Víta je největším a nejvýznamnějším pražským chrámem. Kromě bohoslužeb se zde odehrávaly i korunovace českých králů a královen. Je místem uložení ostatků svatých zemských patronů, panovníků, šlechticů a arcibiskupů.

Pokud patříte mezi milovníky kulturního dění, rozhodně byste neměli vynechat návštěvu některého z divadelních představení Národního divadla v Praze, které tvoří tři umělecké soubory – opera, činohra a balet. Vybrat si můžete z lákavé nabídky programů.

Pražská nábřeží jsou součástí regulace toku Vltavy, která vznikla převážně na přelomu 19. a 20. století. V současnosti jsou součástí Pražské památkové rezervace a představují kreativní prostor v centru města pro trávení volného času a konání nejrůznějších akcí.

Na pražské Kampě nedaleko Karlova mostu stojí pestrobarevně pomalovaná zeď, symbolizující hrob slavného frontmana legendární hudební skupiny The Beatles, ale je také místem, kde lidé vyjadřovali své názory a protesty proti komunistickému režimu.

Málo kdo ví, že v zapadlém koutku Prahy, na Slatinách mezi Michlí, Vršovicemi a Strašnicemi, se skrývají bahenní lázně Járy Cimrmana. Do nich se místní obyvatelé již odedávna chodí potají v noci či nebo brzo k ránu koupat, a to pro jejich léčebné účinky.

Příběh českého piva, které změnilo svět. Prožijte příběh a proces výroby nejoblíbenějšího českého ležáku doslova na vlastní kůži!

Kostel sv. Mikuláše na Malé Straně patří k nejpřednějším barokním stavbám Evropy a bývá označován za nejkrásnější stavbu českého baroka. Jeho mohutná kupole a štíhlá věž jsou neodmyslitelnou součástí panoramatu Pražského hradu. Zvonice překvapivě nepatří ke kostelu a má zvláštní vchod.

Karlovo náměstí bylo při založení Nového Města pražského v roce 1348 určeno za centrum jižní části Nového Města. Karel IV. se svými staviteli navrhl plán, sám se snad i osobně podílel na vyměřování, zakládal hlavní opěrné body, tržiště a kostely.

Nejstarší památkou pražského Židovského Města a nejstarší dochovanou synagogou v Evropě je Staronová synagoga z konce 13. století. Již po více než 700 let slouží jako hlavní synagoga pražské židovské obce a modlitebna.

Výjimečný skladatel, skvělý režisér a jeden z nejúspěšnějších snímků světové kinematografie: to jsou Wolfgang Amadeus Mozart (1756–1791), režisér Miloš Forman (1932–2018) a film Amadeus. Netradiční zpracování osudů geniálního hudebního skladatele mělo v USA premiéru 6. září 1984, v našich kinech je ale diváci mohli vidět teprve v roce 1986. Film provází řada zajímavostí, drbů a pikanterií. Seznamte se s nimi na Kudy z nudy!

Historické sály s cennými malbami, gotická kaple s pohledem na figury apoštolů, gotická věž s vyhlídkou, orloj i románsko-gotické podzemí radnice s náznakovou historickou expozicí, to vše se skrývá ve Staroměstské radnici.

Kavárna Slavia je už od první republiky symbolem českého kavárenství. V jedné z nejslavnějších pražských kaváren s nádherným výhledem na Hradčany, Národní divadlo a Karlův most se velmi často scházejí intelektuálové, básníci, herci a různí umělci. Najdete zde i restauraci a pivnici.

Česká republika má sice metro jen v Praze, ale tramvaje? Ty u nás mají tradici starší než většina babiččiných receptů! Tramvajové tratě křižují spousty měst od majestátní Prahy po industriální Ostravu. Opravdu ale znáte všechna města, kde tramvaje nikdy neřekly poslední sbohem? Vydejte se s Kudy z nudy pátrat po tramvajových tratích, unikátech a zajímavostech. A věřte, že tahle jízda bude stát za to!

Rudolfinská Praha: mystické město v srdci Evropy, kam lesk císařského majestátu přitahoval astrology, astronomy a hvězdáře. Byli mezi nimi šejdíři, kteří Rudolfovi II. slibovali elixíry mládí i kameny mudrců, a pak ti, kteří to s konstelacemi hvězd a planet mysleli vážně. Mezi ně se patřili Tycho Brahe a Johannes Kepler. Dán a Němec, pozorovatel hvězd a excelentní matematik. Dva vědci, kteří z Prahy na čas udělali hvězdný střed vesmíru.

Mít svou restauraci uvedenou v renomovaném průvodci Michelin a získat alespoň jednu michelinskou hvězdu, to je pro většinu kuchařů nejlepší způsob ocenění jejich práce. Také Česko má v oblasti gurmánské turistiky co nabídnout. Vydejte se s Kudy z nudy na cestu po restauracích, které vytoužené ocenění získaly, i po těch, které se na něj zatím těší.

Staroměstské náměstí je jednou z povinných zastávek při návštěvě Prahy. V každou celou hodinu se shromáždí davy turistů před Staroměstskou radnicí, aby sledovali pochod apoštolů na historickém orloji. Jiní odpočívají na lavičkách nebo na zahrádkách kaváren a vdechují atmosféru tohoto místa.

Jedna z nejvýznamnějších pražských budov byla prohlášená už v roce 1962 za národní kulturní památku. Čechy milovaná a cizinci obdivovaná, osudově spjatá s novodobými českými dějinami, časem neoddělitelně splynula s představou o Národním muzeu jako instituci.

Mohutná budova Clam-Gallasova paláce v Husově ulici na Starém Městě pražském leží na křižovatce důležité středověké spojnice Pražského hradu s centrem Starého Města, zvané též Královská cesta, a prastaré komunikace vedoucí k Vyšehradu.

Dlouhodobá expozice nabízí pohled do světa slavného pražského rodáka Franze Kafky (1883 – 1924), jedné z nejvýznamnějších postav světové literatury 20. století.

Žižkovské divadlo Járy Cimrmana je pražské divadlo, z jehož repertoáru jsou nejznámější hry Ladislava Smoljaka a Zdeňka Svěráka s tematikou českého génia Járy Cimrmana. Zajímavostí je, že v divadle hrají pouze muži.

Dne 14. 7. 1862 se na západním okraji Prahy, tehdy ještě samostatné obce Smíchov, otevřelo nádraží České západní dráhy, které zde v pozměněné podobě funguje dodnes. Vlaky odtud jedou například do Plzně, Písku, Mariánských Lázní, Č. Budějovic, Chebu nebo Mnichova. Začíná zde také Pražský Semmering.

České muzeum hudby schraňuje ve svých sbírkách více než 700 000 hudebních exponátů. Kromě notového archivu, sbírky hudebních nástrojů nebo hudební fonotéky také pozůstalosti Antonína Dvořáka, Bedřicha Smetany a dalších významných hudebních osobností.

Staré Město sice už dávno není prvním mezi městy království českého, ale zato stále patří mezi nejhezčí a nejvyhledávanější částí Prahy. Historické centrum hlavního města, zapsané mezi památkami UNESCO, je plné památek, obchodů, kaváren a restaurací a prochází jím takzvaná Královská cesta.

Jedna z nejstarších a nejhezčích částí Prahy se rozkládá mezi Vltavou a Pražským hradem. Ve spleti romantických dlážděných ulic se spoustou malebných domů, paláců a kostelů čeká celá řada dalších atraktivních míst, namátkou ostrov Kampa, barokní chrám sv. Mikuláše nebo barokní palácové zahrady.

V areálu Klementina sídlí Národní knihovna ČR. Rozsahem svých fondů je NK ČR největší a zároveň jednou z nejstarších veřejných knihoven v České republice, řadí se mezi nejvýznamnější evropské i světové knihovny.

Dlouhá řada drobných domků je jedno z nejmalebnějších míst Prahy. Romantická pověst spojuje název uličky s alchymisty na dvoře Rudolfa II., kteří zde však ve skutečnosti nikdy nebydleli. Zdejší pitoreskní prostředí zaujalo řadu spisovatelů a výtvarných umělců, žil zde i spisovatel Franz Kafka.

Kostel byl založen Václavem I. v roce 1232, zřejmě při založení Starého Města. Váže se k němu řada legend, z nichž nejznámější vypráví o useknuté ruce, která dosud visí na řetězu v interiéru kostela.

Městská čtvrť Josefov je nejmenším katastrálním územím Prahy, které obklopuje Staré Město. Do roku 1850 se Josefov nazýval Židovské město, ještě dříve se této části říkalo Židovské ghetto. Dnes jde o zachovalý celek významných židovských památek evropského význau.

Obecní dům je nádhernou ukázkou pražské secesní architektury. Na místě bývalého Králova dvora jej vyprojektovali Antonín Balšánek a Osvald Polívka. Rozlehlá budova ukrývá koncertní síň, kavárnu i znamenitou francouzskou restauraci. V roce 2012 Obecní dům oslavil 100. výročí.

Malý romantický ostrov Kampa na řece Vltavě v Praze nabízí prohlídku místa s malebnými domky a dávnou historií. Nepravý ostrov je od Malé Strany oddělen uměle vytvořenou mlýnskou strouhou zvanou Čertovka. Skupina domů, mezi nimiž Čertovka protéká, je označovaná jako Pražské Benátky.

Restaurace U Fleků je poutním místem pražských a českých pivařů, jedna z nejnavštěvovanějších hospod v naší republice a nepochybně je i nejznámější pražskou hospodou. Dnes je také místem kulinářských zážitků.

Praha je magicky krásné město, které mnozí považují za nejkrásnější na světě. Samozřejmě přitahuje i filmaře. Ve kterých filmech a seriálech si Praha zahrála jednu z hlavních rolí? Vypravte se s Kudy z nudy pátrat po stopách seriálů Carnival Row či Cizinka, Formanova Amadea a dalších filmů, kde se objevila známá i neznámá pražská zákoutí!

Zdi nemusí jen oddělovat, mohou nás i spojovat: třeba tak jako Lennonova zeď na pražské Kampě. Ikonické místo protestů proti komunistickému režimu žije dál i po sametové revoluci. Pojďte se s portálem Kudy z nudy podívat nejenom k Lennonově zdi ukryté ve spletitých uličkách Malé Strany, ale také na další protestní místa.

V Haštalské ulici v Praze najdete zpřístupněnou původní alchymistickou dílnu z doby Rudolfa II., kde se míchal elixír věčného mládí a kde Golem dostal svůj šém.

Slavný německý astronom, astrolog a matematik Johannes Kepler pobýval pět let v Praze. Na domě, kde bydlel, se nachází pamětní deska.

Cyklus symfonických básní Má vlast je jedním z vrcholných děl skladatele Bedřicha Smetany i české klasické hudby. Skládá se z šesti částí, které Smetana zkomponoval v letech 1874–1879. Má vlast se každoročně se hraje 12. května v den výročí Smetanovy smrti jako zahajovací koncert festivalu Pražské jaro.

O Praze se mluví jako o unikátním městě hluboké mystiky a skryté magie. K jejím nejzajímavějším příběhům patří ty, které s polohou různých kostelů spojují nejrůznější geometrické hříčky. S Kudy z nudy se ale tentokrát vypravíme i za Prahu, dál do krajiny středních Čech, a budeme společně pátrat po skrytém poselství Lucemburské a Přemyslovské čáry.

Známý turistický průvodce Lonely Planet zařadil Prahu mezi nejlepší turistické destinace pro rok 2024. Praha se dostala v žebříčku deseti měst světa na osmou příčku, první patří keňskému hlavnímu městu Nairobi. Průvodce Lonely Planet Prahu označuje jako "pulzující hlavní město v gotickém hávu" a zároveň dodává, že světoznámé památky jako je Pražský hrad nebo Karlův most jsou "až příliš krásně na to, aby byly skutečné".

Na Vltavě v Praze to žije, ať už jste si oblíbili víkendové farmářské trhy na náplavce Rašínova nábřeží, ostrovy a přívozy, jezdíte po nábřeží na kolech, kolečkových bruslích anebo podél řeky chodíte na procházky. Na portálu Kudy z nudy se ale o Vltavě dozvíte mnohem víc.

Vychutnejte si kouzelnou atmosféru netradičního prostředí alchymistické hospůdky Kellyxír a její elixíry.

Korunovační průvody i války, slavnosti i povodně, výjimečnost i každodennost – vše o Karlově mostě! V několika sálech původního Křižovnického špitálu a kostela sv. Ducha (sv. Františka) se setkáte s historií jedinečného místa a jedinečné stavby. Poznejte život mostu a lidí kolem něj!

Kdy se začalo Praze říkat stověžatá? Spočítal vůbec někdy někdo všechny pražské věže? A kolik jich vlastně je doopravdy? Pojďte se s Kudy z nudy prozkoumat pražské věže podrobněji, od těch nejvyšších a nejznámějších až po ty zapomenuté a maličké. Sami brzy zjistíte, že stověžatá Praha je název z dávné minulosti, v současnosti má věží několik tisíc.

Až budete procházet historické centrum Prahy, zvedněte pohled z rušných ulic a podívejte se nad portály starobylých domů. Malebná znamení, která dnes vnímáme jen jako dekorativní prvek v architektuře, kdysi lidem sloužila v každodenním životě. O čem domovní znamení v Praze vypovídají, jaký mají smysl a která přežila až do dnešních časů?

Zažijte nejkrásnější město světa a jeho tradice všemi smysly! Vidět, slyšet, ochutnat i projít krok za krokem můžete historické památky, hudební festivaly, skvělé pivo, tradiční gastronomii i nakupování. Ta nejlepší místa poznáte právě na Kudy z nudy.

Při toulkách Prahou objevíte nejenom spoustu krásných zákoutí a památek, ale také obrovské množství kaváren. Lidé se v nich scházejí, aby si vychutnali šálek kávy, popovídali si s přáteli nebo jen tak odpočívali. Jsou to místa, kde najdete pohodu a klid, inspiraci, skvělou atmosféru a třeba i něco dobrého ke kávě. Kde se ale vlastně pražský kavárenský svět zrodil?

David Černý (*1967) patří k nejvýraznějším osobnostem české výtvarné scény. Plastiky, které u nás i v zahraničí umisťuje do veřejného prostoru, probouzejí spousty emocí, od nadšení přes rozpaky až po pohoršení. Projděte se s Kudy z nudy Prahou a poznejte nejoriginálnější kousky i další díla, která se zatím teprve plánují.

Dějiny českého národa jsou plné dramatických událostí, které se odehrály v letech končících číslem osm. Zejména ve 20. století provázejí osmičkové roky velká jména a události našich dějin – stačí připomenout letopočty 1918, 1938, 1948 a 1968. Historických událostí na českém území provázených osudovou osmičkou ale je mnohem víc. Které patří k těm nejvýznamnějším?

„Život lidský, poslušně hlásím, pane obrlajtnant, je tak složitej, že samotnej život člověka je proti tomu hadr.“ Citát z Haškovy knihy Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války platí i pro samotného spisovatele, publicistu a novináře Jaroslava Haška (30. dubna 1883 – 3. ledna 1923): jeho život byl skutečně složitý a plný nečekaných zvratů.

Když se řekne Golem, asi si vzpomenete hlavně na obří hliněnou postavu z dvojdílné komedie Císařův pekař – Pekařův císař. Je to ale jen jedna z mnoha podob záhadné bytosti, která údajně ožila někdy v 16. století a zase záhy zmizela. Kdo byl Golem, kdo ho stvořil a jak skončil?

Dlouhodobě nepřístupná Invalidovna v pražském Karlíně se otevřela veřejnosti. Bývalou ubytovnu pro válečné vysloužilce, která dlouhodobě chátrala, od státu převzal Národní památkový ústav. Ten část barokní budovy nyní půjčil neziskové organizaci Iniciativa pro Invalidovnu, která tam bude po šest měsíců pořádat hudební, divadelní a taneční představení, přednášky nebo besedy. Nejbližší pořádanou akcí v Invalidovně je Open house, který proběhne o víkendu 18. a 19. května 2019.