Psohlavec Batesův je novým přírůstkem do hadí kolekce
pražské zoo. Své bizarní jméno získali psohlavci od slavného švédského přírodovědce Carla Linného, tvůrce tradičního botanického a zoologického názvosloví. Na základě tvaru
hlavy a tesáků, které připomínají ty psí, nazval prvního popsaného psohlavce druhovým názvem caninus (= psí), což později přešlo do českého rodového názvu. Druhový název „
Batesův“ zase dostal tento atraktivní druh na počest britského
biologa Henryho W. Batese, který jako první upozornil na mimikry nejedovatých živočichů, kteří svým vzhledem připomínají jedovaté druhy, aby odradili nepřátele. I psohlavec Batesův je toho dobrým příkladem. Svým vzhledem totiž napodobuje jedovatého křovináře Bothrops bilineatus.
V
evropském chovu je jen
velmi omezené množství jedinců a současně mnoho zájemců o jeho chov. O to cennější je získání mladého páru. Samec se jmenuje
Uatuma a samice
Coari. Jde o mladý pár, jehož
Zoo Praha získalo od zkušeného herpetologa. Terárium bylo osázeno výhradně takovými druhy rostlin, které se vyskytují i v přirozených lokalitách těchto psohlavců v
Amazonii. Jde o
stromový druh hada, takže hadí dvojici zcela jistě naleznete ve větvích v horní části expozice.
Patrně nejpozoruhodnější skutečností, které si všimnete při procházce
Teráriem v dolní části zoo, je už zmíněná
podoba s krajtou zelenou v sousedním teráriu. Ačkoliv psohlavci obývají Jižní Ameriku a druhá jmenovaná sever Austrálie a Novou Guineu, v očích laika jsou k nerozeznání podobní. Oba druhy dělí 70 milionů let samostatného vývoje, přesto jsou si podobní nejen vzhledem, ale i způsobem života. Adaptace na téměř stejné prostředí či potravu způsobila
takřka totožný vývoj. Tento jev nazýváme konvergentní evolucí a v různých mírách je patrný i u dalších zvířat: např. u pásovců a luskounů nebo našich ježků a australských ježur. Zatímco krajta zelená je poměrně běžně chovaným druhem v zoologických zahradách i zájmových chovech,
psohlavce Batesova vystavují nyní vedle
Zoo Praha jen tři další instituce v celé EU!