ÚvodAktualityDeset dobrodružných výletů za loupežníky, lapky a pašeráky
Příroda

Deset dobrodružných výletů za loupežníky, lapky a pašeráky

Mají vaše děti rády Rumcajse, Ledříčka, Ondráše a další lapky a loupežníky? Pak se vydejte s portálem Kudy z nudy na veselé loupežnické putování po hradech, skalách, jeskyních a jiných tajemných místech. Zjistíte, že loupežníky se Česko jen hemží!

Za rytířem Toulovcem do skalních maštalí


Toulovcovy maštalePřírodní rezervace Toulovcovy maštale láká každoročně na procházky mezi skalními pískovcovými útvary. Vysvětlení podivného jména najdeme v pověstech: podle nich zde měl svůj tajný úkryt loupeživý rytíř Vavřinec Toulovec z tvrze v Jarošově. Pravdu bychom se z této pověsti dozvěděli jen těžko – Toulovec sice existoval, ale jednalo se o erbovního měšťana z Litomyšle. Jeho šlechetné počínání (dotoval městský špitál a výnosy z jeho panství se staly základem pro pozdější městské panství (Litomyšl jich užívala až do 20. století) vytvořilo v romantickém 19. století základ dnešní pověsti, že Toulovec byl loupeživý rytíř a ukrýval kořist na svém panství ve skalách na Budislavsku. Vavřinec Toulovec zemřel v roce 1413 a byl slavnostně pochován v kostelíku při špitále.


Za Ledříčkem do Bartošovic v Orlických horách

Zemská bránaBartošovic, obce v podhůří Orlických hor, se dá podniknout skvělý loupežnický výlet do údolí Divoké Orlice. Nejhezčí část se jmenuje Zemská brána, zastavit se můžete u Pašerácké lávky i pod Ledříčkovou skálou. V jeskyni vysoko ve skále kdysi prý žil hodný loupežník, hrdina místních pověstí – na informačních panelech podél cesty najdete příběhy o jeho slavných činech i zločinech. Žil v první polovině 19. století a působil především v okolí Klášterce nad Orlicí. Své loupežnické řemeslo vydržel provozovat přes dvacet let. Nakonec zahynul pravděpodobně pádem, když lezl do své jeskyně. Jeho tělo našli dřevaři až po zimě.
 

Za Rumcajsem a Mankou do Jičína

Jen málo pohádkových postav má tak jasně určené místo bydliště jako Rumcajs, jehož domovem je Jičín, město v Českém ráji. Všechny pohádkové bytosti v čele s Rumcajsem a jeho rodinou ožívají každý rok v září při festivalu Jičín – město pohádky, kdykoliv ale můžete navštívit Rumcajsovu ševcovnu pod Valdickou bránou, kde měl švec Rumcajs domácnost v době, kdy ještě býval počestným jičínským řemeslníkem a loupežnická kariéra na něj teprve čekala. Kromě Rumcajse, Manky a jejich synka Cipíska uvidíte i pravou ševcovskou dílnu, Mančinu bylinkovou zahrádku, hernu pro děti, Cipískovu zoo a další zajímavosti. A projít se můžete také na vrch Přivýšina, kde najdete vyhlídku Václava Čtvrtka.
 

Do Štětí za loupežníkem Štětkou

Kdysi prý byl loupežník Štětka pánem hlubokých lesů, polí i strání v okolí městečka Štětí. Nebyl žádný postrach, chudé a poctivé chránil, nepoctivost a lakotu spravedlivě trestal. Doupě prý míval ve věhlasné jeskyni Mordloch a po jeho stopách vás provede naučné putování loupežníka Štětky. Na jednadvaceti panelech se dozvíte nejenom vše o historii, přírodě, fauně a flóře, průmyslu a zemědělství zdejšího regionu, ale zároveň si po cestě můžete hrát. Na prvních čtyřech zastaveních totiž naleznete interaktivní hry pro malé i velké.
 

Vandrování po Šluknovsku s loupežníkem Vildou

Hrad TolštejnPodobně, jako v Krkonoších mají svého Krakonoše, tak pod hradem Tolštejnem, v krajině Lužických hor, mají dobrotivého loupežníka Vildu. Loupežník Vilda možná není tak slavný jako Rumcajs nebo Ledříček, ale v kraji mezi Varnsdorfem a Krásnou Lípou ho přesto mají rádi. Dohlíží na to, aby se zdejším lidem žilo dobře, bohatým bere a chudým nadává, aby nebyli hloupí. Loupežník Vilda má zřejmě pěkně tuhý kořínek. Jde šuškandou, že jeho život nemá konce prý díky tomu, že uzavřel s čertem smlouvu o nesmrtelnosti. A je to asi pravda, protože lidé si o Vildovi povídají od dob zlatého věku konce rakouské monarchie. Potkat ho prý můžete nejčastěji v okolí hradu Tolštejn a na dobrodružné stezce loupežníka Vildy. Poznáte ho podle rozedraného klobouku, prošlapaných bot a veselé nálady, kterou na potkání rozdává pocestným.
 

Za zbojníkem Ondrášem a jeho poklady

BeskydyO zbojníku Ondrášovi kolují dodnes pověsti na celém východomoravském a slezském karpatském území. Žil v letech 1680-1715 a jeho rodina patřila k nejbohatším selským rodům na frýdeckém panství. Ondrášův otec dostal svého času k užívání na 20 let Lysou horu. Ondráš se narodil v době, kdy byli sedláci zle utiskováni vrchností, která pošlapávala jejich odvěká práva, dokonce i nařízení samotného císaře. Ondráš s kamarádem Jurášem a dalšími mladíky vyrazili do hor. Na Lysé hoře založili zbojnickou družinu, jejíž společníci byli z Malenovic, Raškovic, Sedliště, Staříče, Paskova, Starého Města u Frýdku, od Těšína, ale i od slovenské Turzovky. Tak se zrodil legendární zbojník Ondráš, který chodil po beskydských dědinách a se svou zbojnickou družinou napravoval panské křivdy a útisk na prostém lidu. O jeho činech šla pověst širokým krajem. Když bylo lidem nejhůře, vyhledávali ho v lesích, tu na Frýdecku, hned zase na Lysé hoře, jindy zase u Klimkovic, Frenštátu nebo u Opavy.

BeskydyČasem se ale část zbojníků z Ondrákovy tlupy rozhodla vrátit k pokojnému životu. Dne 29. února 1715, uprostřed zábavy ve sviadnovské hospodě, zabil zbojník Juráš svého druha Ondráše s vidinou vysoké odměny. Pak Ondrášovo tělo dopravil na frýdecký zámek, kde bylo čtvrceno a pro výstrahu rozvěšeno po stromech na frýdeckém panství. V roce 1716 byl pozván zbojník Juráš se svými kumpány do Těšína pro dekret o udělení císařské milosti a měla mu být vyplacena slíbená odměna.  

BeskydyPo předvedení zbojníků před těšínského fojta jim bylo oznámeno, že budou vsazeni v železech do žaláře. Juráš rozpoutal rvačku, ale nakonec byli zbojníci přemoženi. Juráš byl odsouzen k trestu smrti a v roce 1716 byl pro výstrahu popraven lámáním pomocí okutého kola. Na výlet po Ondrášových stopách se vydejte do okolí Lysé hory po Naučné stezce Lysá hora – za zbojníkem Ondrášem i za poklady. Pokud se rozhodnete projít stezku celou, ujdete celkem 16,5 km a uvidíte 15 panelů. Dozvíte se o zbojníku Ondrášovi, ale také o jeskyních a pokladech, o těžkém životě na horách, o tom, jak dříve vypadala krajina, nebo o tom, co tu roste a žije a proč.
 

Českou Kanadou ve stopách mordýře a lupiče Jiřího Grasela

Česká KanadaGraselovy stezky vedou po obou stranách česko – rakouské hranice, územím mezi jihočeskou Novou Bystřicí a jihomoravskými Novými Syrovicemi, místy, kde loupil a skrýval se Johann Georg Grasel, od jehož jména se dodnes odvozuje označení výtržníků a lumpů "grázl". Ještě jako mladík se tento syn žebračky a rasa stal vůdcem loupežné bandy, které se obával celý kraj. Nejstarší Graselova stezka vede ze Slavonic přes Český Rudolec do Dolního Bolíkova, odkud se výletní okruh uzavře cestou vlakem do Slavonic. Prochází hlubokými lesy, alejemi starobylých cest, údolím Bolíkovského potoka. Často po zaniklých a znovu objevovaných pěšinách. K tomu nej na stezce patří Graselova sluj, vodní pila Peníkov, Psí hřbitov, Francouzský kámen, postupně renovovaný zámek v Českém Rudolci a zaniklé železářské hutě v Dolním Bolíkově.
 

Loupežnické hrady

KokořínHradů, které se alespoň na pár měsíců či let proměnily v loupežnická doupata, byste se v Česku nedopočítali. Krvelačné loupežnické historky obestírají například zbytky skalního hrádku DrábovnaČeském ráji, Housku, Lopatu nebo Přimdu. O loupežnících se zmiňuje i jedna z legend z hradu Kokořín. Zpustlý hrad se prý na nějakou dobu stal doupětem loupeživých rytířů v čele s Petrovským z Petrovic. Při rekonstrukci hradu na počátku 20. století bylo ve sklepení pod věží nalezeno dvaadvacet lidských koster. Podle jedné teorie patřily ostatky lidem, které lapkové unesli a žádali za ně výkupné, podle druhé verze šlo o samotné loupežníky, za trest zazděné hluboko v hradním sklepení.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.
Lysá hora – královna Moravskoslezských Beskyd Příroda

Lysá hora – královna Moravskoslezských Beskyd

Lysá hora (1324 m n. m.) je nejvyšším vrcholem Moravskoslezských Beskyd. Lze se na ni přijít pěšky, vyšlapat na kole a za dobrých sněhových podmínek vyjet na běžkách. Leží mezi obcemi Krásná, Malenovice, Ostravice a Staré Hamry. Samotnému vrcholu se přezdívá Gigula.

Jeskyně Mordloch u Štětí Příroda

Jeskyně Mordloch u Štětí

Jeskyně Mordloch v liběchovských lesích asi 1,5 km severně od obce Ješovice na Kokořínsku, je vlastně přirozený pískovcový převis uměle rozšířený v jeskyni. Podle místních legend zde za třicetileté války sídlili loupežníci.

Vrch Přivýšina v Českém ráji s vyhlídkou Václava Čtvrtka Příroda

Vrch Přivýšina v Českém ráji s vyhlídkou Václava Čtvrtka

Skalnatý vrch Přivýšina (464 m) leží na východní straně Prachovského hřebenu. Na jeho vrcholu se nachází vyhlídka Václava Čtvrtka, ze které se otevírá nádherný výhled na Veliš, Zebín, Jičín, Prachov a do jičínské kotliny. Jedná se o nejvyšší bod Prachovské pahorkatiny.

Naučná stezka Lysá hora – za zbojníkem Ondrášem i za poklady Příroda

Naučná stezka Lysá hora – za zbojníkem Ondrášem i za poklady

Dozvíte se o těžkém životě na horách, o tom jak dříve vypadala krajina nebo o tom, co tu roste a žije a proč. Na stezku můžete vyjít z Malenovic nebo z Ostravice, obě větve se scházejí na rozcestí na Lukšinci a společně vedou na vrchol Lysé hory.

Naučné putování loupežníka Štětky Příroda

Naučné putování loupežníka Štětky

Poznejte několik tváří regionu Štětsko – bránu do CHKO Kokořínsko. Centrem oblasti je městečko Štětí s přilehlými obcemi, mezi které patří Stračí, Brocno, Radouň, Chcebuz, Čakovice, Veselí, Újezd, Hněvice a Počeplice. Všechny propojuje naučná stezka loupežníka Štětky.

Ledříčkova skála – sídlo Jánošíka Orlických hor Příroda

Ledříčkova skála – sídlo Jánošíka Orlických hor

Ledříčkova skála je jedno ze zastavení naučné stezky, skalní útvar vysoký až 15 metrů. Stěna skrývá malou jeskyni, ve které podle pověsti žil loupežník Ledříček, který bohatým bral a chudým dával.

Zřícenina hradu Lopata u Šťáhlav Památky

Zřícenina hradu Lopata u Šťáhlav

Zřícenina hradu Lopata se nachází nedaleko obce Šťáhlavy, asi 2,5 km od zámku Kozel. Je typickým představitelem těch hradů, jejichž páni patřili ve své době k obávaným loupeživým rytířům. I když se z hradu mnoho nedochovalo, uchovává osobité si místo v hlubokých lesích romantické kouzlo.

Hrad Tolštejn – nejlépe zachovaná zřícenina Lužických hor Památky

Hrad Tolštejn – nejlépe zachovaná zřícenina Lužických hor

Tolštejn je dnes zříceninou středověkého hradu v Lužických horách nedaleko Jiřetína pod Jedlovou, který se poprvé připomíná roku 1337. Každý rok se pořádají přímo na hradě i v podhradí Tolštejnské slavnosti, kterými je v regionu zahájena turistická sezóna.

Graselova sluj u Slavonic Příroda

Graselova sluj u Slavonic

Žulový převis, který prý v minulosti sloužil jako jedna ze skrýší loupeživé bandě pod vedením J. G. Grasela.

Skalní městečko Drábovna u Malé Skály Příroda

Skalní městečko Drábovna u Malé Skály

Drábovna je neveliké skalní město asi 2 km nad Malou Skálou, kterému se také říká "Skály nad Záborčím". Najdete zde skromné zbytky středověkého hradu a archeologické naleziště z mladší doby kamenné – sídliště lužického lidu.

Graselovy stezky – vydejte se do míst, kde loupil „grázl“ Johann Georg Grasel Příroda

Graselovy stezky – vydejte se do míst, kde loupil „grázl“ Johann Georg Grasel

Graselovy stezky vedou po obou stranách česko – rakouské hranice, územím mezi jihočeskou Novou Bystřicí a jihomoravskými Novými Syrovicemi, místy, kde loupil a skrýval se Johann Georg Grasel. Ještě jako mladík se tento syn žebračky a rasa stal vůdcem loupežné bandy, které se obával celý kraj.

Zřícenina hradu Přimda – nejstarší kamenný hrad v Česku Památky

Zřícenina hradu Přimda – nejstarší kamenný hrad v Česku

Hrad Přimda je zříceninou jednoho z nejstarších kamenných hradů v Čechách. Do dnešní doby se dochovalo torzo mohutné hranolové románské obytné věže a zbytky bašty z konce 15. století. Odtud se otevírá vynikající rozhled do okolí.

CHKO Beskydy Příroda

CHKO Beskydy

Chráněná krajinná oblast Beskydy je svou rozlohou 1 160 km² největší CHKO v České republice. Naleznete zde původní pralesovité porosty, horské louky s výskytem vzácných karpatských rostlin a živočichů i unikátní pseudokrasové jevy.

Toulovcovy Maštale – úkryt rytíře Toulovce Příroda

Toulovcovy Maštale – úkryt rytíře Toulovce

Přírodní rezervace Toulovcovy Maštale patří mezi nejzajímavější a nejmalebnější kouty u nás. V oblasti najdete pískovcové skalní útvary Toulovcovy a Městské Maštale.

Hrad Houska – tajemný hrad s cestou do pekla Památky

Hrad Houska – tajemný hrad s cestou do pekla

Přestože nepatří mezi největší či nejkrásnější hrady, nepyšní se obrovským parkem, stal se oblíbeným cílem mnoha výletníků a dobrodruhů. Tento tajemný hrad zaujme návštěvníky především pověstí o průrvě do pekla a o odsouzenci, který do ní byl spuštěn.

Rumcajsova ševcovna – v domku pod věží v Jičíně bydlí švec Rumcajs Zážitky

Rumcajsova ševcovna – v domku pod věží v Jičíně bydlí švec Rumcajs

Vzpomínka na spisovatele Václava Čtvrtka a malíře Radka Pilaře. V Rumcajsově příbytku najdete nejen Manku a synka Cipíska, ale i pravou ševcovskou dílnu, Mančinu bylinkovou zahrádku, hernu pro děti, Cipískovu ZOO, občerstvení a další kratochvíle.

Hrad Kokořín – bývalé sídlo loupeživých rytířů Památky

Hrad Kokořín – bývalé sídlo loupeživých rytířů

Hrad Kokořín leží na ostrohu pískovcové skály nad Kokořínským dolem, severně od stejnojmenné obce, uprostřed chráněné krajinné oblasti. Dle pověsti tu sídlili loupeživí rytíři, v čele s Petrovským z Petrovic, kteří byli postrachem celého okolí.

Naučná stezka Zemská brána – poznejte nejkrásnější úsek Divoké Orlice Příroda

Naučná stezka Zemská brána – poznejte nejkrásnější úsek Divoké Orlice

Chráněným přírodním výtvorem a oblíbeným výletním místem je Zemská brána v Orlických horách. Jedná se o skalnatý úsek Divoké Orlice, kde řeka vyhloubila romantické údolí v pevných, ale rozpukaných rulách a pronikla tak do vnitrozemí Čech.

Stezka loupežníka Vildy v Jiřetíně pod Jedlovou Příroda

Stezka loupežníka Vildy v Jiřetíně pod Jedlovou

Putování loupežnickou stezkou nás nadchne svou pestrostí, přírodními i historickými zajímavostmi a překrásnými výhledy. Na cestu se můžete vydat také s kočárkem.

Slavonice

Slavonice

Malebné město na pomezí Čech, Moravy a Rakouska proslavily překrásné renesanční měšťanské domy s bohatě zdobenými štíty, pitoreskní systém podzemních chodeb a řada zajímavostí v okolí. Projděte se po stezkách, kudy chodíval loupežník Grasel, a namalujte si vlastní hrnek v keramické dílně v Maříži!

Další aktuality

100 tipů na nejkrásnější vyhlídky v Česku

Také se rádi na svých toulkách přírodou kocháte panoramatickými výhledy? Hory, kopce, skály a vyhlídková místa nás fascinují od nepaměti. Nechejte se inspirovat našimi tipy, které vám přináší přehled nejzajímavějších přírodních vyhlídek v celé České republice. Vybírat můžete z pohledů na meandry řek, skalní města či hřebeny našich hor.
29. červen 2025 8:22
Příroda

Který strom se stane vítězem ankety Strom roku? Známe finalisty!

O titul Strom roku České republiky 2025 se letos utká deset finalistů z různých koutů země, a to od 21. 7. do 5. 10. 2025. Odborná porota Nadace Partnerství vybrala soutěžící z celkem 88 nominací. Mezi finalisty najdete lípy, duby, javor, hrušeň, topol nebo vrbu.
25. červen 2025 14:00
Příroda

Den černých koček: pověry, mýty a legendy aneb přestaňme se černé bát

Od roku 2011 je 17. srpen dnem věnovaným oslavě černých koček po celém světě. V mnoha kulturách jsou černé kočky spojovány se smůlou nebo pověrami. Tento den je tak skvělou příležitostí, jak rozptýlit mýty a ukázat lidem, že ebenově zbarvené šelmičky jsou milými společníky. Kudy z nudy pro vás navíc našlo nejrůznější zajímavosti z kočičího světa a samozřejmě nebudou chybět ani tipy na kočičí výlety.
24. červen 2025 3:44
Příroda

Vydejte se za krásou našich jezer

Poznejte nádherná jezera v Česku. Podnikněte výlet pěšky, na kole i autem. Nechte se unést klidnou krásou přírody a na místech, kde je to povoleno, se osvěžte v chladné jezerní vodě. Objevíte krásná šumavská ledovcová jezera, revitalizované rekreační vodní plochy na místech bývalých dolů, romantické pískovny i raritní přírodní útvary.
22. červen 2025 8:02
Příroda

10 tipů na výlet do Zoo (nejen pro děti)

Zoo patří k nejatraktivnějším výletům po celý rok a zejména u dětí i k neoblíbenějším. Neslouží však jen k rekreačním účelům, ale také ke vzdělávání, výzkumu a ochraně druhů, jejich zachování a chovu. Často je to jediný způsob, jak udržet nějaký živočišný druh na Zemi. Rekordmankou je zejména zoologická zahrada v Praze, je nejnavštěvovanější zoo v Česku a zařazená mezi nejlepší zoo na světě. Dnešní zoologické zahrady si kladou za cíl zejména ochranu biodiverzity a ochranu živočišných druhů. Udělejte si výlet za zvířaty a poznejte jejich život. Kromě známých exotických živočichů se každá ze zoo chlubí zvláštním druhem – v Praze je to např. ďábel medvědovitý, v Plzni kolibříci, v Ostravě onageři, ve Zlíně rejnoci nebo v Brně tropické ryby.
21. červen 2025 11:15
Příroda

Kam v horkých dnech na výlet? Přeci do chladivých údolí a roklí!

Jak se zchladit ve vedru? Kam se vydat, když je v létě pořádné horko? Máme pro vás tip – co zkusit výlet do některého z příjemně chladivých údolí, hlubokých roklí a skalních strží! A pokud údolím navíc protéká říčka či potok, je možné se navíc i ochladit.
21. červen 2025 9:04
Příroda

Sedm hor s krásnými výhledy, kam se dostanete jen pěšky nebo na kole

Vyjet na kopec lanovkou dokáže každý, ale portál Kudy z nudy nenabízí jen místa snadno dostupná. Kdo má rád výzvy, prudká i táhlá stoupání a dlouhé cesty, ten si užije na horách, kam vedou jen turistické značky, úzké lesní pěšinky a tu a tam i nějaká asfaltka pro cyklisty.
21. červen 2025 9:00
Příroda

Kdy přichází letní slunovrat? Užijte si nejdelší dny v roce a skvělé letní programy

Astronomické léto 2025 začne v sobotu 21. června 2025 ve 4 hodiny a 42 minut našeho času, kdy vstoupí Slunce do znamení Raka. Den bude nejdelší, zatímco noc nejkratší. Užijte si letošní letní slunovrat, tajuplnou a mýty opředenou událost, kdy Slunce dosahuje při svém relativním pohybu vůči Zemi své nejsevernější polohy. Nedlouho poté si 24. června připomínáme svátek sv. Jana Křtitele, který je pověstmi neméně opředený. Léto bude skvělé a skončí až s podzimní rovnodenností, která nastane 22. září.
20. červen 2025 19:49
Příroda