Památka, která byla pro blízký
Třinec rodinným stříbrem, to byl
dřevěný kostel Božího těla v Gutech. Pocházel z 16. století, vybavení bylo z velké části původní a byly v něm obrazy dokonce z první poloviny 16. století. I když se
připravuje stavba repliky kostela, historická ztráta je nevyčíslitelná.
V současné době řemeslníci z Tesařství Antonín Papšík zpracovali stovky kubíků dřeva, steny budou například z
jedlových půlkulatin o průměru až šedesát centimetrů. Na konstrukci a stěny kostela padne asi 380 kubíků jedlového dřeva. Šindele, dlouhé sedmdesát centimetrů, spolknou přes 160 kubíků. Pokud se neobjeví komplikace,
začne se stavět letos v září. Stavba by pak měla být
hotová příští rok, tedy v roce
2019.
Toulky po horách i podhůří
Hodslavice jsou známé jako rodiště
Františka Palackého a také jako místo, kde u hlavní cesty z
Nového Jičína na
Valašské Meziříčí stojí
dřevěný kostel sv. Ondřeje,
podle letopočtu 1551 na jednom z věžních trámů dokonce ještě
starší než zničený kostel v Gutech. Poblíž objevíte hrob rodičů Františka Palackého, navštívit můžete i jeho
památník v rodném domku.
Na rozdíl od gutského kostela skrytého mezi stromy je
dřevěný kostel sv. Antonína Paduánského nepřehlédnutelný; společně s
turistickou chatou doplněnou rozhlednou totiž stojí na 707 metrů vysoké
Malé Prašivé nedaleko
Frýdku-Místku, v místě se skvělou vyhlídkou do okolí. Na kole sem dojedete po
pivovarské cyklostezce Radegast, pěšky po
naučné stezce Prašivá. Výchozí bod je stejný: vesnice
Vyšní Lhoty. A poutě? Ty se konají vždy v červnu v době svátku sv. Antonína.
Ke kostelu na Prašivé se vztahuje pověst o zázračně zachráněném hraběti z Oppersdorfu, majiteli frýdeckého panství. Ten založil také
kostel Všech svatých v
Sedlištích, obci ležící severně od
Frýdku-Místku. Kostelík postavený roku 1638 má šindelovou střechu, zvenčí jej obklopuje krytý ochoz, takzvaná sobota, a celý areál kostela s hřbitovem je ohraničen dřevěným parkánovým plotem. V nedalekých Řepištích najdete
dřevěný kostel sv. Michaela Archanděla.
Který dřevěný kostel je nejkrásnější?
Některé beskydské kostelíky, vznikající v 19. století, se inspirovaly skandinávskými stavbami. Tak vznikl i krásný
kostel sv. Bedřicha v Bílé, postavený z podnětu olomouckého arcibiskupa kardinála Bedřicha z Fürstenbergu v letech 1873-1875; traduje se, že
model švédského kostela kardinál koupil na světové výstavě ve Vídni, případně že koupil celý a hotový kostel. Ve skutečnosti je autorem projektu stavitel Antonín Kybasta, který se nechal inspirovat severskou architekturou.
K nejmalebnějším dřevěným kostelům se řadí
kostelík Povýšení svatého Kříže z přelomu 19. a 20. století v Bystřici nad Olší a
kostel Panny Marie Sněžné ve
Velkých Karlovicích, dokončený roku 1754. Stojí na netypickém půdorysu řeckého kříže a má složitou konstrukci obvodových stěn s celkem 24 úhly. V interiéru si zaslouží obdiv křišťálové lustry, které kostelu věnoval Salomon Reich, majitel nedaleké sklárny v Karolince.
Přestěhované kostely
Vedle původních horských kostelů zdobí řadu míst v Česku ty,
které k nám přicestovaly z Podkarpatské Rusi. První byl patrně
kostel sv. Archanděla Michaela v
zahradě Kinských na Petříně, který do
Prahy přijel roku 1929 z Medvedovcí u Mukačeva. Z obce Velká Kopaňa nedaleko Chustu pochází
kostel Všech Svatých, který před zánikem zachránil senátor Václav Klofáč v roce 1927 a o tři roky později se kostel přestěhoval do
Dobříkova u Chocně. V roce 1936 přijel po železnici do
Blanska pečlivě rozebraný
dřevěný kostel sv. Paraskivy, který původně stával v obci Nižné Seliště nedaleko Chustu. Z Hliňance u Mukačeva pochází
kostel sv. Prokopa a sv. Barbory v Kunčicích pod Ondřejníkem, několikrát se stěhoval také
kostel sv. Mikuláše v
Nové Pace, původně
zasvěcený Zesnutí Přesvaté Bohorodice. Kuriozitou je
kostel sv. Mikuláše v
Hradci Králové, který pochází z
východoslovenské Habury; tam si mimochodem před několika lety postavili jeho repliku.
Kde najdete další dřevěné kostely?
Podobně starý jako kostel v Gutech je
kostelík sv. Mikuláše, postavený koncem 16. století v
Nýdku.
Pěkný barokní
dřevěný kostel sv. Petra a Pavla z roku 1766 najdete na hřbitově v
Albrechticích, obci jižně od
Karviné.
Při toulkách po
Beskydech možná narazíte na nenápadný
jednolodní dřevěný kostelík sv. Panny Marie na Gruni. Původně stával jako dominanta krajiny volně na hřebeni a býval vidět z velké dálky, dnes jej zakrývají vysoké stromy.
Cennou památkou je jediný zachovaný takzvaný
toleranční kostel ve Velké Lhotě, horské obci jihovýchodně od
Valašského Meziříčí. Hlavní vchod nesměl být obrácen k hlavní cestě a svatyně nesměla mít věž ani zvony, proto stavba s mansardovou střechou připomíná spíš roubený dům nebo stodolu. Zdejším farářem byl v letech 1875–1895
Jan Karafiát, autor pohádkové knížky Broučci.
Tři dřevěné kostely objevíte v okolí
Velkých Losin.
Kostel sv. Michaela v Maršíkově s osmibokou věží byl dokončen v roce 1609,
kostel sv. Martina v Žárové je o dva roky mladší. Třetí, nejmladší, je
dřevěný kostelík sv. Jana Nepomuckého v Klepáčově z roku 1783.
V
Hrčavě, nejvýchodnější obci České republiky, v těsné blízkosti hranic se Slovenskem a Polskem, stojí
kostel sv. Cyrila a Metoděje z roku 1936, zřejmě nejmladší z původních dřevěných kostelů na
severní Moravě a ve Slezsku.
Dřevěné kostely se stavěly i jinde, například v
Orlických horách je unikátem roubený
kostel sv. Petra a Pavla v Liberku u
Rychnova nad Kněžnou, pocházející z konce 17. století.