Pod hlavičkou
Berlinale Special uvádí berlínský festival každý rok mimořádné kinematografické počiny nebo pocty světovým filmařským osobnostem. Loni například
film Rozum a cit připomněl umění
Alana Rickmana. Jak se bude publiku líbit historické
drama o někdejším československém diplomatovi Janu Masarykovi a událostech spojených s mnichovskou dohodou?
Film s exkluzivní premiérou
Film natočený podle scénáře
Alexe Königsmarka a Petra Kolečka s
Karlem Rodenem v hlavní roli rozhodně nenudí. Odehrává se na pozadí blížícího se válečného konfliktu a bouřlivého období kolem Mnichova, kdy Masaryk působil jako velvyslanec v Londýně. Na plátně se však Masaryk neobjevuje jen jako pouhý politik, ale také jako bonviván se slabostí pro alkohol, milenky a drogy.
Na českou scénu film vstoupil trochu zvláštně: podobně jako jiné domácí snímky, například Obsluhoval jsem anglického krále, zvolil
strategii exkluzivní premiéry. Té se Masaryk dočkal
25. prosince v
pražském kině Lucerna, ale do široké distribuce vstoupí až po uvedení na Berlinale ve
čtvrtek 9. března. Je to symbolické datum: v
noci z 9. na 10. března 1948 Jan Masaryk zemřel. Zvláštní opatření zvolili tvůrci filmu nejenom proto, aby film získal dostatečný počet projekcí nutný k nominaci na ceny Český lev za rok 2016, ale také kvůli obavám, aby snímek nenatočil některý z diváků a předčasně jej nezveřejnil na internetu.
Ušlechtilý TGM versus „veselý Jan“
Karel Roden má s rodinou Masaryků už své zkušenosti: ve dvoudílném snímku o hilsneriádě
Zločin v Polné jsme se s ním setkali v roli Tomáše Garrigue Masaryka, nyní si zahrál jeho syna Jana. Než půjdete do kina, vyplatí se oprášit si základní dějepisné znalosti. Například ohledně věku;
Jan Masaryk se narodil v září 1886 v Praze, zemřel tedy jako dvaašedesátiletý. Už v dobách pražských studií se proslavil příšerným prospěchem na několika gymnáziích, ještě před maturitou odcestoval do USA.
Krátce po vzniku Československa vstoupil do služeb ministerstva zahraničí a působil jako chargé d’affaires ve Washingtonu, poté jako osobní tajemník Edvarda Beneše (toho ve filmu hraje Oldřich Kaiser), vyslanec v Londýně a posléze jako ministr zahraničí v londýnské exilové vládě. Po druhé světové válce v únoru 1948 odmítl odstoupit s ostatními demokratickými ministry a několik dní poté zemřel po pádu z okna svého bytu v
Černínském paláci v Praze na Hradčanech. Okolnosti se nikdy nevysvětlily a dodnes není jasné, zda šlo o sebevraždu, vraždu či nešťastnou náhodu. Je pochován podobně jako TGM a jeho sestra Alice na
hřbitově v Lánech.
Dva filmy pro Berlín
Film začíná úmrtím československého prezidenta TGM a končí vyhlášením války. Natáčel se například na
letišti Praha-Kbely, v areálu
Vojenského technického muzea v Lešanech anebo v
pražském Rudolfinu, ale také v Nizozemsku a v Londýně, první klapka klapla v září 2015 v Primaciálním paláci v centru Bratislavy. Masaryk ovšem není jediný film, který jede na
letošní Berlinale. V hlavní soutěži festivalu bude rovněž uveden
polsko-český snímek Přes kosti mrtvých, na kterém se s
režisérkou Agnieszkou Hollandovou podílel
scenárista Štěpán Hulík. Mysteriózní příběh, v němž jednu z hlavních rolí ztvárnil
Miroslav Krobot, se odehrává v malé osadě na česko-polském pohraničí, kde se v rychlém sledu stane několik záhadných vražd. Film bude uveden do kin
20. dubna.