Lokalitu známou jako
Mapa republiky zkoumají pracovníci Správy
KRNAP za pomoci
moderní technologie GPS už přes dvacet let. Cílem výzkumu je pochopit, jak sněhová pokrývka ovlivňuje
mikroklima v závětrné oblasti Studniční hory. Mapa republiky přitahuje vědce řadu let. Teprve s použitím technologie GPS přesným zaměřením terénu
bez sněhu i terénu se sněhovou vrstvou a jejich porovnáním, získávají odborníci nejpřesnější možná data.
Letošní maximální výška sněhu byla na Mapě republiky naměřena v dubnu, a to
8 metrů. Zatím poslední květnové měření mocnosti sněhové vrstvy ukázalo výšku přes čtyři metry. Jedná se tedy přesně o polovinu letošního maxima. Podle zkušeností lze očekávat, že sníh roztaje na
přelomu června a července. Vůbec nejvíce sněhu v novodobé historii naměřila Správa KRNAPu v roce 2000, to sněhová vrstva dosahovala 15,7 metru!
Mapou republiky je nazýváno sněhové pole na jižním svahu
Studniční hory. Přestože leží na jižním svahu, které obvykle odtávají nejdříve,
sníh zde zůstává prakticky nejdéle v Krkonoších. Důvodem je modelace terénu a větrné proudy anemo-orografického systému
Bílého Labe, které zde pravidelně ukládají
obrovská množství sněhu. Sněhová vrstva pak dosahuje mnohametrové výšky. Jak sněhové pole odtává, ztrácí postupně
tvar prvorepublikového Československa s Podkarpatskou Rusí, posléze odtává Slovensko, až nakonec zůstávají Střední Čechy. Charakteristického tvaru sněhového pole si všimli
prvorepublikoví turisté a začali mu přezdívat
Mapa republiky.
Protože se dnes nachází v nejpřísněji chráněné části národního parku, pěšky se přímo k ní nepodíváte. Vidět jej lze ale z
turistické cesty z
Pece pod Sněžkou na
Richtrovy Boudy,
od
bufetu Na Rozcestí, od
Výrovky do sedla mezi Luční a Studniční horou (k
Památníku obětem hor) nebo
od
Husovy boudy nad
Pecí pod Sněžkou.