Naučná stezka Prameny Labe měří 18 km a na svých zastaveních seznamuje s přírodními zajímavostmi této části Krkonoš. Při procházce uvidíte spourtu přírodních zajímavostí, mezi něž patří například Pančavský vodopád, který je nejvyšší v České republice.
Trasa stezky vede ze
Špindlerova Mlýna do Horních Míseček.
Čeká vás velmi příjemná procházka kolem soutoku
Labe a Bílého Labe,
morénových valů i Pančavské a Labské jámy. Po stezce dorazíte také k
prameni Labe, který je zde symbolicky označený skruží a
erby měst, kterými protéká. Skutečný pramen se nachází na Labské louce.
Kolem Harrachových kamenů vede cesta k
mohyle Hanče a Vrbaty. Tito dva odvážlivci přišli o život v březnu 1913 při lyžařském závodu na padesát kilometrů, kdy je překvapila nenadálá sněhová bouře. Do
Labského dolu spadá vysoká a strmá skalní stěna, o kus dál vás okouzlí
nejvyšší český vodopád na řece Pančavě. Srázy kolem jsou
vysoké 200 metrů a překvapí vás pravidelnost s jakou se tu láme žula do kamenných kvádrů.
Zahnete-li vlevo, ocitnete se na dohled od polského území u cíle cesty:
labských pramenů ve výšce 1386 metrů nad mořem. Dlouho ani nebylo úplně jasné, který
potok je vlastně "
začátkem Labe"'. Ještě v 19. století se naši předkové domnívali, že to je pramen Bílého Labe nedaleko
Luční boudy.
O prameny Labe se ale vedl ještě jeden
spor, a to mezi slezským hrabětem Schaffgotschem a českými majiteli panství ve Vrchlabí. Češi hájili hranice stejně, jako jsou dnes, Schaffgotsch si chtěl kousek území přidat. Nakonec se k české straně připojil
královéhradecký biskup Jan z Talembergu, který 19. září 1684 labský pramen vysvětil. Tím ho "přihodil" ke své diecézi, a protože hranice diecéze jsou zároveň hranicemi země,
potvrdil že území patří do Čech. K prameni Labe se potom biskup nechal dovézt
na velbloudovi, kterého předtím dostal darem od cizích vyslanců. Velbloud však došel jen do půli kopce a dál se mu nechtělo a tak na zbytek cesty uchopili
nosítka i s nákladem členové biskupova doprovodu. Traduje se, že při zpáteční cestě nosiči navíc biskupa vysypali...
Po pár krocích, směrem k Mísečkám, dojdete k
Růženčině zahrádce - místu které je ohraničeno velmi
starými kamennými valy, které kdysi dávno měly kultovní účel. Jméno dostala zahrádka zřejmě
podle hraběnky Harrachové, která sem s chotěm došla v roce 1734 pomalou vycházkou.
Prozkoumejte krásy Krkonoš na 18 km dlouhé naučné stezce Prameny Labe. Objevte přírodní i historické poklady této oblasti.
Naučná stezka Prameny Labe měří 18 km.
Na stezce uvidíte Pančavský vodopád, morénové valy, Pančavskou a Labskou jámu, a pramen Labe.
Trasa začíná v Špindlerově Mlýně a končí v Horních Mísečkách.
Skruž a erby měst symbolicky označují pramen Labe a města, kterými řeka protéká.
Labský pramen vysvětil královéhradecký biskup Jan z Talembergu 19. září 1684.
Pramen Labe byl předmětem sporu mezi slezským hrabětem Schaffgotschem a českými majiteli panství ve Vrchlabí.
Biskup byl nejdříve dovézen na velbloudovi a zbytek cesty byl nesen členy jeho doprovodu v nosítkách.
Růženčina zahrádka je místo ohraničené starými kamennými valy s kultovním účelem, pojmenované po hraběnce Harrachové.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.