S čím můžete počítat na
Broumovsku? Není tu tak nabito jako v nedalekém
Adršpachu, do
Broumovského kláštera i do magické krajiny
Broumovských stěn se můžete podívat celý rok, a navíc tu objevíte spousty kuriozit – třeba
Turínské plátno,
kapli s půdorysem hvězdy a také
Korunu, vrch, který připomíná
Ďáblovu věž v americkém Wyomingu. A tím to zdaleka nekončí!
1. Broumov, centrum Broumovska a možné Evropské hlavní město kultury
Srdcem
Broumovska je město
Broumov. Leží uprostřed kotliny protékané
řekou Stěnavou a ohraničené pásmem pohraničních
Javořích hor a hřebenem
Broumovských stěn. Historické jádro má půdorys takzvaného slezského typu – dvě hlavní ulice, které se sbíhají u
Horní a Dolní brány, a zároveň vytvářejí dvě náměstí,
Malé a velké, pojmenované
Mírové. Jeho dominantou je
Stará radnice a barokní
mariánský sloup z dílny
Jana Brokofa, vytesaný z jediného kusu kamene. Do dnešní doby se dochovaly také pozůstatky
městských hradeb a
parkánů. Na jižním okraji města si prohlédněte dřevěný
hřbitovní kostel Panny Marie nazývaný též
U naší milé paní; stojí tu od 15. století a na jeho stavbu nebyl použitý ani jeden hřebík.
Titul
Evropské hlavní město kultury je vždy na jeden rok propůjčován Evropskou unií jednomu či více evropským městům, která tak mají po celý rok možnost představit Evropě svůj
kulturní život a jeho rozvoj. Již nyní jsou vybráni dva adepti z České republiky pro rok
2028 - a jedním z nich je právě
Broumov. Ten je přitom vůbec nejmenším kandidujícím městem v historii projektu. Vypravte na
poznání místních památek, krásné přírody a přesvědčte se o tom, že Broumov žije kulturou po celý rok!
2. Broumovský klášter, impozantní barokní památka
Nechte se inspirovat barokem a přijďte si prohlédnout
Broumovský klášter, dávné kulturní srdce města! Historii
Broumovska už stovky let určuje působení
břevnovských benediktinů z nejstaršího fungujícího mužského kláštera v českých zemích. Benediktini přivedli zemědělce, rozdělili lesní půdu, vyměřili katastry obcí a postupně zvelebili celou krajinu. Dnešní podobu klášter získal až na přelomu 17. a 18. století podle návrhů
Kryštofa Dientzenhofera a jeho syna
Kiliána Ignáce. Klášter sice spravuje benediktinské arciopatství v
Praze-Břevnově, není však osazen řeholní komunitou.
Klášter je přístupný celý rok a nabízí různé typy prohlídek, kromě toho můžete navštívit interaktivní
středověké skriptorium,
kavárnu, klášterní
restauraci a
vinný sklep, projít se
klášterní zahradou s
Galerií Dům a dalšími
zajímavostmi a ubytovat se v bývalých mnišských celách v
Domě hostů.
3. Turínské plátno v Broumovském klášteře
Kromě toho, že v
Broumovském klášteře kdysi byl uložen obří rukopis
Ďáblovy bible, tu mají další rarity. Velkým lákadlem je
kopie Turínského plátna, v němž bylo zabaleno tělo Krista, když jej sňali z kříže. Plátno bylo objeveno v roce 1999 v
klášterním kostele sv. Vojtěcha, a to nad
kaplí sv. Kříže za zlaceným štukovým věncem s nápisem Sancta Sindon v dřevěné schránce. Plátno pochází ze 17. století a je
jedinou historickou kopií severně od Alp.
4. Broumovské stěny: výlet v každém ročním období
Dvanáct kilometrů dlouhý hřeben
Broumovských stěn je rájem pro ty, kteří si chtějí vychutnat divokou krásu přírody a daleké výhledy. Stěny protkané sítí turistických značek jsou volně přístupné z obou stran. Směrem od
Police nad Metují se autem dostanete až ke známé
Hvězdě nebo do vesnic
Pěkov, Hlavňov, Slavný a
Machov, odkud budete dál pokračovat pěšky. Směrem od
Broumova se dá dojet do vesnic
Křinice, Martínkovice nebo
Božanov, čeká vás podstatně náročnější výstup a větší převýšení než z opačné strany.
5. Hvězda: kaple, chata a rozcestí v Broumovských stěnách
K nejznámějším místům
Broumovských stěn patří
Kovářova rokle, opředená legendami o staré penězokazecké dílně. Roklí vede značená turistická cesta z
Police nad Metují do
Broumova, a prochází rovněž přes
rozcestí Hvězda. Jméno mu dala zlacená hvězda připevněná na vysokém kříži vysoko na skalách, která příchozím už z dálky ukazovala směr. Roku 1733 tu podle návrhu
Kiliána Ignáce Dientzenhofera vznikla
kaple Panny Marie Sněžné na Hvězdě se symbolickým půdorysem, v polovině 19. století přibyla
turistická chata Hvězda v alpském stylu, která slouží jako výletní restaurace.
6. Kamenná brána a kamenné hřiby, kuriozita Broumovských stěn
V
Broumovských stěnách se skrývají fantastické
přírodní kuriozity. Jednou z nich je pět metrů široká a pět metrů vysoká pískovcová
kamenná brána. Její stáří se odhaduje na několik milionů let a najdete ji na žlutě značené trase mezi
vrcholem Koruna a vesnicí
Slavný. Cestou můžete prozkoumat také další pitoreskní skalní útvary v čele s
kamennými hřiby. Jejich nejlepší naleziště je kolem červeně značené Hřebenovky mezi Slavným a odbočkou k
vyhlídce na Čertovu tchyni.
7. Varan, kočka a veverka aneb kamenná zoo
Když půjdete skalním bludištěm
Broumovských stěn k jejich jižnímu konci, čekají vás nejvyšší vrcholky, tyčící se až 300 metrů nad Broumovskou kotlinou:
Koruna (769 m) s jedinečnými výhledy na
Broumovsko a
Javoří hory, a
Božanovský Špičák (773 m). Přes jeho vrcholek vede okružní žlutě značená trasa, lemovaná řadou skal s přiléhavými zvířecími jmény. Objevíte tu třeba
Veverku, Velblouda, Želvu nebo
Kočku, ale i exotického
Varana či
Ponorku.
8. Broumovská skupina kostelů a baroko značky Dientzenhofer
Kromě barokní přestavby
Broumovského kláštera se
otec a syn Dientzenhoferové na přání tehdejšího opata
Otmara Daniela Zinkeho ujali rovněž přestavby jedenácti kostelů v okolních vesnicích.
Broumovská skupina kostelů se po mnoha letech nezájmu dočkala zařazení mezi národní kulturní památky. Nejlépe se s ní seznámíte v letních měsících, kdy v v jednotlivých kostelech probíhají prázdninové prohlídky.
Kryštof vypracoval projekty ke
kostelu sv. Michala ve Vernéřovicích (základní kámen položen v roce 1719) a
kostela sv. Jakuba v Ruprechticích (základní kámen položen v roce 1720). O něco starší je
kostel sv. Martina v Martínkovicích, jako jediný postavený podle plánů
Martina Allia, projekty dalších chrámů vypracoval
Kilián Ignác Dientzenhofer.
9. Sopka Homole a kouzelné zimní divadlo
Až se pojedete podívat do
Šonova ke
kostelu sv. Markéty, můžete se vydat na krátkou procházku po modré značce na
vrch Homole (649 m). Říká se mu
Šonovská sopka, protože na jeho vrcholku je jáma, z níž stoupají výpary teplého vzduchu. Byť jsou
Javoří hory vulkanického původu, takzvané ventaroly nemají se sopečnou činností nic společného, to jen z rozpukaného podloží kopce vystupují teplejší plyny. Nejhezčí přírodní divadlo se tu odehrává v zimě, kdy pára v okolí jámy vytváří bohatou jinovatku.
10. Rozhledna Ruprechtický Špičák a pohled k nám i k sousedům do Polska
Do
Broumovské skupiny kostelů patří také
kostel sv. Jakuba Většího v Ruprechticích. Ten poslouží jako východisko výletu k
rozhledně na vrcholu Ruprechtického Špičáku (880 m), nejvyššího bodu
Javořích hor. Z volně přístupné vyhlídkové věže se otvírají krásné kruhové výhledy na celé
Broumovsko i na polské území, a to je ta nejlepší pozvánka ke slibovanému skoku přes hranice.
Na skok přes hranice: národní park Stolové hory
- Těsně za hranicemi na Broumovské stěny navazuje národní park Stolové hory / Góry Stołowe. Mezi nejoblíbenější místa patří tabulová hora Velká Hejšovina / Szczeliniec Wielki (919 m), Skalník / Skalniak (915 m), Bludné skály / Błędne Skały, skalní labyrint s bizarními skalisky, a Batorowské rašeliniště / Torfowisko Batorowskie. Také v Polsku „rostou“ skalní hřiby, a to mezi osadami Batorow a Karlów. Navštívit můžete také Bílé skály / Białe Skały, Radkovské skály / Radkowskie Skały, Výří skály / Skały Puchacza s krásným výhledem a Łezycké skály / Łezyckie Skalki v krajině připomínající savanu.
- Národní park protíná hustá síť pěších turistických stezek a cyklostezek s celkovou délkou přibližně 100 kilometrů. Z českého území se sem dá pěšky dostat po značených stezkách od Božanova a Machova.
- Mezi motorkáři je vyhlášená malebná Silnice sta zatáček / Szosa Stu Zakrętów, spojující městečka Kudowa-Zdrój a Radków.