Kavárna Slávia je
jednou z nejstarších a nejznámějších uměleckých kaváren na světě. Zpočátku do ní chodili hlavně
herci, tanečníci, operní zpěváci a režiséři z
Národního divadla. Později si ji oblíbili i spisovatelé a malíři z různých tvůrčích skupin jako Devětsil, Skupina 42 a další. Kavárna také přitahovala i
levicové spisovatele z celého světa, kteří přijížděli v padesátých a šedesátých letech na pozvání Svazu československých spisovatelů. Zvláštní oblibě se kavárna těšila i u
disentu z let 1968–1989.
Noví provozovatelé Petra Onderková a její syn Jozef Onderka chtějí
Slávii navrátit její tradici, lesk a národní hrdost. I proto se zaměřují spíše na českou než zahraniční klientelu a plánují kulturní večery, které budou oslavovat především
české autory např. Vladimíra
Holana, Vitězslava
Nezvala, Jiřího
Wolkera nebo Františka
Halase, ale nezapomenou ani na zahraniční tvůrce, jako např. Nazima Hikmeta, Pabla Nerudu a Jorge Amada.
Kavárna je po citlivé rekonstrukci
Na
šetrné rekonstrukci kavárny spolupracoval
architekt Jan Špaček, který se podílel i na její dřívější rekonstrukci v roce 1997. Zachovaly se tmavé stěny z mramoru a dřeva, velká zrcadla táhnoucí se od podlahy ke stropu a množství bytelných stolů. Naopak je
nová podlaha a svítidla. Úplnou novinkou je
bar u vstupu.
Onderkovi se do detailu zabývají i samotnou historií kavárny a objevují řadu zajímavostí. Do
Slávie například chodila i slavná
ruská spisovatelka Marina Cvetajevová. Naopak není pravdou, že v kavárně tvořil Rainer Maria Rilke. V
Praze trávil velmi krátké období na studiích a psát začal teprve až za jeho života v zahraničí. O nadcházejících
literárních večerech bude kavárna
Slávia informovat prostřednictvím webových stránek, sociálních sítí a instalacích umístěných před budovou.