Rekonstrukce
Sázavského kláštera byla rozsáhlým a komplikovaným podnikem. Trvala dva roky a jejím stěžejním bodem se stala
komplexní památková obnova kostela sv. Prokopa. Díky restaurátorům nyní dojde ke zpřístupnění veřejnosti doposud „zapovězených“ prostor, tzv. zimní kaple a severní empory. Kromě kostela se renovace týkala také
torza gotického trojlodí s věží a
fary a součástí projektu byla rovněž
revitalizace zahrady mezi těmito budovami.
V rámci dokončení rekonstrukce proběhne
v neděli 20. června 2021 slavnostní požehnání obnoveného
Svatoprokopského poutního areálu na
Sázavě. Požehnání obnoveného kláíšterního kolplexu proběhne
v 10:30 hodin v kostele sv. Prokopa. Liturgii povede a požehnání vykoná arcibiskup pražský a primas český
Dominik kardinál Duka OP.
Nový lustr, opravené varhany a legendární obraz
Mimo samotných staveb došlo také na
rekonstrukci varhan a do krypty pod kostelem byl namontován unikátní
více než sto kilogramů vážící
lustr ze
sklárny v Novém Boru. Kruhové svítidlo ze skla a ocelových prvků zdobí
staroslověnské litery, které se na
Sázavě našly. Opravou a renovací prošel i 15metrový
oltář, který nyní září novotou.
A zvláštní je i zdejší legendami opředený
obraz sv. Prokopa. Běžně má vyobrazený světec na malbě oči zavřené. Občas se ale stane, že na některé poutníky „mrkne“. Nejstarší záznamy o tom, že světec otevřel oči, pocházejí už z poloviny 17. století (a někteří z těch, kteří tento zážitek prodělali nebyli ani aktivní věřící). Samotný obraz byl vytvořen kolem roku 1600.
Třetí nejstarší mužský klášter v Čechách
Třetí nejstarší mužský
klášter v Čechách se nachází v místě, kde se na začátku 11. století v jeskyni nad
řekou Sázavou usadil poustevník jménem Prokop. Časem kolem sebe shromáždil komunitu poustevníků, která se kolem roku
1032 díky přemyslovským knížatům Oldřichovi a jeho synovi Břetislavovi proměnila v
benediktinský klášter. Prvotní budovy řeholníci vybudovali ze dřeva, románská kamenná svatyně vyrůstala od konce 11. století.
Zvláštností
kláštera byla po celé 11. století
slovanská liturgie. Klášter tak navázal na někdejší dědictví věrozvěstů Velké Moravy sv. Cyrila a sv. Metoděje. Slovanští benediktini v
Sázavě vytvořili řadu významných slovanských písemných památek. Klášter proslul i jako místo, kde chudí a nemocní nacházeli zastání a
uzdravení.