Sněhové pole na svahu
Studniční hory, které roztává v Krkonoších jako poslední, připomíná svým tvarem
bývalou Československou republiku. Lokalitu zkoumá
Správa KRNAP za pomoci
moderní technologie GPS už dvacátým rokem. Cílem výzkumu je pochopit, jak sněhová pokrývka ovlivňuje
mikroklima v závětrné oblasti
Studniční hory.
Letošní průběh zimy byl opravdu nezvyklý s velmi
malým množstvím dnů, kdy sněžilo. Při prvním letošním měření sněhu 24. ledna přitom byla naměřená výška sněhu 5,3 m. Po posledním
velkém sněžení v březnu pak mocnost sněhové vrstvy
výrazně stoupla. Pro srtovnání – v loňském roce bylo 20. března na místě naměřeno 14,54 metru sněhu a šlo o třetí nejvyšší naměřenou vrstvu za dvacet let.
Nejdřívé odtává "Podkarpatská Rus", poslední jsou "střední Čechy"
Mapou republiky je nazýváno sněhové pole na jižním svahu Studniční hory. Přestože leží na jižním svahu, který odtává nejdříve,
sníh zde zůstává prakticky nejdéle v
Krkonoších. Důvodem je modelace terénu a větrné proudy anemo-orografického systému Bílého Labe, které zde pravidelně ukládají obrovská množství sněhu. Sněhová vrstva pak dosahuje mnohametrové výšky.
Jak sněhové pole odtává, ztrácí postupně tvar prvorepublikového Československa s Podkarpatskou Rusí, posléze odtává Slovensko, až nakonec zůstávají střední Čechy. Charakteristického tvaru sněhového pole si za první republiky všimli turisté a začali mu přezdívat Mapa republiky. Protože se dnes nachází v
I. zóně národního parku, pěšky se přímo k ní návštěvník hor nepodívá.
Dobře viditelná je ale od
Chalupy na Rozcestí nebo z cesty mezi
Výrovkou a
Památníkem obětem hor v sedle mezi Luční a Studniční horou. Díky svému charakteristickému tvaru a barvě je vidět i z dalekého
Podkrkonoší.