Masopust aneb "masa popusť"
Masopust v minulosti představoval
čas hodování a veselí mezi dvěma různými postními dobami, kdy se lidé měli do sytosti najíst i napít, a byl proto spojený s různými tanečními
zábavami,
zabijačkami, oslavami, ale i svatbami. Pak totiž následoval čtyřicetidenní
půst před Velikonocemi, kdy se lidé zříkali jídla, ale i dalších věcí, které pro ně byly v životě zbytečné či postradatelné.
Lidé si někdy myslí, že v období masopustu se nemá jíst maso. Samo slovo "
masopust" tomu nahrává. Avšak jeho význam je zcela opačný. Název totiž tvoří základy slov "
masu popusť", tedy pořádně se najez masa.
Většina z nás se také zajímá o to,
kdy masopust přichází. To však není až tak jednoduché. Jedná se o období začíná po svátku
Tří králů, tedy 7. ledna. Ovšem stanovení termínu závěrečného dne, masopustního úterý před Popeleční středou, je dáno
výpočtem, jehož základem je stanovení termínu Velikonoc.
Masopust a Velikonoce 2025
- Tučný čtvrtek 27. února 2025
- Masopustní neděle 2. března 2025
- Masopustní úterý 4. března 2025
- Popeleční středa 5. března 2025
- první jarní úplněk 14. března 2025
- Květná neděle 13. dubna 2025
- Velký pátek 18. dubna 2025
- Velikonoční neděle 20. dubna 2025
- Velikonoční pondělí 21. dubna 2025
Tajemství masopustních masek
Nejočekávanějším masopustním dnem bylo úterý, kdy
„chodily maškary“, ty bývaly a dodnes jsou velmi rozmanité. Některé, zejména ty zvířecí, mají velmi dlouhou tradici a pocházejí z doby před rozšířením křesťanství. Masky zvířat se v Evropě užívaly po celý středověk, a to zejména v období zimního slunovratu a v průběhu zimních měsíců. Existuje
několik druhů tradičních maškar, které se dodnes objevují pravidelně. Patří k nim například strakatý, žena,
Žid, slaměný, ras,
Turek, bába s nůší, medvěd nebo kobyla. Každá postava vyjadřuje určitý typ, a proto bylo někde zvykem je dělit na
červené – pěkné a
černé – škaredé. Pokud by vás masopustní masky zajímaly blíže, udělejte si výlet do některého z muzeí, které je vystavuje. Jedno z nich je v
Hlinsku, v památkové rezervaci
Betlém, druhé najdete v
Milevsku a třetí v
Zákupech.
Průvody maškar obvykle
chodily od domu k domu, přičemž se
zpívalo, tancovalo a žertovalo na adresu jejich obyvatel. Někdy se žertování neomezilo jen na slovní zlomyslnosti, ale nezřídka došlo i na mazání sazemi a házení do sněhu. U každého stavení hudba zahrála dva až tři kousky. Maškary byly většinou odměňovány
koblihami, vejci, uzeným masem, ale i obilím a penězi. Masopust byl zakončen tradičním lidovým obřadem "
pochováním basy", které symbolizovalo na 40 dní konec tanečních a hudebních veselic.
Tradice zapsaná v UNESCO
Na některých místech naší země jsou
masopustní tradice tak prastaré a unikátní, že byly zapsány na Seznam nemateriálního kulturního dědictví
UNESCO. Jde především o masopustní
Masopustní obchůzky na Hlinecku, které jsou stále živou součástí lidové kultury. Ve vesnicích
Hamry,
Studnice,
Vortová a
Hlinsko – Blatno si tento pradávný obyčej předávají místní obyvatelé z generace na generaci již od konce 19. století v téměř nezměněné podobě. Dodnes se zde například za masky
převlékají pouze muži a masky si udržují
podobu popsanou již
před více než
sto lety.
Vypravte se na
Hlinecko v době konání tradičních masopustů – tradičně se konají v
Jeníkově, kde si maškary zadovádí už 26. ledna 2025. Ve skanzenu
na
Veselém Kopci bude rej masek řádit
8. února a v obci
Hamry o týden později, v sobotu
15. února. V neděli 16. února ožije masopustem
Hlinsko a v sobotu
22. února si maškary troufnou pozlobit domácí i přespolní ve
Vortové. Ve
Studnicích zastihnete průvod strakatých, slaměných, Židů, rasů, Turků s medvědem i kobylkou
1. března. Rozloučení s masopustem proběhne 4. března ve
skanzenu Betlém v Hlinsku.
Masopust je tradiční období bujarého veselí a hodování, které předchází čtyřicetidennímu postnímu období před Velikonocemi. V tomto čase si lidé tradičně dopřávali hojné jídlo a pití, aby se připravili na nadcházející půst.
Během masopustu se tradičně konzumují koblihy, boží milosti a pochoutky ze zabijačky. Součástí masopustního veselí jsou taneční zábavy, zabijačky, svatby a další oslavy.
Slovo 'masopust' je odvozeno ze slov 'masu popusť', což znamená, že lidé měli příležitost se pořádně najíst masa před nástupem postního období.
Masopust začíná po svátku Tří králů, což je 7. ledna, a trvá až do masopustního úterý před Popeleční středou.
Návštěvníci mohou být svědky průvodů maškar, obchůzek a masopustních tradic, které jsou na některých místech dokonce zapsány na Seznam nemateriálního kulturního dědictví UNESCO. Mohou také navštívit muzea, která se specializují na masopustní tradice a masky.
Tradiční masopustní maškary zahrnují postavy jako strakatý, žena, Žid, slaměný, ras, Turek, bába s nůší, medvěd a kobyla. Tyto masky jsou členěny na červené - pěkné a černé - škaredé.
Masopustní obchůzka na Hlinecku je starobylá tradice, která je živou součástí lidové kultury a byla zapsána na Seznam nemateriálního kulturního dědictví UNESCO. Místní obyvatelé se převlékají za masky, což je tradice předávaná z generace na generaci.
V roce 2025 se konají úchvatné masopustní akce v různých obcích jako Jeníkov, Studnice, a Hlinsko v Hlinecku, Vortová a na Veselém Kopci, kde návštěvníci mohou zažít pravé masopustní veselí.
Kromě tradičních obchůzek a maškar se během masopustu konají soutěže o nejlepší masopustní masku, sousedské zábavy a pochovávání basy, což je lidový obřad symbolizující konec tanečních a hudebních veselic.
Muzea, která se specializují na masopustní tradici, zahrnují Muzeum v přírodě Vysočina, Muzeum milevských maškar a Eduard Held muzeum v Zákupech. Tyto instituce nabízí expozice karnevalových masek a masopustních zvyků.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.