ÚvodČeská nejKulturníČeský folklorní rok – zvyky a tradice
Kulturní

Český folklorní rok – zvyky a tradice

České lidové zvyky jsou založeny na křesťanské nebo pohanské tradici, často se navíc liší kraj od kraje. Ve městech se v dnešní době udržují méně, avšak na vesnicích jsou stále velmi živé. Zvyky i tradice se nadále těší velkému zájmu všech obyvatel České republiky, pro zahraniční turisty jsou zajímavým zpestřením jejich pobytu, a to zejména přijedou–li do Česka na Vánoce, o masopustu či o Velikonocích.


Masopust

MasopustJedná se o třídenní svátek, jímž začíná čtyřicetidenní půst končící o Velikonocích. Přípravě na masopust předcházel takzvaný „tučný čtvrtek“ – tučný proto, že se měl člověk před půstem co nejvíce najíst a napít. Vyvrcholením tohoto svátku je masopustní úterý, kdy se konají průvody maškar a divadelní představení. Lidé věřili, že když se převléknou za zvířata či fantaskní bytosti, převezmou jejich sílu, jedinečné vlastnosti a schopnosti. Při obchůzce se tancuje a maškary provádí všelijaké žertíky.

MasopustMasopustní obchůzky jsou populární do dnešní doby. V každém regionu ovšem probíhají jinak. Může se jednat o masky moderní či tradiční, někde rituální obchůzky nemění svůj řád již stovky let. Takové podoba obchůzek, známá především z Hlinecka, se dostala dokonce dostala na Seznam UNESCO. Za nejtradičnější masky (převlékat se mohli pouze muži) se považuje medvědář s medvědem, ras, kobylka (klibna, brůna), žid, slaměný, prase, kominík, smrt, cikánka, babka s nůší, šašek, ženich a nevěsta, svobodná matka, Laufer (někde zvaný Masopust či Bakchus – mluvčí celého průvodu), hejtman, caperda (střapatá maska s cepem), hudebníci, dělostřelci, husaři, Turek, moučka, strakatý (strakáč), různá povolání (dráteník, lékař, soudce, policajt, hejtman, preclíkář...), mouřenín, vodník, kohout, čáp, koza... a mnoho dalších.

K masopustu patří také zabijačky a hodování, např. smažené koblížky, jitrnice, maso, škvarková pomazánka, uzená polévka s kroupami a koláče. Na konec masopustu se obřadně "pohřbívá basa", která je symbolem tanečních zábav a veselí.
 

Popeleční středa

popelecPopeleční středa je jedním ze dvou dnů nejpřísnějšího půstu v roce. Mimo dnešního dne (kdy postní období začíná) připadá nejtvrdší půst na Velký pátek, kterým naopak postní období končí a přichází Velikonoce.

Na Popeleční středu uděluje kněz věřícím popelec – znamení kříže na čelo, které je zhotoveno z popela ze spálených kočiček posvěcených na Květnou neděli předešlého roku.

 

Pašijový týden

řehtačkaPoslední týden čtyřicetidenního půstu se nazývá pašijový týden na památku Kristova utrpení. V tomto týdnu mládež chodívá s řehtačkami a hrkačkami, které svým zvukem nahrazují zvonění zvonů, jež podle víry odletěly do Říma, a proto nezvoní. 
 

Škaredá středa

Středa před Božím hodem velikonočním. Říkalo se jí škaredá, černá nebo sazometná, protože se vymetaly komíny. Ten, kdo se v tento den škaredí a mračí, se bude mračit po všechny středy v roce. 
 

Zelený čtvrtek

špenátNázev "zelený" vznikl zkomolením původního německého názvu Greinendonnerstag, tedy „lkavý čtvrtek“, na Grünner Donnerstag, Zelený čtvrtek. Na Zelený čtvrtek je zvykem jíst špenát či pokrmy vylepšené kopřivami. A „zelené“ tradice využívají i některé pivovary, které každoročně připravují zelené pivo.

Vlastní předvečer Zeleného čtvrtku je připomínkou poslední večeře Páně. Ta se skutečně odehrála ve čtvrtek, který byl 14. nisanu, tedy v den, kdy Židé slavili pesach. V kostele zaznívají naposledy zvony „odlétající do Říma“. Pak umlknou až do Bílé soboty. Mnohde existovala pověra, že když naposledy zvoní na Zelený čtvrtek zvon, má člověk cinkat penězi, aby se ho držely. Pečou se jidáše – zvláštně tvarované obřadní pečivo z kynutého těsta. 
 

Velký pátek

pokladTento den se nesmí jíst maso. S Velkým pátkem je také spojená víra v magickou sílu země a zázraky, které se toho dne dějí. Podle lidových tradic se na Velký pátek otevírala země, aby na krátkou dobu odhalila ukryté poklady. Proto se v tento den nesmělo hýbat zemí, neprováděly se žádné práce na poli. Večer bylo v lesích, u zřícenin hradů a na dalších opuštěných místech vidět hledače pokladů.

Obvykle se na Velký pátek také hrají divadelní představení – pašijové hry. Tento den je v křesťanství považován za den Kristova ukřižování.
 

Bílá sobota

svíceBílá sobota je posledním dnem čtyřicetidenního půstu. Před vchodem do kostela se světil oheň – této tradici se říkalo „pálení Jidáše“. Do dnešního dne se uchoval zvyk nosit do kostela svíce, které se posvěcují připálením od posvěceného velikonočního paškálu.

Už večer se opět rozeznívají v kostelích zvony a přicházejí oslavy Velikonoční vigilie, což je noc ze soboty na neděli, kdy vstal Ježíš z hrobu.

 

Boží hod velikonoční

beránekVelikonoční neděle. Tradičně se peče velikonoční pečivo – beránek. Ten se dříve společně s mazancem, vejci, chlebem nebo vínem nosil do kostela, kde jej kněz posvětil. V křesťanské tradici je Velikonoční neděle největší slavností církevního roku, při níž se slaví Kristovo vzkříšení a vítězství nad smrtí. Velikonoce jsou pohyblivým svátkem, který se slaví první neděli po prvním úplňku po 21. březnu. 

V tento den se pletou tradiční pomlázky z vrbového proutí, což je doména mužů. Ženy potom chystají krásně barevná velikonoční vajíčka jako výsluhu pro koledníky. Na Boží hod velikonoční se při mši světily tradiční velikonoční pokrmy, které hospodyně připravili. Zpravidla již na Bílou sobotu upekly tradiční velikonoční pečivo – beránka a mazanec. Dále se do košíku přidával chléb, vajíčka nebo víno. Vše se odneslo do kostela, kde pokrm farář posvětil. Hospodáři odnášeli část posvěcených pokrmů hospodářským zvířatům, na pole a louky a také kousek vhodili do studny. Nedělí definitivně končilo předvelikonoční postní období. Všichni se mohli dosyta najíst i do té doby zapovězených pokrmů, jakými bylo maso, mléčné výrobky nebo slavnostní sladké pečivo.


Pondělí velikonoční

krasliceVelikonoční pondělí je dnem uvolnění a veselí, oslavou nového života. Jedná se o svátek, který souvisí jak s křesťanskou tradicí zmrtvýchvstání Krista, tak i s pohanskými tradicemi přechodu zimy v jaro. Chlapci chodí šlehat dívky s pomlázkou (spletené pruty zdobené pentlemi, které přenášejí životadárné mízy stromů do těla člověka), aby byly po celý následující rok zdravé a veselé. Mrskání pomlázkou je českou a slovenskou raritou, kterou jinde ve světě nenajdete. Bylo také zvykem, že děvčata vázala chlapcům na pomlázku pentličky a podle barev pentliček mohli chlapci poznat, jaké city k nim dívky chovají. Červená znamenala lásku, modrá naději, žlutá odmítnutí, zelená sympatie. To je podobné jako u darovaných vajíček.

kraslice z MoravyZa odměnu dostávají chlapci od děvčat malovaná vajíčka (kraslice). V některých regionech bylo zvykem, že dívky polévaly chlapce vodou, aby byli svěží, nebo v úterý chodila na oplátku s pomlázkou děvčata. Malovaná vejce připravují ženy a děvčata, a to už od Bílé soboty. Vejce jsou symbolem nového života a zrození a proto jsou na Velikonoční pondělí tím hlavním darem. Mezi obvyklé dekory vajec patří hlavně jarní květinové či zvířecí motivy. K tvorbě motivů se dříve používal hlavně vosk, sláma nebo se vejce vyškrabávala. V některých regionech chlapci šlehali děvčata hned ráno, když šla do kostela, někde zase docházelo k odvetné koledě a děvčata chodila koledovat v úterý.
 

Apríl – 1. duben

aprílTento den je spojen s různými vtípky a žertíky, na které se každý snaží nachytat své příbuzné a známé. Nejedná se o typicky českou tradici, ale vzhledem k velkému smyslu pro humor se tato tradice v Česku velmi ujala. Drobné zlomyslnosti a žertíky si u nás lidé na 1. dubna provádějí od 17. století.

V novinách se mohou objevit takzvané kachny, v poště lze objevit klamné informace. Svátek vznikl jako reakce na změnu ročního období; přechod ze smutné zimy na veselejší jaro. Apríl přišel do Česka ze zahraničí a rychle zdomácněl. První písemná zmínka o vyvádění aprílem v českých zemích se datuje rokem 1690 a pochází z pera Bartoloměje Chrystelli z Prahy. Tradiční aprílové žertování mělo tehdy základ v tom, že se lidé posílali pro něco nesmyslného, například pro zaječí peří, kohoutovo vejce nebo muší sádlo. Na konci 18. století jsou v české literatuře zprávy o aprílovém vtipkování už poměrně časté – a opět tradiční posílání pro nesmysl, například pro vtipné semínko. Ten, kdo se nechal jakkoli nachytat, si vysloužil titul "aprílový blázen" a byl celý den terčem posměchu. Je však i další vysvětlení: apríl bývá spojován i s pohanským bůžkem smíchu, který prý svátek slavil v dubnu. A pravověrní křesťané tento den vzpomínají oběšení Jidáše – svržení ďábla do pekla.
 

Pálení čarodějnic a filipojakubská noc

čarodějniceOd středověku se věřilo, že existují dny, kdy mají zlé síly větší moc než jindy. To platilo například o filipojakubské noci z 30. dubna na 1. května, kdy se na obranu proti čarodějnicím na vyvýšených místech pálily ohně. Postupem času se ujala tradice „pálení čarodějnic“, která se dodržuje dodnes.

Filipojakubská noc je opředena řadou rituálů a symboliky už od pohanských dob. Její kořeny sahají do keltského svátku Beltain, který se slaví mezi jarní rovnodenností a letním slunovratem.
 

1. máj – lásky čas

májkaNa prvního května musí dívky dostat políbení pod rozkvetlou třešní, aby neuschly a zůstaly stále krásné. Pražští milenci směřují v tento den na vrch Petřín, aby položili květinu k pomníku Karla Hynka Máchy (1810–1836), českého romantického básníka, který je autorem básně Máj. Tato báseň vypráví o tragické lásce mezi dvěma mladými lidmi a je součástí české klasické literatury. První květen se také slaví jako mezinárodní svátek práce. 

Máje, nebo také májky, jsou silné, rovné a vysoké stromy, které muži staví na návsích i náměstích. Užívané jsou často smrky, borovice, jedle i břízy. Někde se druhy stromů kombinují – kmen je z jednoho stromu a vršek z jiného. Důležité je, aby byla májka zelená (symbol vitality). Kmen je vždy hladký, rovný a vršek je zdoben barevnými stuhami (důležitá je červená barva jako symbol krve a života). V minulosti bylo zdobení májek ryze ženskou záležitostí. Májka na vsi stojí někdy i po celé léto, někdy do druhého dne, kdy je slavnostně pokácena. V minulosti se májka hlídala, aby ji někdo neukradl. Mládenci z vesnice se totiž vždy snažili ukrást májku ze sousední vsi, nebo alespoň ozdobu z ní. Pokud se mládencům podařilo ukrást celou májku, postavili ji vítězně do své vesnice s nadepsanou cedulkou, ze které vesnice pochází.
 

Letnice a Jízdy králů

jízda králůLetnice připomínají dnes již zapomenuté lidové obyčeje – otvírání studánek a působivou obchůzku královniček. Čtyřicátý den po Velikonocích křesťané slaví Nanebevstoupení, která připomíná Ježíšův výstup ze země do nebe, padesátý den patří letnicím neboli Svatodušním svátkům.

Letnice provázely také královské slavnosti včetně Jízdy králů, zapsané na seznam Mistrovských děl ústního a nehmotného dědictví lidstva UNESCO. Slavnosti svobodných mužů spojené s voděním, honěním či stínáním krále se dřív odehrávaly na mnoha místech, dnes se zvyk udržuje už jen na Slovácku a na Hané. Minimálně dvousetletou tradici má ta nejznámější z nich, Jízda králů z Vlčnova, spojená s lidovým jarmarkem a s možností prohlídky muzea a starých domů. Mezi další známé jízdy králů patří slovácká a hanácká Jízda králů.
 

Letní slunovrat a svatojánské oslavy – noc z 23. na 24. června

bylinkyKdo by rád znal svou budoucnost stran zdraví, lásky či vztahů, pro toho neexistuje lepší čas než letní slunovrat nebo svatojánské oslavy, vítající teplé úrodné období s delšími dny a kratšími nocemi. Je to dle legend magická chvilka, kdy se země otevírá a vydává své poklady, vyvěrá z ní také mocný proud energie. Zapalují se ohně jakožto pozemský symbol Slunce. Jední ze zvyků minulých bylo stavět velké vatry a skákat přes ně, když hořely.

Věřilo se také, že na svatého Jána mají léčivé bylinky největší moc a je dobré si je v tento čas natrhat. Národopisec Vincenc Jan Zíbrt sestavil pro časopis Český lid na začátku minulého století soupis svatojánských bylin. Složení bylin se místně odlišuje, ale základem vždy je, že se rostliny mají sbírat mlčky a na devíti různých místech. Devítka symbolizuje duchovní sílu, lidskost, soucit, poctivost, štědrost, vznešenost a velkorysost, má magický a rituální význam. Mezi svatojánské bylinky patří mimo jiné: třezalka, mateřídouška, heřmánek, máta, divizna, bazalka, černobýl, dobromysl, majoránka, devětsil, libeček, pelyněk, šípková růže, zvonek, jelení skok, mydlice, chrpa, bludníček, rozchodník a také kapradí.
 

Dožínky a dočesná

dožínkyPodobně jako vinařské obce chystají koncem léta vinobraní a v chmelařských oblastech mají dočesné, jinde se slaví dožínky. Slavnostní zakončení žní a oslavy sklizně bývají symbolickým poděkováním za štědré dary poskytnuté přírodou a také skvělou příležitostí k zábavě. S kosením obilí se začínalo podle jeho dozrání, někde od svátku sv. Markéty (13. července), jinde až v srpnu. Známý je dožínkový věnec nebo poslední uvázaný snop obilí. Konají se průvody selské jízdy, tančení zábavy, zabijačky a posvícení. Na hostině nesměly chybět vdolky, buchty, koláče, dvojctihodné koláče, maso, dožínkové pivo a kořalka.

dožínkyDočesná, tedy slavnost konce sklizně chmele se nejvíce oslavují v žateckém a rakovnickém regionu. Tradičně se koná první týden v září. Vznikla původně jako oslava dočesání posledního chmelového štoku a v průběhu let doznávala mnoha proměn. Klíčovým znakem takovéto události je dočesný věnec, který je uvitý z chmele a obilí, zdobený květinami. Jednou z podob události je i dovezení takového věnce do chmelnice v slavnostním průvodu na ověnčeném voze.

Věnec býval zavěšený ve stodole i součástí svátečního stolu na Štědrý den, jako projev vděčnosti za jídlo a aby se v domě držela hojnost a plodnost. Pak se roztrhal, sláma se dala dobytku a zrní z klasů se uchovalo do jara, kdy se přidalo pro požehnání úrody do nového osiva. Jinde se zrní z věnce přidávalo do vánočního pečiva nebo dalo slepicím pro dobrá vajíčka po celý rok.
 

Vinobraní

vinobraníNa podzim mají obilnáři dožínky, oslavu toho, že už je všechno obilí v pořádku pod střechou, chmelaři slaví obrání posledních šištiček chmele jako dočesnou a vinohradníci s vinaři slaví vinobraní. Oslavy vinobraní probíhají od konce srpna až do poloviny listopadu. Slaví se začátek a konec vrcholných prací ve vinohradu, což je začátek nebo konec sklizně hroznů. Probíhají lidové veselice se zpěvy a krojovanými průvody. Nechybí samozřejmě košty vín, jarmarky a posvícení.

Posledním lidovým zvykem je zarážání hory. Je znamením, že do vinohradu až do vinobraní nesmí vstoupit nikdo, kromě samotného vinaře, a to z prostého důvodu – ochrany dozrávajících hroznů. V každé obci má zarážení hory různé folklórní podoby a každoročně láká nespočet turistů.
 

Svatováclavské slavnosti – 28. září

Svatováclavské slavnosti mají různý ráz, od mší a poutí přes společné vyjížďky historických automobilů, až po rozverné slavnosti pro dospělé i pro děti. Konají se také jarmarky s regionálními produkty. Každý rok v Den české státnosti opouštějí ostatky svatého Václava katedrálu sv. Víta a spolu s tisíci poutníků se vydávají na cestu do staroboleslavské baziliky.
 

Dušičky – 1. až 2. listopad

dušičkyOd roku 998 se svátky zesnulých připomínají 1. a 2. listopadu. V některých obcích se v tento den peklo zvláštní pečivo nazývané „dušičky“, určené pro žebráky a pocestné. Dnes se na památku zemřelých kladou na hroby květiny, věnce a zapálené svíčky

Dušičky mají kořeny v prastarých keltských rituálech. Začátkem listopadu oslavovali Keltové nový rok a zároveň věřili, že se tento den setkávají mrtví s živými. Oblékali masky pro obřadní tance a průvody, zapalovali obřadní ohně, které měly ukázat cestu bloudícím duším. Věřili, že duše mohly konat dobré skutky i se mstít za minulá příkoří.
 

Sv. Martin – 11. listopad

svatý Martin„Sv. Martin přijíždí na bílém koni"  – toto pořekadlo označuje svátek sv. Martina za den, kdy poprvé padá sníh. Tradičně se v tento den obědvala svatomartinská husa a peklo se svatomartinské pečivo. V posledních letech vzrůstá popularita obnovené tradice otevírání mladého „svatomartinského“ vína, francouzského Beaujolais Nouveau, po česku. 

Na mnoha místech republiky se konají tzv. Martinské vyjížďky, kdy představitel sv. Martina přijíždí do města na bílém koni, někdy i s celou družinou. Na Moravě bývá svatý Martin spojený s žehnáním nových vín. Typickou sladkou pochutinou je pečivo, tzv. Svatomartinské rohlíčky – sladké rohlíky, rohy či podkovy nebo buchty, plněné ořechovou směsí, mákem nebo povidly.
 

Kateřinské zábavy – 25. listopad

kateřinská zábavaVšechny Kateřiny slaví svůj svátek 25. 11. Dříve to byl den ve znamení tanečních Kateřinských zábav. Panovalo na nich tzv. ženské právo, tudíž jim muži přezdívali ”babské plesy”. Ženy neměly  jen svou volenku, ale staraly se o celou organizaci, občerstvení i nájem hudby. Pak si samy vybíraly tanečníky, a to celý den a celou noc až do rána.

Svým tanečním partnerům dávaly zdobené pečivo nebo zdobený koláč, kterému se říkalo vrkoč. Základem vrkoče bylo těsto a na něm různě velká konstrukce z dřevěných špejlí s navěšeným sušeným ovocem a různými ozdobami.
 

Advent

Adventní doba (období čtyř neděl před vánočními svátky) je dobou postní a je spojena s přípravami na Vánoce. Název tohoto období pochází z latinského adventus a znamená „příchod“ – tedy narození Ježíše Krista. 


Barborky – 4. prosinec

barborkySvátek svaté Barbory je spojen se zvykem řezání Barborčiných větviček neboli barborek. Podle lidové tradice bylo třeba s prvním slunečním paprskem uříznout větvičku z třešně staré nejméně deset let a odnést ji do domu, kde žila neprovdaná dívka. Pokud větvička o Štědrém dnu rozkvetla, znamenalo to, že si dívka v nadcházejícím roce najde ženicha.

I dnes jsou barborky typickou předvánoční výzdobou domovů. V Čechách děti o svatobarborské noci dávají do oken punčochu, do níž jim Barbora naděluje drobné pamlsky, ale také uhlí, kameny nebo brambory, pokud děti v právě končícím roce zlobily.  
 

Mikuláš – 6. prosinec

svatý MikulášV předvečer tohoto svátku sestupuje sv. Mikuláš společně s andělem z nebe na zem, do průvodu se k nim připojuje ještě čert. Společně obcházejí děti – hodné chválí, zlobivé pak kárají a nabádají k lepšímu chování. Děti musí mikulášskému průvodu zazpívat písničku nebo přednést básničku (dříve se modlily a zpívaly koledy).

Za odměnu jim anděl naděluje sladkosti nebo hračky, zlobivým pak čert dává uhlí nebo brambory. U koho se průvod Mikuláše, anděla a čerta nezastaví, může si dát na okno, pod polštář nebo na kliku punčošku pro noční dárky od Mikuláše.
 

Lucie – 13. prosinec

Lucka z KouřimiV neděli 13. prosince se slaví svátek svaté Lucie. Tento den bývá spojen se zvláštními obchůzkami tajemných postav „Lucek“, které mají za úkol kontrolovat činnost hospodyněk v domácnosti – jesli nederou peří , netkají či neperou, a jejich prohřešky zlomyslně trestat. Důležité ovšem také bylo, jestli je stavení, jak se patří na vánoční svátky uklizené.

Běda těm nešťastnicím, co zvyk nedodržely nebo uklidit nestihly! Lucky by jim rozfoukaly peří po světnici, případně by se dožadovaly okamžitě napříst plný koš vřeten. Anebo by jim naopak napředené nitě vymotaly. Někde chodila jedna Lucka jinde zase až šestice těchto „bytostí“. Šlo o postavy, které měly na sobě bílé pláště a obličej zakrytý maskou s čapím zobákem. Jinde chodily zahalené bílým prostěradlem a na navlhčený obličej si nafoukaly mouku. V jižních Čechách chodilo pět až šest Lucek v dlouhých bílých pláštích s dlouhými bílými zobany jako tajemní ptáci. Postávaly u oken a mlčely. Potom tiše vešly do světnice a perutí z husího křídla vymetaly smetí z jizby.
 

Přástky – zimní zábava na vsi, od adventu do Velikonoc

draní peříSpolečenský život v zimě a adventu si lidé na vsi užívali při draní peří, předení lnu či konopí na kolovratu. Scházeli se v jedné chalupě, při práci zpívali, vyprávěli si různé historky, jedli co hostitelka připravila a také pili. Takovýmto sejitím se říkávalo přástky a podle dochovaných zpráv bývaly bujaré a ne moc mravné.

Nekonaly se v období od Štědrého dne do Tří králů. Období přástek pak končilo před zahájením předvelikonočního půstu.

 

Vánoce – 24. prosinec

VánoceHlavním vánočním svátkem je v Česku Štědrý den. V českých domácnostech se v tento den setkáte s  pohádkami, se jmelím a samozřejmě i s nazdobeným vánočním stromečkem. Ke Štědrému dni se pojí také mnoho tradic – celodenní půst (kdo jej dodrží, uvidí večer zlaté prasátko), lití olova (věštění budoucnosti podle tvaru odlitého kusu) nebo házení střevícem (dopadne–li špičkou ke dveřím, dívka se do roka provdá). K obědu se jedí bezmasá jídla – hrách, kroupy nebo nákyp z hub.

Když vyjde první hvězda, rodiny zasedají ke štědrovečerní večeři. Jako sváteční pokrm se podává rybí polévka a smažený kapr s bramborovým salátem. Sladkou tečkou je tradiční vánoční cukroví. Po večeři se rodina sejde u vánočního stromečku, pod který naděluje dárky Ježíšek.  

sv. Štápán25. prosince se oslavuje 1. svátek vánoční – Boží hod. Rodiny se scházejí u společného oběda – nejčastěji se jí pečená kachna nebo husa, knedlíky a zelí. Naši předkové v tento den nemetli světnice ani zápraží, dokonce se nesměly ani stlát postele! Přísně zakázáno bylo prát a věšet prádlo, protože by to mohlo znamenat neštěstí do domu. 

26. prosince se oslavuje 2. svátek vánoční – svatý Štěpán. V tento den chodili koledníci po domech koledovat – zpívat a přát zdraví i úspěch v hospodaření. Za koledu obdrželi ovoce, peníz nebo pozvání k posezení v domě. Jelikož je svatý Štěpán patronem koní, bývalo zvykem dodržovat tradice a rituály spojené právě s těmito krásnými a pro hospodářství tak důležitými zvířaty. Na mnoha místech se dodnes slavnostně žehná koním a ovsu, kterým se koně krmí. Jinde zase koně kropí svěcenou vodou, aby je v následujícím roce ochránila před zraněním a nemocí.


Svatý Silvestr – 31. prosince

silvestrNa svatého Silvestra nebývalo zvykem pít do časných ranních hodin. Lidem stačilo navštívit kostel a poděkovat za dobré prožití uplynulého roku. Modlili se také za dobrý průběh roku následujícího. Dbalo se také na to, aby byly vyrovnány všechny dluhy, prováděl se generální úklid obydlí a vše nepotřebné se vyhodilo nebo spálilo. Důsledná péče se věnovala i očistě těla. Nový rok měl každý vítat obdařen duševní i zevní čistotou.
 
Na venkově navštěvovaly stavení tzv. ometačky – ženy z chudobných poměrů, které symbolicky ometaly plotnu, aby kamna v novém roce dobře hořela. Hospodáři a hospodyni pak popřály vše dobré. Za to se jim dostalo almužny. Podle lidové tradice by se měly ženy na Silvestra vyvarovat toho, aby nechaly sušit prádlo. Mohlo by to zapříčinit smrt někoho z rodiny v novém roce. Také se nemá jíst drůbež, jinak by uletělo štěstí. Příjemnějším zvykem bylo o půlnoci požít ovar a křen s jablky pro štěstí. Velké silvestrovské veselí a bujné oslavy, jak je známe dnes, začaly až s příchodem 19. století.
 

Nový rok – 1. leden

nový rokNejznámější motto pro tento den zní: „Jak na Nový rok, tak po celý rok“. Tradičně se na Nový rok podává čočka nebo hrách, které mají zajistit rozmnožení peněz. Nevaří se drůbež, aby neuletělo štěstí. První leden je také státním svátkem – Dnem obnovy samostatného českého státu. 

Na vesnici panoval zvyk 1. 1. chodit na koledu – a nejednalo se přitom o dětskou kratochvíli. Pro výslužku, drobný obnos a panáka alkoholu si přišli například kněží, obecní sloužící nebo kominíci. Hospodyně rozhazovaly po světnici hrách, aby v novém roce nikdo nezbloudil.
 

Tři králové – 6. leden

tři královéZakončení vánočních svátků probíhá 6. ledna, kdy se připomíná příchod mudrců od východu – Tří králů, v českých zemích nazývaných Kašpar, Melichar a Baltazar – do Betléma. Tři králové chodí po domech a na dveře píší svěcenou křídou písmena K+M+B – jedná se ovšem o zkratku latinského „Christus mansionem benedicat“ – Kristus žehnej tomuto domu.

Období Tří králů bylo na lidové zvyky a tradice opravdu bohaté. Slavilo se už 5. ledna a předvečer se nazýval Svátek světel nebo Svatvečer svíček. Na venkově se v tento čas věštila budoucnost. Pevné zdraví měla zaručit tříkrálová koupel. Nešlo však o žádné pohodlí ve vaně nebo neckách – bylo třeba ponořit se do řeky nebo potoka. Na Tři krále se pekla zvláštní kynutá buchta – kruh (symbolizující královskou korunu) z mazancového těsta.
 

Hromnice – 2. února

svíčkaHromnice jsou podle prastaré víry den, kdy zima ztrácí na síle a jaro je zase o kousek blíž – v tom jsou zajedno křesťanské i keltské kalendáře. Pokud jste ještě neuklidili vánoční stromečky a betlémy, máte nejvyšší čas, na Hromnice totiž definitivně končí doba Vánoc.

Od 10. století byly v kostele svěceny svíčky – hromničky, které si lidé nosili domů na ochranu. Církev doporučovala zapalovat hromničky při bouřce a jako ochrana proti ďáblovi. Někde se na Hromnice nesmělo šít, aby jehla nepřitáhla blesk a vyjadřovat se vulgárně. Lidé věřili, že hromničky uchrání také před zlou nemocí.
Velikonoce 2025: Proč je středa Škaredá, čtvrtek Zelený a pátek Velký?

Velikonoce 2025: Proč je středa Škaredá, čtvrtek Zelený a pátek Velký?

Na dveřích velikonoční věnec, ve vázách proutky s rašícími lístky a na nich zavěšená zdobená vajíčka a na stole zajíci a beránci, tak vypadají před Velikonocemi české domácnosti. Víte ale, proč má každý den v pašijovém týdnu své jméno a proč je třeba pondělí Modré a čtvrtek Zelený?

Velikonoce: Jak nabarvit velikonoční vajíčka přírodní barvou?

Velikonoce: Jak nabarvit velikonoční vajíčka přírodní barvou?

Také rádi barvíte na Velikonoce vajíčka? Zkuste to letos jinak – pomocí přírodních zdrojů, které znávaly i naše prababičky. Nemusíte se bát, že vaše vajíčka budou mít nevýrazné barvy, s přírodními zdroji lze dosáhnout široké palety pestrých odstínů! A když nakonec vajíčka vyleštíte kouskem slaniny, budou se navíc krásně lesknout. A co budete potřebovat? Stačí si připravit běžně dostupné suroviny, například červené zelí, cibuli, kurkumu nebo víno.

Velikonoce: Jak si ozdobit tu nejkrásnější kraslici?

Velikonoce: Jak si ozdobit tu nejkrásnější kraslici?

Rok se s rokem sešel a před námi jsou opět Velikonoce. V dnešní době najdeme spoustu moderních metod a technik, jak vejce nabarvit. Vyzkoušejte s námi klasické techniky zdobení vajíček: batikování, voskový reliéf, zdobení slámou anebo jednodušší obtisky.

Velikonoce na talíři aneb dobroty tradiční jarní kuchyně

Velikonoce na talíři aneb dobroty tradiční jarní kuchyně

O Velikonocích se spolu střetávají dva protiklady – přísný půst a velká hojnost. Půst se drží až do začátku Velikonoc, ovšem pak nastává pravý opak! Svátky jara se tradičně slaví desítkami různých pokrmů. Je zajímavé, že každý kraj má svá jídla a mnohdy se jedno od druhého výrazně liší. Dnes vám tak přinášíme výběr toho nejlepšího, co během jara a Velikonoc naše tradiční kuchyně nabízí.

Konečně přichází pravé jaro – kdy nastane jarní rovnodennost?

Konečně přichází pravé jaro – kdy nastane jarní rovnodennost?

Astronomicky první jarní den přijde ve čtvrtek 20. března 2025 přesně v 10:01 hodin. To bude onen okamžik, kdy Slunce vstoupí do znamení Berana. Zároveň bude tento den vycházet přesně na východě a zapadat přesně na západě. Den bude stejně dlouhý jako noc a zatímco na jižním pólu Slunce vyjde, na severním naopak ve stejném okamžiku zapadne… Zajímavostí je také to, že na stejný den připadá Světový den vrabců.

Víte, že Popeleční středa zahajuje křesťanům čtyřicetidenní půst?

Víte, že Popeleční středa zahajuje křesťanům čtyřicetidenní půst?

Čtyřicetidenní postní období se odpočítává od Popeleční středy, která připadá na čtyřicátý den před Velikonocemi. Radovánkám býval konec, zabijačkové dobroty vystřídaly brambory, kroupy, hrách a čočka a začalo období půstu, střídmosti, rozjímání, očištění se od hříchů a také příprav na Velikonoce, nejdůležitější křesťanské svátky roku. Popeleční středa připadá na 5. březen 2025.

Na Hromnice o hodinu více: jaro už je opět o něco blíž!

Na Hromnice o hodinu více: jaro už je opět o něco blíž!

Za chladných dnů na přelomu ledna a února se zdá, že zima nikdy neskončí. A přece: vše se mění 2. února na Hromnice. Proč se vlastně slaví a co znamenají? Proč se říká „…na Hromnice o hodinu více…“ a skutečně to znamená, že jaro už je za dveřmi?

Jak na Nový rok, tak po celý rok

Jak na Nový rok, tak po celý rok

1. leden: přelom starého a nového roku patřil v minulosti k velmi sledovaným událostem. Naši předkové v tomto období dodržovali velké množství tradic, které je měly ochránit před nepřízní osudu, ale také zaručit štěstí a bohatství. Jaké se k Novému roku vážou pověry a zvyky? A jak předpovědět, co se stane na základě pranostik?

Na Štěpána není pána aneb lidové tradice o druhém svátku vánočním

Na Štěpána není pána aneb lidové tradice o druhém svátku vánočním

Na 26. prosinec připadá druhý svátek vánoční, který připomíná památku svatého Štěpána, prvního křesťanského mučedníka, jenž podle legendy položil život za víru v Krista. Tradičně patří tento den setkávání členů rodiny a přátel, koledníkům a koním.

#světovéČesko a Štědrý den: kdo naděluje dárky pod vánoční stromeček?

#světovéČesko a Štědrý den: kdo naděluje dárky pod vánoční stromeček?

Štědrovečerní večeře je v plném proudu, zní vánoční hudba, hoří svíčky a u ozdobeného stromečku se právě odehrává zázrak: zastavil se tu Ježíšek a naděluje. Odkud přišel? Anebo přiletěl? Jak se dostal do obývacího pokoje? Chodí komínem nebo oknem? A jak je možné, že miminko unese tolik dárků?

Tradice a zvyky na Boží hod? Žádné prádlo ani stlaní postele, na Boží hod se má odpočívat!

Tradice a zvyky na Boží hod? Žádné prádlo ani stlaní postele, na Boží hod se má odpočívat!

Na Boží hod neboli Slavnost Narození Páně by se mělo odpočívat, rozjímat a užívat si Vánoc. Podle lidových tradic jsou zakázány jsou domácí práce, dokonce i stlaní postele! Jaké další zvyklosti a pranostiky připadají na 25. prosince?

Patky z vánoček a sekera pod stolem – Štědrý den je plný tradic a lidové magie

Patky z vánoček a sekera pod stolem – Štědrý den je plný tradic a lidové magie

Magický Štědrý den s sebou přinášel mnoho lidových zvyků a pověr. Některé jsou notoricky známé dodnes, některé vám možná vykouzlí úsměv na tváři. Pojďme se společně podívat, jaká opatření naši předci 24. prosince dodržovali, jaké věštby Štědrý den přinášel a čím bylo možné si v příštím roce zajistit zdraví a úspěch. Starobylé zvyky a rituály můžete vyzkoušet i dnes – kdo ví, třeba se vám vaše přání vyplní…

Svátek sv. Lucie – oslavíte jej tím, že necháte domácí práce na jindy

Svátek sv. Lucie – oslavíte jej tím, že necháte domácí práce na jindy

13. prosince se slaví svátek svaté Lucie, patronky advokátů, spisovatelů, vrátných, přadlen, švadlen, krejčích, kočích a dalších řemesel, ale i kajících se prostitutek. Její přímluva vás ochrání před bolestmi v krku, infekcí a očními chorobami. Patronka ochraňuje též děti a nevidomé. Den této světice, která si dle pověsti sama vytrhla oči, a nakonec jí bylo probodnuto hrdlo, bývá spojen se zvláštními obchůzkami tajemných postav „Lucek“, které mají za úkol kontrolovat činnost hospodyněk v domácnosti a jejich prohřešky zlomyslně trestat.

Svatý Mikuláš, jeho dobré srdce a deset svatomikulášských kostelů

Svatý Mikuláš, jeho dobré srdce a deset svatomikulášských kostelů

Kdo by neznal svatého Mikuláše, na jehož svátek 6. prosince se těší stejně tak děti, jako dospělí. Znáte však svatomikulášskou legendu? A kde se vzal anděl s čertem? A proč nadělují ovoce a pamlsky už 5. prosince večer? Všechny otázky ohledně světce, který je patronem námořníků, rybářů, obchodníků, lékárníků, právníků, studentů, vězňů a dětí vám přiblíží portál Kudy z nudy.

Oslavte svátek sv. Barbory a nezapomeňte na větvičky třešní

Oslavte svátek sv. Barbory a nezapomeňte na větvičky třešní

4. prosince slaví svátek svatá Barbora, patronka horníků, sedláků, architektů, stavebních dělnických profesí, kuchařů, řezníků, ale i dělostřelců, zajatců a umírajících. Její přímluva vás ochrání před bouřkou, horečkou a morem. Den této světice, kterou brutálně mučil a nakonec sťal její vlastní otec, bývá spojen také s řadou lidových zvyků a pranostik.

Proč je jmelí symbolem Vánoc a proč se pod ním líbáme? Přináší štěstí a zahání zlé duchy!

Proč je jmelí symbolem Vánoc a proč se pod ním líbáme? Přináší štěstí a zahání zlé duchy!

Na jmelí si v průběhu roku vzpomene málokdo. To až s příchodem Vánoc se začínáme pídit po pozlacených větvičkách, abychom si je zavěsili doma pro štěstí. Odkud však tato tradice pochází, jaké další tajuplné legendy jsou se jmelím spojené? A jak slavili Vánoce naši dávní pohanští předci?

Svatomartinské víno – první víno nového ročníku

Svatomartinské víno – první víno nového ročníku

Svatomartinská vína jsou první vína nového ročníku. Jedná se o vína svěží a ovocitá, která sice zrála pouhých několik týdnů, ale za tuto dobu už stačila získat svůj osobitý charakter. Podle tradice si mladým vínem můžete přiťuknout na sv. Martina 11. listopadu.

Kalendář 2024: Advent – čas příchodu Krista i dávných pohanských zvyků

Kalendář 2024: Advent – čas příchodu Krista i dávných pohanských zvyků

Víte, že počátky oslav adventu sahají až do 5. – 6. století? Advent je začátek liturgického roku, období čtyř neděl před 25. prosincem. Doba adventní je pro křesťany časem očekávání narození Krista a první adventní den je zároveň začátkem nového církevního roku, bez ohledu na civilní kalendář. Samotné slovo advent pochází z latinského "adventus", což znamená příchod. V dobách předkřesťanských naši předci v tomto čase oslavovali zimní slunovrat, návrat životadárného světla. Postupem času došlo k prostoupení prastarých obyčejů s křesťanskými a po celý prosinec se v lidových Vánocích objevovaly různé tajemné postavy. Pojďte si s námi připomenout živé či dnes již zaniklé tradice vztahující se k tomuto tajuplnému období, které letos připadá na období od 1. do 24. prosince 2024.

#světovéČesko a Barborky, Lucky, Ambrož, krampusové a další tajemné postavy adventu

#světovéČesko a Barborky, Lucky, Ambrož, krampusové a další tajemné postavy adventu

Že na začátku prosince chodí Mikuláš se svou pekelně andělskou družinou, to ví i malé děti. Znáte ale další tajemné postavy adventu? Třeba bíle zahalené Lucky, Barborky, klovcové báby nebo Ambrože? A že čerti jsou vlastně mírumilovná stvoření, pokud je srovnáme s krampusy nebo děsivou potvorou jménem krvavá peruchta?

Dvacet tipů na zajímavé i zábavné Svatováclavské výlety

Dvacet tipů na zajímavé i zábavné Svatováclavské výlety

Pro státní svátek sv. Václava a zároveň poslední zářijový víkend v září nabízí portál Kudy z nudy celou řadu slavností, jarmarků, mimořádných prohlídek a dalších aktivit. Některé z nich nesou v názvu slovo „Svatováclavské“ a připomínají tak státní svátek 28. září, den české státnosti a svátek sv. Václava, českého knížete a patrona Čech a Moravy. Svatováclavské slavnosti mají různý ráz, od mší a poutí přes společné vyjížďky historických automobilů, až po rozverné slavnosti pro dospělé i pro děti. Výběr je široký a vybere si každý.

Václav kolem nás…

Václav kolem nás…

Svátek sv. Václava se blíží... Pakliže hledáte místa se správnou svatováclavskou atmosférou nejen pro sváteční procházku, tak se zkuste porozhlédnout okolo sebe a zjistíte, že Václav na vás pohlédne z nejednoho koutu.

Nastává doba vinobraní – burčák již netrpělivě duní v sudech!

Nastává doba vinobraní – burčák již netrpělivě duní v sudech!

Podzimní slavnosti vinobraní mají u nás dlouhou tradici. Na Moravě i v Česku se sklizeň vína spojená s burčákem a rozličnými radovánkami stala každoroční vítanou kratochvílí. Nedílnou součástí mnoha vinobraní se stává kromě ochutnávek skvělých vín a burčáků také pestrý doprovodný program spolu s průvody králů, folklórní hudbou nebo prohlídkami sklepů. Přehled těch nejatraktivnějších akcí vám přináší portál Kudy z nudy – stačí si jen vybrat a dobře rozplánovat. Slavnosti vinobraní se konají až do konce září!

Kam za vínem na jižní Moravu: vinobraní, otevřené sklípky i retro sběr hroznů

Kam za vínem na jižní Moravu: vinobraní, otevřené sklípky i retro sběr hroznů

Na začátku září se některé vinařské obce na vinobraní teprve chystají, ale jinde už jsou oslavy v plném proudu. V některých vesnicích vinaři otevírají vinné sklepy, zatímco ve Valticích se chystá retro vinobraní a Mistrovství ve sběru hroznů na čas. Na tyto a další vinařské akce vás zve portál Kudy z nudy.

Masopustní obchůzky na Hlinecku – nehmotné kulturní dědictví UNESCO

Masopustní obchůzky na Hlinecku – nehmotné kulturní dědictví UNESCO

Masopustní obchůzky a masky z Hlinecka byly na Seznam UNESCO zapsány v roce 2010. Na Hlinecku jsou doloženy popisy masopustních obchůzek a masek z konce 19. století, v některých vesnicích se konají spontánně po několik generací v téměř nezměněné podobě (Hamry, Studnice, Vortová) do dnešních dnů.

Kalendář 2024: Dožínky – slavnosti plné zábavy, jídla, pití a oslav léta

Kalendář 2024: Dožínky – slavnosti plné zábavy, jídla, pití a oslav léta

Podobně jako vinařské obce chystají koncem léta vinobraní a v chmelařských oblastech mají dočesné, jinde se slaví dožínky. Slavnostní zakončení žní a oslavy sklizně bývají symbolickým poděkováním za štědré dary poskytnuté přírodou a také skvělou příležitostí k zábavě.

Den slunovratu a svatojánské oslavy 2024: Tipy z celého Česka

Den slunovratu a svatojánské oslavy 2024: Tipy z celého Česka

Kdo by rád znal svou budoucnost stran zdraví, lásky či vztahů, pro toho neexistuje lepší čas než letní slunovrat nebo svatojánské oslavy, vítající teplé úrodné období s delšími dny a kratšími nocemi. Letošní oslavy svatojánské noci se chystají na víkend před sv. Janem Křtitelem, který slaví svůj svátek 24. června. Protože v roce 2024 připadá svatojánská noc na pondělí, většina akcí se uskuteční právě o víkendu. Jana. Kdy a kde se slaví, a co zajímavého na svatojánských slavnostech zažijete, vám prozradí portál Kudy z nudy.

Romantika pro zamilované: báječná místa pro vaši lásku v Praze i jinde

Romantika pro zamilované: báječná místa pro vaši lásku v Praze i jinde

Kdepak Petřín a socha krále všech romantiků Karla Hynka Máchy s jeho velmi neromantickými osudy, v Praze jsou lepší místa pro zamilované! Nebudeme vás štvát do kopců ani do věží, a přesto vám naservírujeme překrásná místa plná lásky a tajemných příslibů.

Užijte si Filipojakubskou noc, plnou kouzel, tajemství a čarodějnic

Užijte si Filipojakubskou noc, plnou kouzel, tajemství a čarodějnic

Noc z 30. dubna na 1. května je plná kouzel a tajemství, ať už jí říkáte Filipojakubská, Valpuržina, Beltain anebo Čarodějnice. K jednomu z nejvýznamnějších pohanských svátků patří zapálené ohně a zábava až do rána. Kde si čarodějnice užijete víc než jinde? Portál Kudy z nudy nabízí desítky tipů nejen s ohnivou vatrou, ale také třeba na hradech a zámcích.

Svatý Martin přijíždí – ochutnejte mladá vína i tradiční husu!

Svatý Martin přijíždí – ochutnejte mladá vína i tradiční husu!

Svatý Martin přijíždí v listopadu na bílém koni. Kromě sněhu přiváží do Čech i na Moravu tradiční posvícení a mladé víno. Sníh jistý není, víno a Svatomartinské oslavy ano! Podívejte se s námi na několik tipů, jak nejlépe prožít svatomartinské období.

Žatecká Dočesná je tady: užijte si tradiční vrcholnou akci královského města

Žatecká Dočesná je tady: užijte si tradiční vrcholnou akci královského města

Velkolepé oslavy chmelu a piva slibuje další ročník Dočesné v Žatci. Právě díky kvalitnímu žateckému chmelu je české pivo tak výjimečné! Ochutnávat se bude pivo od téměř padesátky pivovarů z celé naší republiky i ze zahraničí. Kromě tradičních soutěží, jako jsou například tanec s korbelem na hlavě nebo ruční česání chmele, se návštěvníci mohou těšit na bohatý kulturní program ve dnech 6. až 7. září 2024.

Kdy přichází letní slunovrat? Užijte si nejdelší dny v roce a skvělé letní programy

Kdy přichází letní slunovrat? Užijte si nejdelší dny v roce a skvělé letní programy

Astronomické léto 2024 začne 20. června v 22 hodin a 51 minut, kdy vstoupí Slunce do znamení Raka. Den bude nejdelší, zatímco noc nejkratší. Užijte si letošní letní slunovrat, tajuplnou a mýty opředenou událost, kdy Slunce dosahuje při svém relativním pohybu vůči Zemi své nejsevernější polohy. Nedlouho poté si 24. června připomínáme svátek sv. Jana Křtitele, který je pověstmi neméně opředený. Léto bude skvělé a skončí až s podzimní rovnodenností, která nastane 22. září.

Masopust 2024: Malý průvodce postním obdobím a šesti zvláštními nedělemi

Masopust 2024: Malý průvodce postním obdobím a šesti zvláštními nedělemi

O masopustních obchůzkách, maškarách, lidové zábavě a pochovávání basy už víme ledacos, ale postní období – tedy čtyřicet dní mezi masopustem a Velikonocemi – bývá naopak velkou neznámou. Přitom se do něj schovala spousta hezkých tradic, například vynášení zimy nebo Liščí neděle.

Dušičkové zážitkové prohlídky na hřbitovy opředené legendami a tradiční české dušičky

Dušičkové zážitkové prohlídky na hřbitovy opředené legendami a tradiční české dušičky

Hledat na přelomu října dušičkové a halloweenské akce není nijak složité, pořádá se jich celá řada. V jejich stínu ale zůstávají prosté vzpomínky na mrtvé, spojené třeba s procházkou po některém ze zajímavých hřbitovů. Portál Kudy z nudy vám několik takových míst představí podrobněji.

Masopust držíme, nic se nevadíme, pospolu!

Masopust držíme, nic se nevadíme, pospolu!

Masopust je tady a s ním i doba bujarého veselí, kdy se příliš nehledí na štíhlou linii. K tradičním dobrotám tohoto období patří koblihy, boží milosti a pochoutky ze zabijačky. Masopustem si lidé vynahrazovali čtyřicet dní trvající půst, který se dodržoval až do Velikonoc. O masopustním veselí se u nás sice dochovaly písemné zprávy již ze 13. století, ale samotná tradice pochází z antických dob, kdy se ve starém Řecku konaly oslavy boha Dionýsa, tzv. bakchanálie – příchod nového vegetačního roku. I staří Slované slavili konec zimy a dnešní rej masek i další masopustní zvyky tak mají svůj původ v předkřesťanských slovanských obřadech a oslavách.

Zarážání hory je tu aneb vinohrady se pomalu uzavírají

Zarážání hory je tu aneb vinohrady se pomalu uzavírají

Cimbál, víno a veselá nálada, to je ve stručnosti hlavní náplň starobylé slavnosti zvané zarážení hory (v moravském dialektu "zarážání"). Jde o pomyslné uzavření vinic, do kterých byl cca od začátku září nepovolaným osobám vstup zapovězen a hrozny se chránily před nenechavci pod přísnými tresty. Slovo "hora" značí slabší, kůry zbavenou tyč, dlouhou několik metrů. Ta se zarazila do země a symbolizovala tak zamknutou vinici. Slavnosti spojené se zarážením hory probíhají na mnoha místech jižní Moravy a hlavním pojítkem je společenská zábava, dobré víno, jídlo a tradiční folklorní hudba.

100 tipů, jak si užít první máj 2024

100 tipů, jak si užít první máj 2024

1. květen je sice Svátek práce, ale také příležitostí připomenout si slova Karla Hynka Máchy o hrdličce, jejíž hlas vyzývá k lásce. Zapomeňte na prvomájové průvody a užijte si jarní den pohodově. Užijte si 1. máj na hezké procházce nebo výletě na rozhlednu, hrad, do zoo či botanické zahrady. A nezapomeňte na polibek pod rozkvetlou třešní.

100 tipů, jak si nejlépe užít čarodějnice 2024

100 tipů, jak si nejlépe užít čarodějnice 2024

Poslední dubnová noc je u nás tradičně spjatá s tzv. pálením čarodějnic. Tento zajímavý zvyk pochází z předkřesťanských dob, kdy se věřilo, že v noci z 30. dubna na 1. května mají zlé síly větší moc než kdy jindy a lidé před nimi musí ochránit nejen sebe, ale i své domácnosti a dobytek.

50 tipů, jak si užít Apríl

50 tipů, jak si užít Apríl

Oblíbený Apríl má u nás dlouhou tradici. Drobné zlomyslnosti a žertíky si u nás lidé na 1. dubna provádějí od 17. století. V českých zemích existuje první zmínka o Aprílu k roku 1690, počátek provádění si drobných poťouchlostí lze však vystopovat mnohem dále do minulosti, a to až do Persie k roku 536 před naším letopočtem. Autorem svátku, který se zde nazývá Sizdah Bedar, je mytický král Jamšíd. Druhou teorií je, že svátek vznikl jako oslava radosti nad koncem dlouhé zimy a přechodem na veselejší období jara. Oslavte proto první dubnový den tematickým výletem na kuriózní místa, která vykouzlí úsměv na tváři anebo nevěřícné zakroucení hlavou.

L'Etape Czech Republic by Tour de France 2025

L'Etape Czech Republic by Tour de France je závod pro amatéry na silničních kolech, kteří chtějí zažít atmosféru slavného závodu Tour de France. V červnu je závod v Praze a Středočeském kraji, v srpnu v Prachaticích a Jihočeském kraji.
Praha, Praha

Kateřina Steinerova

Zveme vás na jedinečný večer, který vás přenese do zlaté éry swingu!
Praha 2, Praha

Makynа Sax

Srdečně vás zveme na nezapomenutelný hudební zážitek! Přijďte si užít večer plný skvělé živé hudby, kterou pro vás připraví talentovaná hudebnice Makyna Sax.
Praha 2, Praha

Zimní výlet s Cyklohráčkem

Jedinečný turistický vlak Cyklohráček pro malé i velké výletníky si pro vás připravil jedinečnou novinku: Zimní výlet s Cyklohráčkem! V sobotu 7. prosince 2024 tak máte možnost vyrazit na předvánoční výlet z Prahy přes Beroun do středočeského Rakovníka.
Praha, Praha

Kralovický rychlík

Kralovický rychlík je nejrychlejším železničním spojením Prahy se západním Rakovnickem a se severním Plzeňskem. Rychlík jezdí údolím řeky Berounky a Rakovnického potoka v trase z Prahy přes Beroun a Rakovník do Kralovic a zpět, a to vybrané dny.
Praha, Praha

Vize Kafkova stínu

Výstava v Jeruzalémské synagoze k 100. výročí úmrtí Franze Kafky přináší reflexi jeho díla prostřednictvím tvorby jedenácti vybraných českých fotografů a výtvarníků.
Praha 1, Praha

Khamoro 2025

Khamoro (romsky sluníčko) je největším a nejznámějším profesionálním romským festivalem na světě, pořádaným v Praze od roku 1999. Festival nabízí každoročně jedinečné koncerty romských kapel z celého světa, výstavy, filmové projekce, taneční workshopy i odborné semináře a konference.
Praha 1, Praha

Rybovka na Hlaváku 2024

22. ročník Rybovky na hlaváku! Všichni, kdo si chtějí "Českou mši vánoční" zahrát, zazpívat nebo jen poslechnout jsou zváni a vítáni.
Praha, Praha

Aktivity v okolí

Náměstí Václava Havla – piazzetta Národního divadla

Prostor mezi Národním divadlem a Novou scénou Národního divadla v Praze se od roku 2016 jmenuje náměstí Václava Havla. Náměstí oživuje instalace sochaře Kurta Gebauera v podobě 160 cm velkého žulového srdce.
Praha, Praha

Hlavní nádraží v Praze – největší pražská secesní památka

Hlavní nádraží v Praze je vůbec největší osobní nádraží v České republice. Zdaleka však není nádražím nejstarším. Jeho historie se začala psát roku 1869 a do dnešní podoby bylo přestavěno podle návrhu architekta Josefa Fanty.
Praha 1, Praha

Buďte řiditelem hotelu – pronájem obytného auta

Poznejte jiný způsob jízdy. Pronajměte si obytný vůz pro 2 – 4 osoby a poznávejte krásy Česka. Ráno vstanete do probouzející se přírody, klidně radostí uděláte pár kotoulů v chladné rose, zažijete noční oblohu mimo civilizaci.
Praha 1, Praha

Půjčovna tříkolek

Pro řidiče osobních aut je možné cestovat za krásami Česka i na motorce (tedy stačí běžný ŘP sk.B). Tříkolka CAN-AM se pocitům motorky blíží. Vysoký standard pohodlí, klidná jízda, extravagance, pocity a emoce.
Praha 1, Praha

Fantova budova na Hlavním nádraží v Praze

Výpravní budova od architekta Josefa Fanty je dominantou největšího osobního nádraží v České republice a vznikla v letech 1901-1909. K odbavování cestujících sloužila do otevření nové podzemní haly v roce 1977. Od roku 2012 probíhá postupná rekonstrukce, v objektu se konají komentované prohlídky.
Praha 2, Praha

Harmony Dance

Taneční a pohybové studio v centru Prahy.
Praha 1, Praha

Posázavský motoráček – pravidelný víkendový vlak

Posázavský motoráček jezdí z Prahy po trati tzv. Posázavského pacifiku přes Vrané nad Vltavou a Jílové u Prahy do Týnce nad Sázavou a zpět. Vlak jede každou sobotu, neděli a svátek od posledního březnového víkendu do 28. září.
Praha 2, Praha

Místo k zastavení – U Džoudyho na Praze 2

Čajovna U Džoudyho a knihkupectví U Džoudyho zahrnují prvky čínského feng šuej (feng shui), tedy učení o harmonickém uspořádání prostoru.
Praha 2, Praha

Ubytování a restaurace

Foyer Café na Hlavním nádraží

Secesní prostory ve Fantově budově na Hlavním nádraží v Praze se otevírají veřejnosti. V nově zrestaurovaném křídle budovy zahajuje provoz Foyer Café. Podnik láká na exkluzivní výběr z 50 druhů šampaňských a vín, vybrané kanapky i sendviče, čerstvé pečivo typu viennoiseries a rituál Čaj o Páté.
Praha, Praha

The Monkey Bar Prague

Originální The Monkey Bar Prague nabízí kombinaci butikového šarmu a městského vkusu. V laissez-faire atmosféře si užijete luxusní koktejly, víkendový brunch, obědy během týdne i vytříbené jídelní menu.
Praha 1, Praha

Falkensteiner Hotel Prague – městský boutique hotel

Renovované moderní pokoje & Suite v nadčasovém designu, tradiční pohostinnost a prvotřídní služby, to je Falkensteiner Hotel Prague v Opletalově ulici, v samém srdci Prahy.
Praha 1, Praha

MeetMe23 – víc než jen ho(?)tel

MeetMe23, to je originální designové ubytování v srdci Prahy, odkud můžete pěšky vyrážet za krásami Starého Města i objevovat čtvrtě, kde to opravdu žije.
Praha 1, Praha

Edison film hub

Moderní komorní kino s kavárnou a barem v samotném srdci Prahy vzniklo v objektu bývalé trafo stanice, jen pár kroků od Hlavního nádraží.
Praha 1, Praha

Hotel Esplanade Praha

Pětihvězdičkový Hotel Esplanade Praha byl otevřen 19. července roku 1927 a od té doby nabízí všem hostům jen ty nejlepší služby. Budova hotelu se nachází v těsné blízkosti Státní opery a Václavského náměstí. Součástí hotelu je i vynikající restaurace.
Praha 1, Praha

Vinograf Senovážné

Vinograf ja vinný bar a restaurace na Senovážném náměstí v Praze. Pohodový přátelský vinný bar nabízí téměř 800 až 1000 druhů vín z celého světa a jídla z teplé kuchyně, která jsou napárovaná k vínům.
Praha 1, Praha

987 Design hotel Praha

V historické budově v úplném centru metropole se nachází 987 Design hotel Praha . V pěší vzdálenosti naleznete Staroměstské náměstí, Karlův most a Václavské náměstí i nákupní možnosti Pařížské ulice, či Na Příkopě. Domácí mazlíčci jsou vítáni v celém objektu včetně pokojů.
Praha 1, Praha