Masopust 2024: Malý průvodce postním obdobím a šesti zvláštními nedělemi

Je čas masopustu! Čas veselí a dobrého jídla, tancovaček a bláznivých maškar, čas magických lidových obřadů a starodávných pověr. Zkrátka čas tradic, které po staletí provázely životy našich předků a nepochybně si je užijí i naše děti, vnoučata a další generace. V časech se sice obyčeje mění, ale to nejlepší zůstává. A právě to máme na tradicích rádi!

O masopustních obchůzkách, maškarách, lidové zábavě a pochovávání basy už víme ledacos, ale postní období – tedy čtyřicet dní mezi masopustem a Velikonocemi – bývá naopak velkou neznámou. Přitom se do něj schovala spousta hezkých tradic, například vynášení zimy nebo Liščí neděle.

Kam vyrazit za masopustním veselím? Masopustní období začíná od svátku Tří králů (6. ledna) a končí v úterý o půlnoci před Škaredou středou, přesně 40 dnů před Květnou nedělí. Máme pro vás velký přehled masopustních tipů z celé České republiky na rok 2024! Je čas se pořádně pobavit, najíst a napít, než přijde šestitýdenní půst, kdy se křesťané připravují na Velikonoce. K masopustu neodmyslitelně patří i zabijačky, soutěže o nejlepší masopustní masku, sousedské zábavy a samozřejmě průvody maškar. Máme pro vás tipy, kde poznat starobylé zvyky!

Fermentované potraviny zažívají v posledních letech svou renesanci. Jogurty, kefíry, kysané zelí nebo okurky zná kdekdo, ale škála kvašených potravin je mnohem širší: sahá od kvašených zelenin přes mléčné výrobky až po kváskový chléb nebo různé nápoje. Patří sem i oblíbený burčák nebo medovina. Zkrátka kdo vymyslel fermentování potravin, udělal pro lidstvo velmi záslužný čin.

Čtyřicetidenní postní období se odpočítává od Popeleční středy, která připadá na čtyřicátý den před Velikonocemi. Radovánkám býval konec, zabijačkové dobroty vystřídaly brambory, kroupy, hrách a čočka a začalo období půstu, střídmosti, rozjímání, očištění se od hříchů a také příprav na Velikonoce, nejdůležitější křesťanské svátky roku. Popeleční středa připadá na 14. únor 2024.

Přípravou na vyvrcholení a poslední dny masopustu je čtvrtek před masopustní nedělí, nazývaný Tučný čtvrtek. Ten den se měli lidí co nejvíc najíst a napít, aby nadcházející postní období až do Velikonoc přečkali v plné síle a zdraví. Podobně jako Popeleční středa je i Tučný čtvrtek pohyblivý svátek. V roce 2024 připadá Tučný čtvrtek na 8. února.

Typická a vzácně dochovaná ukázka formy pojizerského domu. Bývalá svobodnická usedlost a rychta byla postavena v malebném údolí řeky Jizery v roce 1716. Je jedním z nejkrásnějších a zároveň nejtypičtějších příkladů roubené architektury českého venkova.

Na severním okraji Milevska, v prvním nádvoří zdejšího premonstrátského kláštera, sídlí v budově barokní prelatury už více než padesát let Milevské muzeum. Muzejní sbírky, které jsou nyní instalovány cca na 750 metrech čtverečních, dokumentují především dějiny města a kláštera.

O Velikonocích se spolu střetávají dva protiklady – přísný půst a velká hojnost. Půst se drží až do začátku Velikonoc, ovšem pak nastává pravý opak! Svátky jara se tradičně slaví desítkami různých pokrmů. Je zajímavé, že každý kraj má svá jídla a mnohdy se jedno od druhého výrazně liší. Dnes vám tak přinášíme výběr toho nejlepšího, co během jara a Velikonoc naše tradiční kuchyně nabízí.

Stálou Expozici masopustních masek a obchůzek z Hlinecka, které jsou od roku 2010 součástí světového nehmotného kulturního dědictví UNESCO, si můžete prohlédnout v památkové rezervaci Betlém v Hlinsku, v domku číslo 362.

České lidové zvyky jsou založeny na křesťanské nebo pohanské tradici, často se navíc liší kraj od kraje. Ve městech se v dnešní době udržují méně, avšak na vesnicích jsou stále velmi živé. Zvyky i tradice se nadále těší velkému zájmu všech obyvatel České republiky, pro zahraniční turisty jsou zajímavým zpestřením jejich pobytu, a to zejména přijedou–li do Česka na Vánoce, o masopustu či o Velikonocích.

Jednou z českých lidových tradic oceněných značkou UNESCO jsou masopusty. Nejsme v tom sami, zimní slavnosti plné bujaré hudby, masek, tance a dobrého jídla zdaleka nejsou jen výsadou Čech, Moravy a Slezska. Masopustní obchůzky z východních Čech, zapsané na seznamu nehmotného světového kulturního dědictví UNESCO, tak mají leccos společného například se slavným benátským karnevalem.

Památková rezervace Betlém v Hlinsku je jednou z expozic Muzea v přírodě Vysočina, jediného muzea v přírodě v Pardubickém kraji. Jde o soubor roubených a zděných domků, které si tu v první polovině 18. století postavili drobní městští řemeslníci.

Muzeum milevských maškar je českým unikátem, neboť je jediným muzeem v ČR, které se věnuje dějinám zdejší národopisné tradice – maškarních průvodů. V Milevsku se tyto průvody ve větším formátu datují už od roku 1862 a v současnosti jsou milevské maškary největším masopustním průvodem.

Expozice je jediná svého druhu v České republice a ukazuje historii výroby masopustního a karnevalového zboží v tomto městě od roku 1884. Celou touto expozicí se prolíná život zakladatele firmy na výrobu karnevalového zboží v Zákupech Eduarda Helda.